NATO GAME OVER
Jindřich Štoček, 20.4.2008
NATO
4. dubna 1949 se 12 zemí (USA, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island) podpisem Washingtonské smlouvy zavázalo, že dojde-li k ozbrojenému útoku na jednu, nebo více z nich, každá ze zemí uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznanou článkem 5 Charty Spojených národů.
Tento článek měl v době založení organizace smysl v odrazení sovětského svazu a jeho (budoucích) satelitů od útoku na západní Evropu.
Varšavská smlouva
Naproti tomu vznikla 14. května 1955 Varšavská smlouva podepsaná Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád 5. členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.
V květnu 1985 byla smlouva automaticky prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. března 1991 k 1. červnu 1991 rozpuštěna.
Takto hovoří o uskupeních, které provázeli období studené války Wikipedia.
Něco tu smrdí...
Když jsem se dozvěděl o událostech ve Rgvandě, kde Hunští extrémisté předčili v rychlosti Genocidy i koncentrační tábory 2. sv války začal jsem mít pocit, že je asi něco špatně. Přes opakované urgence Velitele Romeo Delaireho NATO jen nečině přihlíželo, protože USA zásah, který mohl zachránit řádově miliony lidí opakovaně vetovalo. Rád bych věděl co vedlo ty kteří rozhodli, že Spojené státy hlasovali, jak hlasovali k takovému chování, které by se dalo označit za přímo neslušné. Až 17. května 1994 po velkých debatách USA ze svého stanoviska ustoupilo. Mise UNAMIR2 dorazila s křížkem po funuse. Za sto dní bylo vyvražděno na 800 tisíc Hutuů. Další oběti byli z řad miliónů uprchlíků. Že by ojedinělý tragický omyl?
Bohužel se zdá, že nato se podobá svému (před 17 lety! )zrušenému protějšku více, než za časů studené války. Tak jako varšavská smlouva byla zejména mocenským nástrojem jednoho jeho významného člena, platí totéž dnes o severoatlantické alianci. Zejména o rozdmýchávání veřejné debaty se snažila akce, jejíž průběh vám vylíčím tak, jak jsem jí zažil.
NATO - GAME OVER
Tak tedy, 22. března se v Belgii konalo každoroční „obsazení“ Bruselského velitelství severoatlantické aliance. Cílem je stanout na základně a prohlásit „zavíráme to tady“. Jedná se o dobývání pochopitelně pouze symbolické. Ačkoli se akce „NATO GAME OVER“ každoročně účastní mnoho zejména Francouzů, Němců a dalších Bruselští organizátoři premiérově vnesly do celé akce mezinárodní charakter, oficiálně pozvali iniciativy z mnohých evropských zemí včetně iniciativy „Ne základnám“.
Iniciativa ne základnám v minulosti pořádala organizačně do jisté míry srovnatelně náročné akce, zejména mezinárodní konference. Proto musím ocenit preciznost a energii s jakou pro nás bylo vše zajištěno.
Podle plánku jsme po příjezdu došli z autobusového nádraží na „central place“ tedy na centrálu celé akce, která sloužila ke stravování a informování zejména zahraničních účastníků. Krom toho bylo o několik ulic dále „spací místo“ a „sprchové místo“. Zaregistrovali jsme se a dostali na ruku „nádhernou fialovou pásku“ na které jsme napsali své jméno. Na centrále se pořádali shromáždění ktará podrobně informovala o všech eventualitách např. o možných právních následcích vniknutí na vojenskou základnu. Belgické právo rozlišuje klasický trestný čin, a politický trestný čin. Přesto že je vniknutí na základnu již trestným činem, žádný prokurátor zatím neměl odvahu postavit někoho před soud. Velmi pravděpodobně by totiž byl osvobozen a vznikl by tak nebezpečný precedent. Nicméně pro tento případ byl k dispozici právník, rovněž pro případy, kdy by policisté užili nepřiměřených donucovacích prostředků. Informovali nás o všech eventualitách. Podrobně jsme byli instruováni jakým způsobem se máme chovat. Zejména nenásilnost nám byla často připomínaná. Prodělali jsme rovněž speciální trénink, ve kterém nám byla teoreticky a částečně prakticky vysvětlena nejvhodnější strategie „útoku“, která zase maximálně dbala na bezpečnost. Samozřejmě se den příprav nedá srovnávat s profesionálním výcvikem našich „protivníků“, ale o to se onen trénink opravdu nepokoušel.
