Tak už to přišlo. Barack Obama je prezidentem a noční můra příznivců radaru a militarismu se stala skutečností. V prvních dnech po jeho inauguraci museli oplakat věznici Guantanamo, jejich někdejší symbol svobody a demokracie. A teď i sen o radaru se hroutí jak domeček z karet. Z mnoha informací, které to naznačují bych podtrhnul názor politologa Z.Brezinského a včerejší článek Timesů. Najednou se zjistilo, že systém není funkční, ačkoli doposud nás česká média informovala o jedné uspěšné zkoušce za druhou. Jenom blázen a fanatik by platil za takový nesmysl 4 mld. USD ročně, nota bene v době finanční krize. To by nebylo rentabilní (snad pochopí i zastánci vlády trhu). Fanatik je naštěstí pryč a jeho hrůzovláda bude jen další smutnou epochou amerických dějin jako vyvraždění původních obyvatel, otrokářství či válka ve Vietnamu. Radar se pravděpodobně přesune na smetiště dějin a ani pes po něm neštěkne.
A co nám vlastně radar přinesl? Vládní radarová koalice radaru obětovala téměř vše. Byla pohřbena svobodná a demokratická diskuze. Za své vzala nezaujatost a netendenčnost českých médií (např. ČT, Lidové noviny a MfD, extrémistickými jako je Neviditelný pes se nemá cenu zabývat). Pravicové strany díky radaru, umožnily masivní posílení levice (krajské a senátní volby) a Strana zelených radaru obětoval úplně vše. Program, idee, voliče i existenci strany. Dalšími horlivými propagátory radaru byly do té doby docela uznávané osobnosti (např. V. Havel, duo Svěrák a Smoljak, ...), které radar hájili skutečně s údernickým zápalem. Nepostřehli přitom, že se přesunuli do té šedé "normalizační" zóny proti které vždy vystupovali. Zdeněk Svěrák neváhal kvůli radaru vstoupit na fašistický led a hájit (jeho ?) křesťanskou civilizaci (ve Frankově režimu by udělal skvělou kariéru). Shrneme-li to, tak s čistým svědomím můžeme říci, že radaristé pro svůj sen udělali skutečně vše. Výsledek? Nula. Spíše skončili v mínusu. Posílení politických rivalů, destrukce strany (SZ), ztráta morálního kreditu (většina osobností agitujících pro radar) a hodně médií se vyprofilovalo do tendenčních plátků, které už nikdo nebude brát vážně. Přestože oni pro svou "svatou" věc udělali vše, tak rozhodnul někdo jiný a oni neovlivnili vůbec nic a jejich snaha vyšla naprázdno. Bylo mi až líto ministra Schwanzerberga, jak se sklopenou hlavou poslouchá Z.Brezinského.
On přeci udělal vše co bylo v jeho silách a ono se to přesto nevyšlo. To je realita a radaristům zbudou jen nostalgické vzpomínky na vládu G. W. Bushe, na budování "hodnot" jako byly válka proti terorismu, odborné pracoviště Guantanámo, a radar, kdy i my jsme se do toho mohli konečně zapojit a nakonec nám to proteklo mezi prsty.
Abychom nekončili do smutna, tak lze konstatovat, že radar nám přinesl i jiné věci. Občanský odpor a nespokojenost má smysl. Nepropadat skepsi, když nás média očerňují a jiní na nás házejí bahno. Myslím si, že díky občanské nespokojenosti trvá celý radarový proces již třetí rok a pravděpodobně již brzy vyšumí úplně. Kdyby měla vláda "volnou cestu", tak by vše sfoukla za pár měsíců a měla by klid. Místo toho promarnila čas přesvědčováním lidí, angažováním PR agentury, očerňováním lidí, polopravdami a překrucováním faktů. Celý proces se protáhnul díky usilí hnutí jako je Ne základnám, Greenpeace, ale i jednotlivých osobností jako např. Petr Uhl, Jan Keller, Erazim Kohák a mnoho dalších.