Z knihy od Marguerite - Poselství milosrdné lásky
Imprimatur



Ježíš: "Nedal jsem své Poselství světu k nápravě jedné jediné duše, nýbrž k nápravě všech duší. Nepřišel jsem pro jednu jedinou duši, nýbrž pro všechny duše. Vy všichni potřebujete být obnoveni. Abych vám řekl a znovu opakoval svou lásku k vám, zvolil jsem si nekteré duše, které se tak stávájí Mým mluvčím před vámi. Ja sám příjdu opět na konci času, abych vykonal spravedlnost. Pročpak jsou některí z vás udiveni Mými slovy, která jsou Duch a život? Jsou to stále tatáž slova. Změnili jste se snad do té míry, že Mne nerozeznáváte? Jsou to stránky evangelia. Neuberu nic z toho, co bylo, a z toho co je. Buďte dostatečně pokorní, abyste se rozeznali v tomto Poselství, které posílam všem a jednomu každému. Ta nebo ona část se vás týka.

"Oni", to jsou také někteří kněží popírající základní dogmata křesťanské víry jako je dědičný hřích, zpustlost lidstva, osobní hřích, vykoupení, tělesné zmrtvýchvstání Krista, neposkvrněné početí P. Márie, její božské mateřství, obětní podstata mše sv., která se podle nich stala pouze připomínkou poslední večeře Páně, pohrdají Eucharistií, v níž popírají skutečnou a stálou přítomnost Spasitele. Zesměšňují úctu k P. Marii a svatým, odmítají úctu božskému Majestatu.
Rekl jsem: Běda tomu, skrze něhož pohoršení přichází."

A konečně jsou také zájmenem"oni" označeni křesťané, kteří jsou po rozhodnutí nakaženi duchem světa: "Síť tkaná nepřítelem duší se stahuje. I vyvolení jsou klamáni. Budou-li činit pokáni, pomohu jim svým odpuštěním. Je to vláda Satana.
Pohleď na Mne a řekni Mi, je-li větší bolest nežli Má. Hříchy světa Mi působí velikou bolest." Proto také ta vážná napomenutí světu, kterému hrozí strašná katastrofa, zaviněná člověkem samým.
Ježiš: "Strašná hrozba visí nad světem. Stín zániku se vznáší nad vesmírem. Neobrátí-li se lidé, nechť očekávají vážné pohromy na zemi, na moři a ve vzduchu."
Neméně přísné napomenutí těm, kteří jsou zodpovědní za Cirkev:
Ježiš: "Opravdu, strašná to chvíle, kdy budou stát přede mnou. Budou se muset zodpovídat za sebe a za ty, o které měli pečovat."
Ať už jakkoliv zraněné, Ježíšovo Srdce se nezříka svého milosrdenství. Proto nabízí Cirkvi a světu vhodné léky k úniku z nebezpečné cesty, na kterou se dali. Nejprve pokání: "Bláhová srdce, srdce tvrdá, která zvučí svým vlastním odsouzením... Pokání za vaše hříchy! Pokáni! Pokání! Pokání!"
Jeho Poselství nám nabízí prostředek Prozřetelnosti k očištění Cirkve a k obrácení světa a následkem toho odvrácení hrozby trestu.

- Děláte dobře, že se modlíte za duše v očistci, neboť jejich úděl je politováníhodný. Avšak ony mají nadějí. Vědí, že z něho vyjdou a že jejich utrpení je připravuje na štěstí, jakému není rovno. Zavržení kteří jsou v pekle naopak vědí, že jejich trápení bude trvat věčně. Pro ně není žádná naděje, nýbrž strašné zděšení a hrůza věčnosti bez Boha.

- Touha po prázdných věcech vládne světem. Zmocnila se srdcí Mých dětí. Ale Můj kříž se stále tyčí, aby připomněl všem lidem marnost pomíjejíchích věcí. Co zůstane ze všeho toho, po čem touží? Po jejich smrti, jaké hořké výčitky. Žel, bude příliš pozdě. A miluji je nesmírnou láskou! Jak je to smutné. Kdybys viděl tak jako Já zhýralost srdcí, ránu hříchu, která pokrýva svět duší! A volám je všechny. Neslyší. Jsou hluší a slepí.

