Nevidím sebemenší důvod, proč by se sjednocená Evropa měla stát pouhým vazalem USA. Přeji si, aby se stala rovnoceným vojenským, obchodním a korektním partnerem, o což z obchodních důvodů Spojeným Státům vůbec nejde.

Prvních dva roky jsem věřil, že je to fakt supr země a další tři roky se snažil jenom sám sebe přesvědčit, že za tím bohatstvím, kterým ta země září, je doopravdy jenom dřina a poctivé myšlení. Ale není pane Mocku - vedle tvrdé práce a chytrosti je za tím i maximální snaha vysávat celý svět, hospodářsky ho obsadit a vojensky si toto hospodářství ohlídat, tak jak to deklaroval již na začátku 20 století při svém nástupu president Tafft.

Cituji

Americké hospodářské zájmy se nemohou isolovat jen na americkou pevninu, neboť jejich polem působnosti se musí stát celý svět. Jsou li tyto zájmy příliš nebezpečně ohroženy, Spojené Státy, nemají-li radikálně měnit linii po které kráčejí, musí být připraveny hájit ji i vojensky.

Většina amerických občanů jsou slušní lidé ale neskutečně manipulovatelní a naivní ve vztahu ke své vládě.

Následuje kratký pohled na začátek dvacátého století a pokud znáte film Daleko od ráje, který nedávno reprízovala naše televize, tak i ten je vám důkazem. Je jasné, že ten řešil úplně jiný problém, ale jeho pozdí je dostatečně dokumentující, to o čem budu psát následně.

Po skončení první světové války a vítěztví nad Dohodou, ale vlastně nad celou Evropou byly Spojené Státy, a to proto že byly vítězi jak války tak i své politiky, hlavně proto, že zvítězily nad všemi především hospodářsky. Uvedu jen pár základních údajů, vše je samozřejmě širší a rozsáhlejší. Průmyslová výroba USA představuje roku 1919 sumu 62,5 miliardy dolarů. Vývoz stoupl v období 1915 - 1919 z 4,2 miliard $ na sumu 7,9 miliard $ a překročil tak téměř o polovinu dovoz. V USA se nahromadila polovina mezinárodního zlata. Z předválečného dlužníka, zatíženého do ciziny dluhem 5 miliard $, se stává po válce věřitel světa, částkou 25,6 miliard $. Ještě dlouhou dobu po válce není Evropa sto prodávat Americe kvalitní zboží a tak se její dluh vůči USA stále prohlubuje a v podstatě žádná země Evropy nebyla schopná splatit válečné dluhy z první světové války do začátku druhé světové války. Nejblíže splacení dluhu pokud se nepletu, se dostalo Finsko. Evropské země jsou nuceny se zbavovat svých koloniální državy a tím samozřejmě ještě více roste ekonomika USA, zatím co Evropa stále tratí. Američané zjískávají koncese a orientují k sobě veškerý hospodářský život všech tehdejších dvaceti latinsko-amerických republik. Také v Oceánii a Austrálii upevňují svojí pozici a začínají vznikat první vojenské základny, (dnes již jich je 750 ve 130 zemích celého světa), ze kterých vojensky podporují a drží ekonomické páky svých obchodních korporací.

Naše země a Polsko jsou nyní jedny z nejposlednějších, neli poslední země v Evropě, kde nejsou bratrská vojska Spojených Států.