Filozofie mýtu
Jaroslav Steiden, 14.12.2010
Aby bylo možné skrytě působit, nenápadně usměrňovat lidskou společnost a ovládat tak celý svět, je nezbytné stvořit mýtus. Tuto skutečnost si určité tajné a politické skupiny velmi dobře uvědomovaly už v nejranějších dobách a uvědomují si ji dodnes.
Mýtus je v tomto smyslu souhrn myšlenek a představ, který musí být v prvé řadě funkčí. Aby však mohl být funkční, je nutné, aby byl považován za pravdu, přičemž je zcela lhostejné, zdali skutečně odpovídá pravdě. Jeho účelem je tedy pouze funkčnost a jeho cílem ovládání mas nebo jednotlivců. Jakmile společnost mýtus přijme a začne mu věřit, vznikne možnost vytvářet nejrůznější další mýty, které lze odůvodňovat mýtem předchozím. Tak je možné vytvořit rozsáhlý celek zdánlivě logicky propojených představ, které ve svém důsledku nakonec ovládnou celou společnost tím, že určují její reakce a tedy její myšlení, cítění a jednání. Právě taková zmanipulovaná a závislá společnost se stává rychle a snadno obětí zákulisních intrik a loutkou v rukách organizovaných a mocných skupin a diktátorů, kteří přirozeně ztělesňují absolutní menšinu.
Bez mýtu nelze společnost ovládat ani vykořisťovat, protože kde není mýtus, tam neexistuje žádná víra, nýbrž realita, a kde je realita, tam je vědění a moudrost, a kde je vědění a moudrost, tam je ohromná individuální i kolektivní síla a pozitivně-neutrální moc.
Aby si lidé nedokázali uvědomit svoji skutečnou sílu a moc a byli tak manipulovatelní, zaměřuje se mýtus mj. na následující faktory:
1. Zbavení zodpovědnosti
2. Vytvoření a zachování atmosféry strachu
3. Vytvoření a zachování pocitu bezmoci
4. Vytvoření a zachování pocitu odevzdanosti a pokory
5. Odejmutí volného času pomocí nejrůznějších rituálů a nepřetržitého rozptylování
6. Vytvoření a zachování nelogických pravidel, jež jsou prohlášeny za správné
7. Vytvoření a zachování nezpochybnitelné autority
8. Finanční vykořisťování
9. Vytvoření a zachování nevědomosti a falešné informovanosti
10. Vytvoření a zachování lhostejnosti, lenosti a nekritičnosti
11. Atd., atp.
Těmito a mnoha dalšími faktory bývá mýtus protkán, aby odtržení věřících od reality a od sebe samotných bylo co nejdokonalejší.
Dnešní extrémně přelidněný svět je všemi těmito faktory doslova přeplněn. Lidé uzavřeli své smysly a vnímání před oním reálným a pravdivým – před tím, co existovalo od počátku a co bude existovat po všechny časy, před tím původním, tvořivým, láskyplným, harmonickým, pokojným, krásným a prostým, a nahradili to tím destruktivním, nenávistným, disharmonickým, rozporným, hnusným a komplikovaným. Lidé se odcizili vlastnímu smyslu života a ženou se slepě za pablesky hmotného bohatství, moci, slávy a vlastních choutek, přestávajíce postupně rozlišovat mezi dobrým a zlým, pravdivým a vylhaným. Lidé jsou rozerváni nejrůznějšími pohledy na svět a ustavičně mezi sebou hledají rozdíly a odlišnosti, místo aby hledali a rozpoznali shodu a podobnosti, stejně jako univerzální lidství, jež je vlastní všem lidským bytostem tohoto světa i všech ostatních světů.
Současné konkrétní a funkční prostředky, které různou měrou obsahují výše uvedené hlavní faktory, jsou mimo jiné:
1. Náboženství
2. Sekty
3. Filozofická bludná učení
4. Materializmus
5. Konzum
6. Propaganda a agitace
7. Mainstreamová média
8. Takzvaná věda
9. Atd., atp.
Tolik na obecné rovině. Podívejme se nyní na věc pomocí konkrétního příkladu: terorizmus, válka proti teroru.
