Dnešním dnem, po jednání Bezpečnostní rady státu, pokračuje ODS v nastaveném kurzu směr totalita alá ODS (USA). Krůček po krůčku nás zkouší současná vláda připravovat na nový politický systém s velmi omezenými občanskými svobodami.

Systém, kde bude záležet jen na politickém vedení státu, zda budeme moci svobodně vyjádřovat svoje názory, kdy vláda ovládne fungování telekomunikací, kdy nebude potřeba povolení nezávislého soudu k odposlechům telef. hovorů nebo k porušení bankovního tajemství atd. atd.


Podstatná část článku zde :

"Stát by měl mít v budoucnu možnost nařídit při teroristickém útoku vypnutí sítě mobilních operátorů." Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl ministr vnitra Ivan Langer. Doplnil, že by ale opatření mohlo být využito jen za přísně definovaných podmínek.

"Jsem přesvědčen, že taková možnost by v našem právním řádu být měla. Měla by být ale nesmírně pečlivě formulována a zúžena pouze na případy bezprostředně hrozícího nebezpečí ohrožení životů, zdraví a značných majetkových škod, a to na dobu dočasnou, jasně vymezenou," řekl Langer.

zdroj : www.novinky.cz

Podle ministra Langera je důležité vyvážit otázku bezpečnosti a svobody jedince.

Zajímalo by mne, kdo tuto otázku vyváží. ODS, která nyní např. arogantně ignoruje vůli většiny národa ohledně požadavku na referendum kvůli plánům na základnu v Brdech ?

Kdo občanům zaručí, že by možnost vypnutí sítě mobilních operátorů nebyla zneužita vládou z jiných důvodů než kvůli terorismu ? Není to spíš jeden ze způsobů ochrany před občany v případě, že by se ti rozhodli dle své vůle vyměnit volené zástupce za nové ? Za terorismus se dá totiž s trochou kreativity nazvat spousta věcí !

Mám několik otázek na zamyšlení, které není potřeba vyvažovat. :-)

Je to ten I. Langer, který v ještě nedávné době plamenně kritizoval ČSSD za normálně povolené odposlechy v kauze Kubiceho zprávy (která smrděla směrem k ODS na sto honů), aby nyní prosazoval odposlechy i bez povolení soudce ?

Je to ten I. Langer, který prosadil zrušení policejních útvarů, bojujících s organizovaným zločinem a kterému se rozpadá pod rukama policie ?

Je to ten I. Langer, který před volbami kritizoval na bilboardech vládu ČSSD za špatný stav na dálnici D1 a dodnes sám neučinil nic, čím by problémy na D1 pomohl vyřešit ?

Je to ten I. Langer, který uskutečnil protiteroristická opatření v Praze na popud věštby jedné vědmy ?

Je to ten I. Langer, který se přátelil s lidmi, vydělávajících na podvodech s LTO ?

Připojuji zásadní část vyjádření protikorupční organizace Růžový panter ke kauze I. Langer a lidé kolem LTO.

Ta vyzývala tehdejšího poslance a současného ministra vnitra Ivana Langera, aby objasnil své vztahy s podnikatelem Tomášem Paclíkem, neboť firma Tomáše Paclíka, zabývající se daňovým poradenstvím, byla nájemcem v jeho domě v Olomouci. Tomáš Paclík byl v době, kdy zároveň vykonával funkci radního v obci Zábřeh, členem statutárního orgánu firmy Morpa, kterou přes společnost Olšanské papírny vlastnil Vratislav Kutal, někdejší obchodník s lehkými topnými oleji. Ten také Tomáše Paclíka přímo jako člena správní rady firmy Morpa navrhl, což bylo prokázáno u soudu.

S Vratislavem Kutalem se Ivan Langer setkal, údajně náhodně, během výpravy na Kilimandžáro. Vratislav Kutal byl v době, kdy Tomáš Paclík působil ve firmě Morpa, již vzat do vazby z důvodu podezření ze závažné kriminální činnosti a později (v době vydání předmětné tiskové zprávy) pravomocně odsouzen. Stejně tak Milan Šišma, další někdejší obchodník s LTO, který ve společnosti Morpa působil v dozorčí radě.

Mandátní smlouva, kterou měl Tomáš Paclík s firmou Morpa uzavřenu, mu umožňovala ukončení spolupráce pro nedůvěru. Toho Tomáš Paclík nevyužil, čímž dal najevo, že mu vazební stíhání Vratislava Kutala a Milana Šišmy nevadí, a to ani jako v té době veřejnému činiteli. Tomáš Paclík dokonce uvedl ve svém vyjádření nejvyššímu soudu, že není a nebyl osoba veřejně činná. (Doslova: sdělení „zasahuje do osobnostních práv osoby stojící mimo politiku a veřejný život“ a „konkrétně nižší úroveň ochrany jsou povinny strpět pouze osoby veřejně činné, přičemž žalobce znovu opakuje, že takovou osobou nebyl a není“.)

Žalobce Tomáš Paclík se domáhal absolutní ochrany před zveřejňováním informací o souvislostech s jeho podnikáním. Dokonce v žalobě přímo uvedl, že „nemohl mít při veškeré povinné opatrnosti, žádnou vědomost o jiných aktivitách pana Kutala a pana Šišmy.“ Tomu lze jen stěží uvěřit, když o důvodech stíhání Vratislava Kutala a Milana Šišmy rozsáhle informovala celostátní i regionální média.