Jestliže dopustíme, aby pravda umírala vždy tak lehce, jaký svět chystáme svým dětem? Genocida gruzínského národa, teror ruské armády, druhé Čečensko, agrese ruského obra. Tyto a spoustu jiných výrazů jsme si mohli přečíst ve většině českých a západních médií. Mohli jsme je slyšet také od českých proamerických aktivistů, části evropských politiků a celé Bushovy administrativy. Byli schopni ukázat prstem na viníka již po nočním bombardování hlavního města Jižní Osetie gruzínskou armádou. Jak je to možné? Jak se hraje tato hra na lež a proč jim to prochází? A projdou ty lži Štetinovi a spol.?

Výsledkem globalizace (centralizace) médií je tzv. mediální totalita s verzí jediné možné pravdy poplatné vládnoucím elitám (což ale nemusí automaticky znamenat elity politické). Západní svět se dostal do situace, že dominantní média mohou lhát a u veřejnosti jim to překvapivě projde. Čím to je? Je to pasivita, apatie a lenost lidí nebo strach z poznání, že svět není takový, jaký by měl být?

Paradoxně naopak u alternativních zpravodajských webů čtenáři nedůvěřivě vyžadují zveřejňování zdrojů svých informací. Nedůvěra lidí v alternativní informace je přímo úměrná jejich vlastnímu strachu z poznání, že svět tvořený médii je jen iluze, za kterou číhá jen morální bahno hamižných elit a krvavý boj o ovládnutí světa. Ovšem není všem dnům konec a návštěvnost těchto webů se naštěstí stále zvyšuje. Lidé tak podvědomě bojují s nebývalým náporem vymývání mozků, které se dostává do takové fáze, že média a politici své lži již ani neskrývají.


Celý článek najdete na

http://www.zvedavec.org/komentare/2008/08/2714-v-ten-den-kdy-umrela-pravda-.htm