Náš soused Rus tehdy a dnes
Jan Kotrba, 21.8.2008
Je to jisté. Sovětský svaz, který řídil okupaci našeho území není dnešním Ruskem. Svět se mění a Rusko s ním. Teoreticky bychom tedy měli přestat na svého blízkého souseda pohlížet optikou spravedlivého hněvu, kterou jsme byli nuceni pochopit v tento temný den roku 1968.
Není už přece důvod obávat se z Ruska komunizmu, tak proč pořád ta nedůvěra?
Důvody tu jsou. Pojďme se na ně podívat. Ať už chceme nebo ne, dnešní Rusko není a zřejmě ještě dlouho nebude demokratickou mírumilovnou zemí. V takových zemích se totiž nedějí VĚCI. O jakých věcech mluvím?
O vraždách novinářů.
O přepisování dějin v učebnicích pro děti.
O provládních mládežnických svazech, kde se mladí učí milovat Putina a střílet z kalašnikovů.
O bezostyšném vyhrožování sousedním státům.
O zatýkání, šikanování a vraždách v řadách opozice.
O tom, že jsme dodnes neslyšeli za invazi, okupaci a vraždy našich občanů sovětskou armádou jediné vyjádření lítosti či snad omluvu.
O tom, že zdevastovanou krajinu po sovětské okupaci si ještě dlouho budeme čistit sami, bez jediného rublu ze země za tu katastrofu zodpovědné.
O tom, že většina Rusů stále považuje invazi a okupaci za bratrskou pomoc.
O tom, že ruští vládní představitelé se často veřejně vyjadřují v tom smyslu, že opouštět své pozice v postsovětském prostoru byla velká chyba, kterou je třeba napravit.
O tom, že naší zemi ruští politici a generálové neříkají Česká republika, ale postsovětský prostor.
***
Je třeba pokračovat? Pro někoho snad ano, ale nechme to být a shrňme si to. Rusko se od svojí temné minulosti nijak nedistancovalo, naopak je na ní hrdé a znovu se začíná vnímat jako impérium, jemuž byly odcizeny jeho přívěšky.
Komunizmus už nejspíš opravdu nehrozí, byl totiž nahrazen agresivním nacionalizmem, což je vlastně to samé v bledě rudém. Považovat agresivní a prasáckou pilotiku Ruska za obranu před rozšiřováním NATO je nesmysl. Rusko naprosto systematicky postupuje k obnovení svého někdejšího vlivu a ještě pořád se nenaučilo stydět za vydírání, lži, vraždy a další notoricky známé metody svojí politiky.
Rusko je třeba držet na uzdě a nedat mu příležitost začít znovu "vítězit".
K tomu nám dopomáhej NATO.
***
P.S.: Než se tu dozvím, že tenhle primitivní antirusizmus je už ohraná písnička, nebo že USA jsou daleko horší, protože tam bijou černochy a bourají vlastní letadla do mrakodrapů, napište mi raději, co z toho, co jsem napsal o Rusku není pravda. Plivání na USA už jsem na těchto stránkách četl víc, než rozumný člověk dokáže unést bez zvracení.
Jan Kotrba
Není už přece důvod obávat se z Ruska komunizmu, tak proč pořád ta nedůvěra?
Důvody tu jsou. Pojďme se na ně podívat. Ať už chceme nebo ne, dnešní Rusko není a zřejmě ještě dlouho nebude demokratickou mírumilovnou zemí. V takových zemích se totiž nedějí VĚCI. O jakých věcech mluvím?
O vraždách novinářů.
O přepisování dějin v učebnicích pro děti.
O provládních mládežnických svazech, kde se mladí učí milovat Putina a střílet z kalašnikovů.
O bezostyšném vyhrožování sousedním státům.
O zatýkání, šikanování a vraždách v řadách opozice.
O tom, že jsme dodnes neslyšeli za invazi, okupaci a vraždy našich občanů sovětskou armádou jediné vyjádření lítosti či snad omluvu.
O tom, že zdevastovanou krajinu po sovětské okupaci si ještě dlouho budeme čistit sami, bez jediného rublu ze země za tu katastrofu zodpovědné.
O tom, že většina Rusů stále považuje invazi a okupaci za bratrskou pomoc.
O tom, že ruští vládní představitelé se často veřejně vyjadřují v tom smyslu, že opouštět své pozice v postsovětském prostoru byla velká chyba, kterou je třeba napravit.
O tom, že naší zemi ruští politici a generálové neříkají Česká republika, ale postsovětský prostor.
***
Je třeba pokračovat? Pro někoho snad ano, ale nechme to být a shrňme si to. Rusko se od svojí temné minulosti nijak nedistancovalo, naopak je na ní hrdé a znovu se začíná vnímat jako impérium, jemuž byly odcizeny jeho přívěšky.
Komunizmus už nejspíš opravdu nehrozí, byl totiž nahrazen agresivním nacionalizmem, což je vlastně to samé v bledě rudém. Považovat agresivní a prasáckou pilotiku Ruska za obranu před rozšiřováním NATO je nesmysl. Rusko naprosto systematicky postupuje k obnovení svého někdejšího vlivu a ještě pořád se nenaučilo stydět za vydírání, lži, vraždy a další notoricky známé metody svojí politiky.
Rusko je třeba držet na uzdě a nedat mu příležitost začít znovu "vítězit".
K tomu nám dopomáhej NATO.
***
P.S.: Než se tu dozvím, že tenhle primitivní antirusizmus je už ohraná písnička, nebo že USA jsou daleko horší, protože tam bijou černochy a bourají vlastní letadla do mrakodrapů, napište mi raději, co z toho, co jsem napsal o Rusku není pravda. Plivání na USA už jsem na těchto stránkách četl víc, než rozumný člověk dokáže unést bez zvracení.
Jan Kotrba
Zhlédnuto 1790 x