„Jendo z pravidel hry“ bylo nebýt sám a pokud nás chytí neklást odpor, jen si sednout na zem, mile se usmívat a nechat se čtyřmi vojáky či policisty odnést. (a tím zaměstnat co nejvíce lidí, na co nejdelší dobu.)
Skvělou organizaci mi potvrdil i voják, který mě chytil. Jak mě vedl za loket vzpomněl jsem si na pravidlo o pasivní rezistenci, řekl jsem mu to a sedl si na zem. On na to, že mi musí dát pouta, s tím sem souhlasil a nastavil mu ruce. Tak jsme si mohli pěkně popovídat. Říkal, že minulí rok to nebylo nic moc a tenhle, že je to o mnoho lepší. Omluvně mi vysvětloval, že je to jeho práce. V průběhu rozhovoru se zmínil o tom, že celá akce je dokonale monitorována pomocí agentů v civilu (což není nic zvláštního). Shodli jsme se, že pro obě strany je to přínosná akce. My si pronikneme na základnu (zatím se nestalo, aby se to někomu nepodařilo), no a vojáci a policisté mají zadarmo na tisíc lidí, kteří se jim snaží fingovaně obsadit velitelství NATO. Vzájemně se cvičíme, nu a když k tomu vyjde počasí a niko není vážně zraněn je možné prohlásit akci za úspěšnou. Přesto že se hraje opravdu o hodně „NATO GAME OVER“ je hra ve které žádný z aktérů nemůže opravdu prohrát. Je neuvěřitelné že pouze jeden jediný člověk musel být ošetřen v nemocnici. "Mírumilovnost" s jakou to celé proběhlo byla pro nás milým překvapením. V Německu nebo i v Česku by se s náma takhle nepárali . Pozoroval jsem, že policisté byli oproti vojákům více „drsní“. Bude to zřejmě dané rozdílným výcvikem. (Zaslechl jsem, že naši policisté se již učí střílet ze samopalů, čili se máme na co těšit :-) Ještě překvapivější je ale skutečnost a teď se prosím podržte, že organizátoři dostali k této akci grant od evropské unie!
Ano vážení antievropané, na to jdou (nebo vzhledem k tomu že jsme pro uniii spíše ztrátoví nejdou) vaše daně, nebo by šli, kdyby jste si je nedali do nákladů. Musíme se vážení účastníci demonstrací ještě hodně učit.
Přesto, že jsme si to všichni (jak policisté, tak mi :-) náležitě užili, netrmáceli jsme se 13. hodin skrčení v autobuse do Bruselu pro zábavu, ale proto že se považujeme za euroobčany. Představa, že "nás se to netýká" vyšumí potkáte-li jako já vojáka, který vám do očí povídá že v iráku zařvalo několik stovek čechů. Alespoň jsme na tom lépe než Poláci, ti tradičně posílají své vojáky do prvních linií. Jistě, byli to profesionálové, ale za čí zájmy vlastně zemřeli?
NATO teoreticky funguje na konsenzu jeho členů v praxi lze pozorovat, že je spíše nejen vojenskou, ale hlavně politickou „podpůrnou berličkou“ mezinárodním právem neodůvodnitelných i protiprávních výpadů jednoho jeho významného člena. Politika kterou dělají SSA (Spojené Státy Americké) ale není politikou, kterou si přejí lidé kteří v SSA žijí. Lidé dobré vůle na celém světě organizují nenásilné protesty proti tomu, co pokládají za nepřijatelné. Proti násilí, proti bezohledným snahám o udržení a rozšíření moci, kterou si po generace vybudovali bankéři a finančníci, proti svévolným válkám, proti neodůvodnitelnému plýtvání prostředků k výrobě zbraní, které je o to hanebnější v situaci kdy se očekávají razantní klimatické změny, jejíž zmírnění by mělo být prvořadé.