Popis světa je zde velmi vzrušující. Lidstvo je zde popsáno v celé své nahotě. Všeobecně pak se svým hříchem, zvráceností, se svojí pýchou a nesmyslnými nároky. Ježiš přichádzí s naléháním na tento svět, který je v nebezpečí záhuby a zničení, a vytýká mu jeho korupci a rebelii vůči Bohu.

Ježiš: "Tento svět rozvrácený až do základů si není vědom skutečnosti. Jeho přírozená zvrácenost nesnáší žádný odpor. Lidé patřící do tohoto světa jsou označeni zájmenem "oni". "Oni" si upravili život tak, jak chtěli. Odpovídá to jejich ubohé inteligenci. Oni budou mít mír pote, budou-li si jej přát. Ne-li, bude to katastrofa... Ach, děti lidí, jak vás mohu snášet? Kam se řítíte? Ja to vím. Tolikrát jsem vás varoval... Ničíte svá těla. Ale vaše nepravosti ničí ještě více vaše duše... Najdete věčnost takovou, jakou jste si přáli".
(Oni) "Posunují můj čas svými nepravostmi.

Ohledné jistých vědců.

Ježiš: "Zůstávají a zůstanou omezení. Mohou se zabývat těžkými problémy a někdy najít jejich řešení. Nic jim nepomůže. Rozhodující problém jim zůstane provždy záhadou a nikdy se nestanou pány života. Řekl jsem: Všechno pomine. A oni pominou. V čase, který jsem stanovil.

- Z ničeho tvořím. Z ničeho jsem stvořil svět a celý vesmír.
- Pro Mne čas neexistuje, ale pro vás, Moji maličcí, je vzácný. Neboť vám byl dán, abyste se posvěcovali, abyste Mne milovali a Mně sloužili. Proto nešetřte své námahy. Od vás, které jsem si vyvolil, žádam mnoho. Lidé si najdou tisícero výmluv, aby neplnili svoje povinnosti vůči Mne. Ja nacházím tisíc záminek, abych se k nim přiblížil.
- Pravda je lidem nepochopitelná. Nevzpomenou si na Mne, než aby Mi přičítali pohromy, které se na ně valí, a aby Mně za ně dávali zodpovědnost, když oni sami jsou za vše zodpovědni. Já chci pro všechny mír, ne smrt. Nechápou a ženou se vpřed, s hlavou skloněnou jako slepci, do zející propasti pod jejich nohami. A jejich svatokrádežné chování Mne krutě políčkuje. Jestliže se nad sebou nezamyslí... Co potom?...
- Zákon lásky, který vám dávám, děti Moje, je jediný, který vás může zachránit. Svět bez lásky je svět ztracený. Myslíte si, že budete moci žít bez ní? Považujete se za silné a osvícené. Nikdy jste nebyly tak nevědomé. Proč dávat takovou důležitost tomu, co pomíjí? Je vám potřeba všech těchto marností ve vašich zavazadlech do nebe? Uvažujte také o této myšlence: smrt ukončí všechny vaše klamné představy... A co vám tehdy zůstane? Chcete se tedy přede Mnou objevit s prázdnýma rukama? Což myslíte, že život, který vedete, stojí za to, abyste pro ňej riskovaly vaši věčnou blaženost? Co znamená několik let na zemi? Jednoho dne ji opustíte. A slzy které budete na věčnosti prolévat, že jste opustily svého Boha. Kéž se tato myšlenka dotkne vašeho srdce. Okusily jste někdy svatých radostí Boží lásky? Naslouchaly jste a uslyšely jste svého Boha v tichu svého srdce?
- Moje drahé děti, vyslyším vás v té míře, jak se vaše prosby budou shodovat s Mou vůlí.

- Víš proč je všude zlo a jeho spoušť v duších? Protože se člověk, nasátý svým hloupým pocitem nadřazenosti, pokládá za boha na zemi. Nevidí prázdnotu toho, co ho naplňuje štestím. A přesto... přijde den... Mé perly však nejsou pro vepře. Ale kdo je dost malý, aby je přijal?