Politicko-ekonomický a promiskuitní život peněz
Karel Procházka, 23.3.2010
České peníze mají dvě porodnice. Česká mincovna v Jablonci nad Nisou a Státní tiskárna cenin v Praze. Peníze jsou jenom taková malá děťátka a nedožívají se vysokého věku. Každý si může spočítat děťátka ve své peněžence.
Nominál 200 100 20 20 10 10 10 10 10 1 1 1 1 počet 13
Narozen 98 97 04 93 09 00 94 94 93 09 08 06 94 nejstarší 1993
Věk...... 12 13 6 17 1 10 17 17 18 1 2 4 16 váž.průměr 12,2
Vážený průměr věku žijících penízků není vysoký. Plnoletosti se dožívá málokterý. Jejich život je podobný jako mravenec mravenci, v celém mraveništi. Sledujme tedy ekonomický a politicko-promiskuitní život penízků.
Minci, jako je nejčastější dvacetikoruna nebo desetikoruna, vyrobí v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Potom minci naloží a odvezou ji do České národní banky. Zde mince čeká jako kukla v mraveništi, než bude vypuštěna do peněžního oběhu. Rozhodně za to, že ČNB vypouští mince do oběhu, ještě nikdy nezbohatla. Občas se podle plánu, ztráty nebo výnosy ČNB, převádějí do státního rozpočtu. Ani se na vypouštění peněz do oběhu moc zbohatnout nedá. Na malých mincích se vysloveně prodělává, protože pro oběh je nutné je vyrobit, ztrátu banka pokryje z jiných zdrojů. Ani výroba velkých bankovek nemůže být extra výdělek. Pokud by zrod bankovek byl extra ziskový, určitě by se našel padělatel, který by se tím živil. Když se některé bankovky stanou terčem padělatelů, je třeba stůj co stůj vyrobit bankovky s dokonalejšími ochrannými znaky. Guvernér ČNB si jistě nejednou posteskne: Sakra, ať se tím živý někdo jiný, mě už to podepisování nebaví. V roce 1998 byl asi tak otrávený, že emisi 200 Kč podepsal v zastoupení viceguvernér.
Naše mince právě zrozená vyráží do svého skutečného života s tisíci ostatními jako spermie. Jako rozený promiskuita je připravena dvacetikoruna vyměnit si svou nominální hodnotu s kterýmkoli zbožím. Naše nejznámější pornoherečka Doly Buster by mohla jen závidět. Bankám nedávno nařídili zajistit oběh z banky do banky nejpozději za dva dny. V samotné bance, porovnáme-li bilanční sumu s penězi na hotovosti, to jen frčí. Stokrát i dvěstěkrát za rok se hotovost musí obrátit. Prety Woman byla proti takovému střídaní hodnoty úplná matka Tereza. Zanechme pornografie. Hodnota nominální, směnná či jiná je úplně něco jiného, než peníze, naše milá dvacetikoruna.
Naše mince obíhají deset, patnáct či dvacet let a jejich užitečná hodnota se vůbec nezmění. Ta užitečná hodnota spočívá v tom, že každý obchod, kterého se naše mince během svého života zúčastní je ekvivalentní. Buď podobně jako v hromadné dopravě dostanete jízdenku úplně ve stejné hodnotě jako vydáte peněz a nebo u větších obchodů se o obchodu vystaví faktura na níž je částka plně stejná, kterou zaplatíte. U těch nejdražších obchodů podepisujete smluvní podmínky, ve který je dost podrobně napsáno, za kterých bude uskutečněný obchod ekvivalentně zaplacen penězi.
Prohlašuji místopřísežně, že peníze jsou něco extrémně promiskuitního, nemajícího v oběhu žádného pána. Na druhé straně jsou peníze něco nesmírně slušného, protože z jejich oběhu nevzniká žádný zisk. Peníze poslušně obíhají z banky do banky přes naše peněženky. Občas se vrací do ČNB jako k lékaři. Až ztratí znaky slušného chování, ČNB je z oběhu vyřadí. Mince se poslušně podrobí a nechají se v České mincovně přetavit na novou generaci něčeho jiného.