Jak dokládá historie, potřebovaly zločinné živly vždycky nějakou krizi, aby mohly provozovat svou vlastní bezostyšnou politiku. Krize je zapotřebí, aby byli lidé zastrašeni a vyděšeni a aby bez reptání přijali libovolnou politiku, která má údajně sloužit jejich bezpečí. Lidé jsou pak ochotni vzdát se své vlastní suverenity, svých privilegií, práv a svobod a dobrovolně vkládají svou vlastní moc a zodpovědnost do rukou státního aparátu, který vpravdě vede úzká mocichtivá elita.
Dobrým příkladem je zřícení Světového obchodního centra (11. září 2001), které kriminální živly ve vládě Spojených států a v jiných informovaných kruzích přinejmenším připustily. Přísně vzato se tedy elita chladnokrevně smířila s vraždou mnoha vlastních občanů, aby právě mohla propagovat falešný mýtus války proti teroru, který měl ospravedlnit popření ústavy a neoprávněnou invazi do Afghánistánu a Iráku, což je válečný zločin první třídy. Dále tento mýtus rovněž umožnil vznik zločinných zákonů jako Patriot Act 1 a Patriot Act 2, které vkládají veškerou moc do rukou prezidenta a tedy i do rukou mocichtivé elity, jež působí na pozadí. Válka proti teroru je tedy skutečně mýtus a cílená fraška; zdánlivá válka vedená proti zdánlivému nepříteli, aby bylo zaprvé možné jej oloupit o jeho nerostné zdroje, které ve vlastní zemi docházejí, a kterého zadruhé nikdy nelze porazit, čímž lze odvracet pozornost od samojedině páchaného teroru po celém světě. A právě v tom tkví ďabelsky geniální podstata toho všeho: takto je možné celá desetiletí, ba staletí bojovat proti fiktivnímu nepříteli pomocí dalších záměrně provokovaných teroristických útoků, zatímco ve skrytu lze realizovat vlastní mocichtivé choutky (totální vláda nad světem, nový světový řád). Rovněž nemůže být náhoda, že válka v Iráku trvá tak dlouho, neboť to je nezbytné, aby šlo rozvrátit celý region, získat nad ním úplnou kontrolu a vytvářet solidní základnu pro invazi do Íránu a dalších oblastí na Blízkém východě. Tento mýtus odpovídá principu »pod falešnou vlajkou«, tzn. »dopusť se zločinu a vinu sveď na svého nepřítele«, který s tím samozřejmě nemá nic společného. Potom je možné začít bojovat proti nepříteli a sledovat vlastní zájmy, ať už jsou jakékoliv.
Princip »pod falešnou vlajkou« – který nepředstavuje nic jiného než vytvoření a zachování specifického mýtu – se vine jako červená nit celou naší historií a vlády a diktátoři jej dodnes rádi a hojně používají, a sice za účelem manipulace veřejného mínění a prosazování vlastních chorobných idejí a představ. Tento princip je však možno aplikovat pouze tehdy, je-li většina lidstva nevědoucí, lhostejná a bez vlastního sebeuvědomění, pročež tento stav vlády a diktátoři všemi silami podněcují a podporují (viz školství, média, zábavní průmysl, konzum atd.) Pouze nevědoucí lidi lze manipulovat a vykořisťovat. Většina lidí bohužel nemá o skutečném světovém dění ani tušení a to je smutná skutečnost, kterou je nutno pozitivně změnit, a sice vlastní myšlenkovou prací zaměřenou na realitu, což vede ke zlepšení vedení vlastního života, a dále opravdovou iniciativou za to správné a dobré, jakož i pravdivým a jednoznačným informováním ostatních lidí. Působnost jednotlivce je obrovská a musí být plně využita, neboť naše společnost volá o pomoc a zájem nás všech a to vyžaduje nasazení nás všech.
