Rád bych upozornil pana Kryštofa, že pokud jsem se zmiňoval o úlomcích a roztříštěnosti sloupů, měl jsem hlavně na mysli části sloupů zabodnutých v okolních budovách z těchto dvou kolapsujících budov. Jak se tam asi mohli dostat, pokud mechanizmus kolapsu byl ve stylu zasouvání jedné trubky do druhé? Jak je možné že po sto minutách hoření ve výšce kolem 300 metrů povolila ocel i dole v podzemních garážích a budovy byly oslabeny na tolik že zkolabovaly rychlostí volného pádu? Víte o tom že jsou to první dva mrakodrapy na světě, které zkolabovaly po požárech v hořejších patrech. Pokud o tom nevíte, hasiči zachraňovali i v patrech pod těmito požáry a nikde nebyly zvukové záznamy, které by nasvědčovaly o tak vysokých teplotách které by v těchto 100 minutách znemožňovaly pokusy o záchranu lidí. 28.6. 1945 narazil v mlze bombardér B 52 do osumdesátého patra budovy Empair State Bulding. Zemřelo 14 lidí, škoda 1 milion dolarů, budova se užívá dodnes. Přitom konstrukce budovy byla starší. Asi se bavíme zbytečně, vy mluvíte o ideálním případu kolapsu, ale vůbec neberete v úvahu okolnosti které jsou zaznamenány jak na audio tak i video páscích, které ve svých detailech časově nemohou nijak podpořit tuto vaši variantu, nehledě na to, že tak jak vy to vysvětlujete - soudržnost pater pohromadě - tak ta by se projevila v takzvaném palačinkovém efektu naskládaných pater dole na zbořeništi. Pokud se podíváte na obrázky zkolabovaných budov, nic takového tam vidět není. Pouze hromady roztříštěných sutin. Ano vaše vysvětlení by bylo možné pokud by se jednalo jenom o požáry, které by nějaké dmychadlo tlačilo dolů do spodních a opět spodních pater, a drželo oheň v teplotách kolem 1500 stupňů, ovšem skutečnost na dokumentech je zcela jiná. Už jenom tím, že v inkriminovaných časech se ozývají a dorozumívají mezi sebou z vysokých pater záchranáři ve vysílačkách a telefonech.