Co to je za objevy v překladu Kateřiny Aimourové Politicko-ekonomické poznatky odjinud I a II. Sandro Pastuci objevuje začátek zločinu před 400 lety v psychologicko monetárním podvodu trvajícím dodnes. Tedy já chci k druhým lidem být korektní a slušný. Sandro Pastuci udělal psychologicko monetární podvod sám na sebe. Vrací nám do diskuse monetarismus, připouštím, že v daleko modernější a čtivější podobě. Před 400 lety nevznikal monetarismus, ale v Itálii byli položeny základy dnešního moderního bankovního systému. Psychologické úmysly tehdejší bankéřů i pozdějších monetaristů by neměly zmást dnešního člověka. Již několik následujících ekonomických škol vyvrátilo možnost vznikání zisku z oběhu nějakými psychologickými úmysly a početními triky.
Asi bychom měli opustit naši ctnostnou minci z Jablonecké mincovny a vysvětlit, jak je možné, že z oběhu nevzniká zisk a banky zabývající se oběhem peněz bohatnou. Je to nepopiratelné, že bohatnou. V USA podíl zisku (k HDP), který finanční instituce dostanou z peněžního oběhu vzrostl z 15 % v roce 1965 na 45 % v roce 2005. Podíl zisku průmyslových a zpracovatelských odvětví naopak za stejné období prudce poklesl z 50 % v roce 1965 na pouhých 12 % v roce 2005. Je úplná hloupost si myslet, že každých 60 let se podíl zisku finančních institucí zvýší o 30 % (75 % v roce 2065 a 105 % v roce 2125) a být na poplach jako při globálním oteplení. Zisk prostě jen pluje tam, kde je možné v budoucnu dosahovat nejvyšší zisk. Když se zisk zmýlí, bublina praskne, podíl finanční institucí se dočasně sníží a zisk zase jako měňavka pluje tam, kde očekává nejvyšší zisk.
Zisk dokonce ani nemůže vzniknout z vnitropodnikové aktivity. Je jedno zda budeme zkoumavě prohlížet banky nebo zpracovatelský podnik či zemědělský podnik. Uvnitř podniku převedením z jednoho oddělení do druhého oddělení nic nevzniká. V jednom přibudou výnosy, v druhém o tutéž hodnotu přibudou náklady. Vše se děje jedinou vnitropodnikovou účetní operací. Teď již jsem z toho sám zblblý, jak to podnikání vlastně funguje, když je to bez zisku, kam se člověk podívá.
Už vím! Musíte najít takové zboží uvnitř podniku, které je nákladem a z podniku odchází úplně stejné, jako do něho přišlo. Respektive, má-li toto zboží nějaké problémy s opotřebením a používáním ve vašem podniku, tiše odejde a zítra přijde zase úplně v pořádku, jako by se nic nestalo. Vždyť to znáte z druhé strany. Koupíte si boty s dvouletou zárukou a normálně je spotřebováváte. Do dvou let přijdete s reklamací a když to dobře ukecáte, dostanete výměnou nové boty. Kromě toho kecání, jste se na tvorbě bot nemusel podílet a ti hlupáci co boty za pultem prodávají a nešvindlují s nimi, jsou stále chudí. Velkému prodejci bot či státu to ani nepřijde, že je to váš způsob podnikání.
Obraťme kupce a prodejce. Ptali se lidí, když vyhrají milion: "Budete dál pracovat, protože vás to těší a nebo zabavuje?" Více než polovina lidí by dál pracovala. Podnikání je najít takové lidi mimo oběh peněz, kteří budou pracovat, protože je to těší a nebo zabavuje. Vy za to budete brát peníze, čím víc to ty druhé baví. Nemusíte zrovna loupit. Navrhněte, že se s hlupáky podělíte. Říkejte jim jak je jejich práce kvalitní, jak plno lidí je spokojeno a jeho si váží. Jak jeho práci přeplácíte. To důležité je, až dojde k hodnocení výsledku práce těchto hlupáků, prodejem zboží v prodejně nebo prezentací výzkumu na výroční konferenci, tam hlupáky nesmíte připustit. Tam bude všechno označeno vaším jménem a nebo bude prezentováno, jak vy jste se snažil, když u druhých jste musel překonávat jejich nechuť pracovat a nechuť snít o velkých činech. Je to sice pro normálního člověka trochu schizofrenní, ale o to víc to nese, čím méně si uvědomujete, že všechny hodnoty se někde musí vyrobit, než vy, nebo ten komu je prodáte, bude ty hodnoty spotřebovávat.
