Iniciativa Ne základnám zorganizovala na státní svátek, 8. května návštěvu aktivistů Greenpeace, sídlících protestně na kótě 718 v Brdech, nedaleko obce Míšov.

V Míšově jsme nejprve rozbalili petiční a informační stánek, kde se hned lidé začali podpisovat, diskutovat a konzultovat cestu . K dispozici byly mapky. Kolem kroužila auta státní i vojenské policie. Nu, nevědělo se, kolik lidí očekávat :-).

Ke kótě jsme se vydávali postupně Cesta nahoru by za normálních okolností trvala procházkovým tempem sotva hodinu. Byla však dobrodružná, a kdekdo ji šel asi hodiny dvě. S ukrýváním se před policisty. Ti stáli s několika policejními vozy na přístupových cestách a posílali kráčející zpět. Tak jsme se raději hlídkám vyhýbali, ve snaze statečné lidi na kótě opravdu navštívit. Asi skoro každý jim nesl nějaké potraviny. Někteří vláčeli i pet lahve ( podle rad, které dostali v jednom doporučení) – což mi bylo hned divné. Že by v tom lese nebyl vodní pramen. Je tam. A tak opravdu nenoste pet lahve do lesa (raději je nekupujte vůbec! :-) )
Moc jsem chtěla se na kótu dostat. A tak jsem místy kličkovala houštinami :). Když už jsem skoro měla strach, že nevím kudy, objevily se růžové skvrny – na pařezech, na větvičkách, na kamenech...milé. Ke kótě vede růžová! Ne khaki! :-)) A tak to chceme – a tak to i bude! – Jen uvěřit :-)
Jaká radost, když se najednou objevily stany! :-) Předali jsme potraviny – kterých mají dost. Lidi je přinášejí. Venku u stolku sedí členové GP u PC, napájených solárními panely.

Několik jedinců střet s policejními hlídkami zřejmě vzdalo, ale nahoře se nás i tak sešlo kolem stovky
Přišli na kontrolu 3 členové vojenské policie, prý chodí každý den. Jejich návštěva proběhla ve vzájemné slušnosti. Prohlédli, pozdravili jsme se s nimi, a odešli.

Byl připraven i kulturní program. Zazpívala Monika Načeva za doprovodu kytaristy Justina Lavashe. Na vystoupení jsme dost dlouho čekali – neb policie je nechtěla pustit. Nakonec to ale dobře dopadlo. Se svou aktuelní samotvorbou přišel zazpívat a na kytaru zahrát i písničkář Láďa Klein.
Most setkání je dostavěn – a byl pokřtěn šampaňským. Které pak kolovalo. A přešli jsme po mostě, oběma směry, naproti sobě, takže jsme se potkávali a zdravili, objímali a usmívali se na sebe.
Kdo ještě nevisel na kótě na fotografii s nápisem“Mám cíl, nebýt cíl“, mohl se nechat vyfotit, aby jeho fotka přibyla. Lidé diskutovali ve skupinkách. Přijelo i několik cyklistů. A dokonce dvě holky na konících. A prý byl viděn i kanec, který má jméno Jonáš.

Závěr setkání byl velmi příjemný a příhodný. Asi s 20ti účastníky jsme si zazpívali a v kruhu zatančili Tance univerzálního míru, pod vedením šikovné lektorky. Na louce kousek pod kótou. Moc pěkné. Vzájemné propojení, sladění, ztišení, uvnitřnění, slaďování s okolní přírodou. Takové energie potřebujeme. Namísto bojů a negativních emocí. Při tom vyjadřujeme rozhodný, jednoznačný postoj. Ale v klidu, míru.

A můžeme si prohlédnout fotodokumentaci na www.greenpeace.org

Jarka Richterová,
aktivistka Iniciativy Ne základnám