Milosti Božího Milosrdenství:

Když jsem řekla matce představené, co Bůh ode mne žádá, řekla mi, že ať to dá Ježíš jasněji poznat nějakým znamením. Prosila jsem Pána Ježíše o nějaké znamení, které by potvrdilo, že je opravdu mým Bohem a Pánem a že od něj pocházejí tyto požadavky. Nato jsem slyšela takový vnitřní hlas: "Představení to znají po milostech, které udělím skrze ten obraz". (Den.51)

"Pros mého věrného služebníka, aby v tento den řekl celému světu o mém velkém milosrdenství. Kdo v tento den přistoupí k prameni života, dosáhne úplné odpuštění hříchů a trestů.
Lidstvo nenalezne pokoj, dokud se neobrátí s důvěrou k mému milosrdenství ". (Den.300)



Ale Bůh slíbil velkou milost "zvlášť tobě a všem, kteří budou hlásat mé velké milosrdenství. Já sám je budu v hodině smrti bránit jako svou chválu. I kdyby hříchy duší byly černé jako noc, pokud se hříšník obrátí k mému milosrdenství, vzdává mi největší slávu a je poctou mého umučení. Když duše oslavuje mou dobrotu, satan se před ní třese a utíká až na dno pekla ". (Den.378)

V jisté chvíli, když jsem procházela chodbou do kuchyně, slyšela jsem v duši slova: "Modli se neustále tuto korunku, kterou jsem tě naučil. Kdokoliv se ji bude modlit, dosáhne v hodině smrti velké milosrdenství. Kněží ji budou podávat hříšníkům jako poslední záchranu . Ačkoliv by byl hříšník najzatvrdilejší, pokud se jen jednou pomodlí tuto korunku, dosáhne milosti z mého nekonečného milosrdenství. Toužím, aby celý svět poznal mé milosrdenství. Duším, které důvěřují mému milosrdenství, toužím udělit nepochopitelné milosti. " (Den.687)

V jisté chvíli jsem slyšela tato slova: "Dcero moje, hovor celému světu o mém nepochopitelném milosrdenství. Toužím, aby svátek Milosrdenství byl úkrytem a útočištěm pro všechny duše, zvláště pro ubohé hříšníky. V ten den je otevřeno nitro mého milosrdenství. Vylévá celé more milostí na duše, které se přiblíží k prameni mého milosrdenství. Duše, která přistoupí k svaté zpovědi a svatému přijímání, dosáhne úplné odpuštění vín a trestů. V tento den jsou otevřeny všechny Boží prameny, přes které plynou milosti. Ať se nebojí přiblížit ke mně žádná duše, ačkoli by jí hříchy byly jako šarlat. Mé milosrdenství je tak velké, že za celou věčnost ho nepochopí žádný rozum, ani lidský, ani andělský. Všechno, čojestvuje, vyšlo z vnitřku mého milosrdenství. Každá duše bude po celou věčnost rozjímat o mé lásce ao mém milosrdenství ve vztahu ke mně. Svátek milosrdenství vyšel z mého nitra. Toužím, aby se slavnostně slavil na první neděli po Velikonocích. Lidstvo nenalezne pokoj, dokud se nevrátí k prameni mého milosrdenství ". (Den.699)