Karel Procházka
Nominál 200 100 20 20 10 10 10 10 10 1 1 1 1 počet 13
Narozen 98 97 04 93 09 00 94 94 93 09 08 06 94 nejstarší 1993
Věk...... 12 13 6 17 1 10 17 17 18 1 2 4 16 váž.průměr 12,2
Vážený průměr věku žijících penízků není vysoký. Plnoletosti se dožívá málokterý. Jejich život je podobný jako mravenec mravenci, v celém mraveništi. Sledujme tedy ekonomický a politicko-promiskuitní život penízků.
Minci, jako je nejčastější dvacetikoruna nebo desetikoruna, vyrobí v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Potom minci naloží a odvezou ji do České národní banky. Zde mince čeká jako kukla v mraveništi, než bude vypuštěna do peněžního oběhu. Rozhodně za to, že ČNB vypouští mince do oběhu, ještě nikdy nezbohatla. Občas se podle plánu, ztráty nebo výnosy ČNB, převádějí do státního rozpočtu. Ani se na vypouštění peněz do oběhu moc zbohatnout nedá. Na malých mincích se vysloveně prodělává, protože pro oběh je nutné je vyrobit, ztrátu banka pokryje z jiných zdrojů. Ani výroba velkých bankovek nemůže být extra výdělek. Pokud by zrod bankovek byl extra ziskový, určitě by se našel padělatel, který by se tím živil. Když se některé bankovky stanou terčem padělatelů, je třeba stůj co stůj vyrobit bankovky s dokonalejšími ochrannými znaky. Guvernér ČNB si jistě nejednou posteskne: Sakra, ať se tím živý někdo jiný, mě už to podepisování nebaví. V roce 1998 byl asi tak otrávený, že emisi 200 Kč podepsal v zastoupení viceguvernér.
Naše mince právě zrozená vyráží do svého skutečného života s tisíci ostatními jako spermie. Jako rozený promiskuita je připravena dvacetikoruna vyměnit si svou nominální hodnotu s kterýmkoli zbožím. Naše nejznámější pornoherečka Doly Buster by mohla jen závidět. Bankám nedávno nařídili zajistit oběh z banky do banky nejpozději za dva dny. V samotné bance, porovnáme-li bilanční sumu s penězi na hotovosti, to jen frčí. Stokrát i dvěstěkrát za rok se hotovost musí obrátit. Prety Woman byla proti takovému střídaní hodnoty úplná matka Tereza. Zanechme pornografie. Hodnota nominální, směnná či jiná je úplně něco jiného, než peníze, naše milá dvacetikoruna.
Naše mince obíhají deset, patnáct či dvacet let a jejich užitečná hodnota se vůbec nezmění. Ta užitečná hodnota spočívá v tom, že každý obchod, kterého se naše mince během svého života zúčastní je ekvivalentní. Buď podobně jako v hromadné dopravě dostanete jízdenku úplně ve stejné hodnotě jako vydáte peněz a nebo u větších obchodů se o obchodu vystaví faktura na níž je částka plně stejná, kterou zaplatíte. U těch nejdražších obchodů podepisujete smluvní podmínky, ve který je dost podrobně napsáno, za kterých bude uskutečněný obchod ekvivalentně zaplacen penězi.
Prohlašuji místopřísežně, že peníze jsou něco extrémně promiskuitního, nemajícího v oběhu žádného pána. Na druhé straně jsou peníze něco nesmírně slušného, protože z jejich oběhu nevzniká žádný zisk. Peníze poslušně obíhají z banky do banky přes naše peněženky. Občas se vrací do ČNB jako k lékaři. Až ztratí znaky slušného chování, ČNB je z oběhu vyřadí. Mince se poslušně podrobí a nechají se v České mincovně přetavit na novou generaci něčeho jiného.