Článek Romeo a Rwanda
http://youngprimitive.cz/forum/index.php?showtopic=381
NATO GAME OVER
http://www.vredesactie.be/dossier.php?id=71
4. dubna 1949 se 12 zemí (USA, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island) podpisem Washingtonské smlouvy zavázalo, že dojde-li k ozbrojenému útoku na jednu, nebo více z nich, každá ze zemí uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznanou článkem 5 Charty Spojených národů.
Tento článek měl v době založení organizace smysl v odrazení sovětského svazu a jeho (budoucích) satelitů od útoku na západní Evropu.
Varšavská smlouva
Naproti tomu vznikla 14. května 1955 Varšavská smlouva podepsaná Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád 5. členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.
V květnu 1985 byla smlouva automaticky prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. března 1991 k 1. červnu 1991 rozpuštěna.
Takto hovoří o uskupeních, které provázeli období studené války Wikipedia.
Něco tu smrdí...
Když jsem se dozvěděl o událostech ve Rgvandě, kde Hunští extrémisté předčili v rychlosti Genocidy i koncentrační tábory 2. sv války začal jsem mít pocit, že je asi něco špatně. Přes opakované urgence Velitele Romeo Delaireho NATO jen nečině přihlíželo, protože USA zásah, který mohl zachránit řádově miliony lidí opakovaně vetovalo. Rád bych věděl co vedlo ty kteří rozhodli, že Spojené státy hlasovali, jak hlasovali k takovému chování, které by se dalo označit za přímo neslušné. Až 17. května 1994 po velkých debatách USA ze svého stanoviska ustoupilo. Mise UNAMIR2 dorazila s křížkem po funuse. Za sto dní bylo vyvražděno na 800 tisíc Hutuů. Další oběti byli z řad miliónů uprchlíků. Že by ojedinělý tragický omyl?
Bohužel se zdá, že nato se podobá svému (před 17 lety! )zrušenému protějšku více, než za časů studené války. Tak jako varšavská smlouva byla zejména mocenským nástrojem jednoho jeho významného člena, platí totéž dnes o severoatlantické alianci. Zejména o rozdmýchávání veřejné debaty se snažila akce, jejíž průběh vám vylíčím tak, jak jsem jí zažil.
NATO - GAME OVER
Tak tedy, 22. března se v Belgii konalo každoroční „obsazení“ Bruselského velitelství severoatlantické aliance. Cílem je stanout na základně a prohlásit „zavíráme to tady“. Jedná se o dobývání pochopitelně pouze symbolické. Ačkoli se akce „NATO GAME OVER“ každoročně účastní mnoho zejména Francouzů, Němců a dalších Bruselští organizátoři premiérově vnesly do celé akce mezinárodní charakter, oficiálně pozvali iniciativy z mnohých evropských zemí včetně iniciativy „Ne základnám“.
Iniciativa ne základnám v minulosti pořádala organizačně do jisté míry srovnatelně náročné akce, zejména mezinárodní konference. Proto musím ocenit preciznost a energii s jakou pro nás bylo vše zajištěno.
Podle plánku jsme po příjezdu došli z autobusového nádraží na „central place“ tedy na centrálu celé akce, která sloužila ke stravování a informování zejména zahraničních účastníků. Krom toho bylo o několik ulic dále „spací místo“ a „sprchové místo“. Zaregistrovali jsme se a dostali na ruku „nádhernou fialovou pásku“ na které jsme napsali své jméno. Na centrále se pořádali shromáždění ktará podrobně informovala o všech eventualitách např. o možných právních následcích vniknutí na vojenskou základnu. Belgické právo rozlišuje klasický trestný čin, a politický trestný čin. Přesto že je vniknutí na základnu již trestným činem, žádný prokurátor zatím neměl odvahu postavit někoho před soud. Velmi pravděpodobně by totiž byl osvobozen a vznikl by tak nebezpečný precedent. Nicméně pro tento případ byl k dispozici právník, rovněž pro případy, kdy by policisté užili nepřiměřených donucovacích prostředků. Informovali nás o všech eventualitách. Podrobně jsme byli instruováni jakým způsobem se máme chovat. Zejména nenásilnost nám byla často připomínaná. Prodělali jsme rovněž speciální trénink, ve kterém nám byla teoreticky a částečně prakticky vysvětlena nejvhodnější strategie „útoku“, která zase maximálně dbala na bezpečnost. Samozřejmě se den příprav nedá srovnávat s profesionálním výcvikem našich „protivníků“, ale o to se onen trénink opravdu nepokoušel.
