Ano, jsou to slova písně, kterou u nás zpívala skupina Spirituál kvintet. Přesně to se mi vybavilo, když jsem viděl reportáž z prvního dne autobusu Nezákladňáku. Jako by se vracela šedesátá léta, snad jen díky chladnějšímu počasí jsou dnešní poslové míru místo květinových košil oblečeni do teplých svetrů a šátků kolem krku.
I když autobus není zrovna nejnovějším modelem - však hippies taky jezdili v omlácených volkswagenech - líbí se mi tahle akce. Je dobré nestydět se za své názory, nebát se je šířit. Jen bych docela uvítal , kromě obvyklých
politických proslovů na jednotlivých štacích, taky nějaké informace o posádce autobusu, o tom, kolik nových podpisů se na jednotlivých zastávkách nasbíralo, v neposlední řadě taky kolik taková legrace vyžaduje peněz a z jakých zdrojů je autobusová vyjížďka financována.