zdroj: http://dolezite.sk/Filozofie_mytu_146.html
Mýtus je v tomto smyslu souhrn myšlenek a představ, který musí být v prvé řadě funkčí. Aby však mohl být funkční, je nutné, aby byl považován za pravdu, přičemž je zcela lhostejné, zdali skutečně odpovídá pravdě. Jeho účelem je tedy pouze funkčnost a jeho cílem ovládání mas nebo jednotlivců. Jakmile společnost mýtus přijme a začne mu věřit, vznikne možnost vytvářet nejrůznější další mýty, které lze odůvodňovat mýtem předchozím. Tak je možné vytvořit rozsáhlý celek zdánlivě logicky propojených představ, které ve svém důsledku nakonec ovládnou celou společnost tím, že určují její reakce a tedy její myšlení, cítění a jednání. Právě taková zmanipulovaná a závislá společnost se stává rychle a snadno obětí zákulisních intrik a loutkou v rukách organizovaných a mocných skupin a diktátorů, kteří přirozeně ztělesňují absolutní menšinu.
Bez mýtu nelze společnost ovládat ani vykořisťovat, protože kde není mýtus, tam neexistuje žádná víra, nýbrž realita, a kde je realita, tam je vědění a moudrost, a kde je vědění a moudrost, tam je ohromná individuální i kolektivní síla a pozitivně-neutrální moc.
Aby si lidé nedokázali uvědomit svoji skutečnou sílu a moc a byli tak manipulovatelní, zaměřuje se mýtus mj. na následující faktory:
1. Zbavení zodpovědnosti
2. Vytvoření a zachování atmosféry strachu
3. Vytvoření a zachování pocitu bezmoci
4. Vytvoření a zachování pocitu odevzdanosti a pokory
5. Odejmutí volného času pomocí nejrůznějších rituálů a nepřetržitého rozptylování
6. Vytvoření a zachování nelogických pravidel, jež jsou prohlášeny za správné
7. Vytvoření a zachování nezpochybnitelné autority
8. Finanční vykořisťování
9. Vytvoření a zachování nevědomosti a falešné informovanosti
10. Vytvoření a zachování lhostejnosti, lenosti a nekritičnosti
11. Atd., atp.
Těmito a mnoha dalšími faktory bývá mýtus protkán, aby odtržení věřících od reality a od sebe samotných bylo co nejdokonalejší.
Dnešní extrémně přelidněný svět je všemi těmito faktory doslova přeplněn. Lidé uzavřeli své smysly a vnímání před oním reálným a pravdivým – před tím, co existovalo od počátku a co bude existovat po všechny časy, před tím původním, tvořivým, láskyplným, harmonickým, pokojným, krásným a prostým, a nahradili to tím destruktivním, nenávistným, disharmonickým, rozporným, hnusným a komplikovaným. Lidé se odcizili vlastnímu smyslu života a ženou se slepě za pablesky hmotného bohatství, moci, slávy a vlastních choutek, přestávajíce postupně rozlišovat mezi dobrým a zlým, pravdivým a vylhaným. Lidé jsou rozerváni nejrůznějšími pohledy na svět a ustavičně mezi sebou hledají rozdíly a odlišnosti, místo aby hledali a rozpoznali shodu a podobnosti, stejně jako univerzální lidství, jež je vlastní všem lidským bytostem tohoto světa i všech ostatních světů.
Současné konkrétní a funkční prostředky, které různou měrou obsahují výše uvedené hlavní faktory, jsou mimo jiné:
1. Náboženství
2. Sekty
3. Filozofická bludná učení
4. Materializmus
5. Konzum
6. Propaganda a agitace
7. Mainstreamová média
8. Takzvaná věda
9. Atd., atp.
Tolik na obecné rovině. Podívejme se nyní na věc pomocí konkrétního příkladu: terorizmus, válka proti teroru.