„Jendo z pravidel hry“ bylo nebýt sám a pokud nás chytí neklást odpor, jen si sednout na zem, mile se usmívat a nechat se čtyřmi vojáky či policisty odnést. (a tím zaměstnat co nejvíce lidí, na co nejdelší dobu.)
Skvělou organizaci mi potvrdil i voják, který mě chytil. Jak mě vedl za loket vzpomněl jsem si na pravidlo o pasivní rezistenci, řekl jsem mu to a sedl si na zem. On na to, že mi musí dát pouta, s tím sem souhlasil a nastavil mu ruce. Tak jsme si mohli pěkně popovídat. Říkal, že minulí rok to nebylo nic moc a tenhle, že je to o mnoho lepší. Omluvně mi vysvětloval, že je to jeho práce. V průběhu rozhovoru se zmínil o tom, že celá akce je dokonale monitorována pomocí agentů v civilu (což není nic zvláštního). Shodli jsme se, že pro obě strany je to přínosná akce. My si pronikneme na základnu (zatím se nestalo, aby se to někomu nepodařilo), no a vojáci a policisté mají zadarmo na tisíc lidí, kteří se jim snaží fingovaně obsadit velitelství NATO. Vzájemně se cvičíme, nu a když k tomu vyjde počasí a niko není vážně zraněn je možné prohlásit akci za úspěšnou. Přesto že se hraje opravdu o hodně „NATO GAME OVER“ je hra ve které žádný z aktérů nemůže opravdu prohrát. Je neuvěřitelné že pouze jeden jediný člověk musel být ošetřen v nemocnici. "Mírumilovnost" s jakou to celé proběhlo byla pro nás milým překvapením. V Německu nebo i v Česku by se s náma takhle nepárali . Pozoroval jsem, že policisté byli oproti vojákům více „drsní“. Bude to zřejmě dané rozdílným výcvikem. (Zaslechl jsem, že naši policisté se již učí střílet ze samopalů, čili se máme na co těšit :-) Ještě překvapivější je ale skutečnost a teď se prosím podržte, že organizátoři dostali k této akci grant od evropské unie!
Ano vážení antievropané, na to jdou (nebo vzhledem k tomu že jsme pro uniii spíše ztrátoví nejdou) vaše daně, nebo by šli, kdyby jste si je nedali do nákladů. Musíme se vážení účastníci demonstrací ještě hodně učit.
Přesto, že jsme si to všichni (jak policisté, tak mi :-) náležitě užili, netrmáceli jsme se 13. hodin skrčení v autobuse do Bruselu pro zábavu, ale proto že se považujeme za euroobčany. Představa, že "nás se to netýká" vyšumí potkáte-li jako já vojáka, který vám do očí povídá že v iráku zařvalo několik stovek čechů. Alespoň jsme na tom lépe než Poláci, ti tradičně posílají své vojáky do prvních linií. Jistě, byli to profesionálové, ale za čí zájmy vlastně zemřeli?
NATO teoreticky funguje na konsenzu jeho členů v praxi lze pozorovat, že je spíše nejen vojenskou, ale hlavně politickou „podpůrnou berličkou“ mezinárodním právem neodůvodnitelných i protiprávních výpadů jednoho jeho významného člena. Politika kterou dělají SSA (Spojené Státy Americké) ale není politikou, kterou si přejí lidé kteří v SSA žijí. Lidé dobré vůle na celém světě organizují nenásilné protesty proti tomu, co pokládají za nepřijatelné. Proti násilí, proti bezohledným snahám o udržení a rozšíření moci, kterou si po generace vybudovali bankéři a finančníci, proti svévolným válkám, proti neodůvodnitelnému plýtvání prostředků k výrobě zbraní, které je o to hanebnější v situaci kdy se očekávají razantní klimatické změny, jejíž zmírnění by mělo být prvořadé.
Článek Romeo a Rwanda
http://youngprimitive.cz/forum/index.php?showtopic=381
NATO GAME OVER
http://www.vredesactie.be/dossier.php?id=71
Zhlédnuto 2010 x
CHAT s osobností
TV Ne základnám