Co to je za objevy v překladu Kateřiny Aimourové Politicko-ekonomické poznatky odjinud I a II. Sandro Pastuci objevuje začátek zločinu před 400 lety v psychologicko monetárním podvodu trvajícím dodnes. Tedy já chci k druhým lidem být korektní a slušný. Sandro Pastuci udělal psychologicko monetární podvod sám na sebe. Vrací nám do diskuse monetarismus, připouštím, že v daleko modernější a čtivější podobě. Před 400 lety nevznikal monetarismus, ale v Itálii byli položeny základy dnešního moderního bankovního systému. Psychologické úmysly tehdejší bankéřů i pozdějších monetaristů by neměly zmást dnešního člověka. Již několik následujících ekonomických škol vyvrátilo možnost vznikání zisku z oběhu nějakými psychologickými úmysly a početními triky.
Asi bychom měli opustit naši ctnostnou minci z Jablonecké mincovny a vysvětlit, jak je možné, že z oběhu nevzniká zisk a banky zabývající se oběhem peněz bohatnou. Je to nepopiratelné, že bohatnou. V USA podíl zisku (k HDP), který finanční instituce dostanou z peněžního oběhu vzrostl z 15 % v roce 1965 na 45 % v roce 2005. Podíl zisku průmyslových a zpracovatelských odvětví naopak za stejné období prudce poklesl z 50 % v roce 1965 na pouhých 12 % v roce 2005. Je úplná hloupost si myslet, že každých 60 let se podíl zisku finančních institucí zvýší o 30 % (75 % v roce 2065 a 105 % v roce 2125) a být na poplach jako při globálním oteplení. Zisk prostě jen pluje tam, kde je možné v budoucnu dosahovat nejvyšší zisk. Když se zisk zmýlí, bublina praskne, podíl finanční institucí se dočasně sníží a zisk zase jako měňavka pluje tam, kde očekává nejvyšší zisk.
Zisk dokonce ani nemůže vzniknout z vnitropodnikové aktivity. Je jedno zda budeme zkoumavě prohlížet banky nebo zpracovatelský podnik či zemědělský podnik. Uvnitř podniku převedením z jednoho oddělení do druhého oddělení nic nevzniká. V jednom přibudou výnosy, v druhém o tutéž hodnotu přibudou náklady. Vše se děje jedinou vnitropodnikovou účetní operací. Teď již jsem z toho sám zblblý, jak to podnikání vlastně funguje, když je to bez zisku, kam se člověk podívá.
Už vím! Musíte najít takové zboží uvnitř podniku, které je nákladem a z podniku odchází úplně stejné, jako do něho přišlo. Respektive, má-li toto zboží nějaké problémy s opotřebením a používáním ve vašem podniku, tiše odejde a zítra přijde zase úplně v pořádku, jako by se nic nestalo. Vždyť to znáte z druhé strany. Koupíte si boty s dvouletou zárukou a normálně je spotřebováváte. Do dvou let přijdete s reklamací a když to dobře ukecáte, dostanete výměnou nové boty. Kromě toho kecání, jste se na tvorbě bot nemusel podílet a ti hlupáci co boty za pultem prodávají a nešvindlují s nimi, jsou stále chudí. Velkému prodejci bot či státu to ani nepřijde, že je to váš způsob podnikání.
Obraťme kupce a prodejce. Ptali se lidí, když vyhrají milion: "Budete dál pracovat, protože vás to těší a nebo zabavuje?" Více než polovina lidí by dál pracovala. Podnikání je najít takové lidi mimo oběh peněz, kteří budou pracovat, protože je to těší a nebo zabavuje. Vy za to budete brát peníze, čím víc to ty druhé baví. Nemusíte zrovna loupit. Navrhněte, že se s hlupáky podělíte. Říkejte jim jak je jejich práce kvalitní, jak plno lidí je spokojeno a jeho si váží. Jak jeho práci přeplácíte. To důležité je, až dojde k hodnocení výsledku práce těchto hlupáků, prodejem zboží v prodejně nebo prezentací výzkumu na výroční konferenci, tam hlupáky nesmíte připustit. Tam bude všechno označeno vaším jménem a nebo bude prezentováno, jak vy jste se snažil, když u druhých jste musel překonávat jejich nechuť pracovat a nechuť snít o velkých činech. Je to sice pro normálního člověka trochu schizofrenní, ale o to víc to nese, čím méně si uvědomujete, že všechny hodnoty se někde musí vyrobit, než vy, nebo ten komu je prodáte, bude ty hodnoty spotřebovávat.
Karel Procházka
Zhlédnuto 1395 x
CHAT s osobností
TV Ne základnám