Jak dokládá historie, potřebovaly zločinné živly vždycky nějakou krizi, aby mohly provozovat svou vlastní bezostyšnou politiku. Krize je zapotřebí, aby byli lidé zastrašeni a vyděšeni a aby bez reptání přijali libovolnou politiku, která má údajně sloužit jejich bezpečí. Lidé jsou pak ochotni vzdát se své vlastní suverenity, svých privilegií, práv a svobod a dobrovolně vkládají svou vlastní moc a zodpovědnost do rukou státního aparátu, který vpravdě vede úzká mocichtivá elita.
Dobrým příkladem je zřícení Světového obchodního centra (11. září 2001), které kriminální živly ve vládě Spojených států a v jiných informovaných kruzích přinejmenším připustily. Přísně vzato se tedy elita chladnokrevně smířila s vraždou mnoha vlastních občanů, aby právě mohla propagovat falešný mýtus války proti teroru, který měl ospravedlnit popření ústavy a neoprávněnou invazi do Afghánistánu a Iráku, což je válečný zločin první třídy. Dále tento mýtus rovněž umožnil vznik zločinných zákonů jako Patriot Act 1 a Patriot Act 2, které vkládají veškerou moc do rukou prezidenta a tedy i do rukou mocichtivé elity, jež působí na pozadí. Válka proti teroru je tedy skutečně mýtus a cílená fraška; zdánlivá válka vedená proti zdánlivému nepříteli, aby bylo zaprvé možné jej oloupit o jeho nerostné zdroje, které ve vlastní zemi docházejí, a kterého zadruhé nikdy nelze porazit, čímž lze odvracet pozornost od samojedině páchaného teroru po celém světě. A právě v tom tkví ďabelsky geniální podstata toho všeho: takto je možné celá desetiletí, ba staletí bojovat proti fiktivnímu nepříteli pomocí dalších záměrně provokovaných teroristických útoků, zatímco ve skrytu lze realizovat vlastní mocichtivé choutky (totální vláda nad světem, nový světový řád). Rovněž nemůže být náhoda, že válka v Iráku trvá tak dlouho, neboť to je nezbytné, aby šlo rozvrátit celý region, získat nad ním úplnou kontrolu a vytvářet solidní základnu pro invazi do Íránu a dalších oblastí na Blízkém východě. Tento mýtus odpovídá principu »pod falešnou vlajkou«, tzn. »dopusť se zločinu a vinu sveď na svého nepřítele«, který s tím samozřejmě nemá nic společného. Potom je možné začít bojovat proti nepříteli a sledovat vlastní zájmy, ať už jsou jakékoliv.
Princip »pod falešnou vlajkou« – který nepředstavuje nic jiného než vytvoření a zachování specifického mýtu – se vine jako červená nit celou naší historií a vlády a diktátoři jej dodnes rádi a hojně používají, a sice za účelem manipulace veřejného mínění a prosazování vlastních chorobných idejí a představ. Tento princip je však možno aplikovat pouze tehdy, je-li většina lidstva nevědoucí, lhostejná a bez vlastního sebeuvědomění, pročež tento stav vlády a diktátoři všemi silami podněcují a podporují (viz školství, média, zábavní průmysl, konzum atd.) Pouze nevědoucí lidi lze manipulovat a vykořisťovat. Většina lidí bohužel nemá o skutečném světovém dění ani tušení a to je smutná skutečnost, kterou je nutno pozitivně změnit, a sice vlastní myšlenkovou prací zaměřenou na realitu, což vede ke zlepšení vedení vlastního života, a dále opravdovou iniciativou za to správné a dobré, jakož i pravdivým a jednoznačným informováním ostatních lidí. Působnost jednotlivce je obrovská a musí být plně využita, neboť naše společnost volá o pomoc a zájem nás všech a to vyžaduje nasazení nás všech.
zdroj: http://dolezite.sk/Filozofie_mytu_146.html
Zhlédnuto 1936 x