Všechno nasvědčuje tomu, že ano! Protože existuje-li v tomto státě člověk, probouzející každého poctivého policisty ze sna hrůzou, pak je to tento, na první pohled nenápadný obrýlený muž, do posledního puntíku zpodobňující pověst o kozlu, který se stal zahradníkem. On je to totiž – oficiálně - poslanec českého parlamentu a předseda právního výboru jeho sněmovny, tedy činovník, od něhož bychom mohli očekávat tu nehorlivější snahu i činnost směřující k dodržení práva a potírání zločinu, ale chyba lávky, tenhle pán jde opačnou cestou. Jakoby jím z disidentského mládí prosákla nevraživost k policejním uniformám a k instituci policie vůbec (jak vidno lhostejno zda policie socalistického či kapitalistického státu), natolik, že když se v porevolučním kvasu ocitl v pozici zákonodárce, neviděl pro sebe výsostnějšího úkolu, než pustit se do konstruování takových návrhů zákonů, které by práci a usilování policistů co nejvíce ztížily a zkomplikovaly – a tím samozřejmě – život a podnikání zločinců nad veškerá pomyšlení usnadnily. Vzpomeňme v té souvislosti jeho vášnivého tažení proti policejním telefonickým odposlechům, v němž jako skutečný diamant, zařezávající se do myslí všech pamětníků, vyznávajících právo a spravedlost, zazněl jeho výrok, že policisté by se v žádném případě neměli zabývat takovými prkotinami, jako jsou domluvy fotbalových šíbrů o výsledcích nadcházejících fotbalových extraligových zápasů.
Omezení policejních odposlechů (napříště si strážci pořádku musí k odposlechům vyžádat souhlas dozorujícího soudce). nemohlo být v Bendově zákonodárném tažení proti policii pochopitelně vrcholem. Zaslouží si další ránu - a to přímo na solar plexus. řekl si Marek Benda a usilovně se rozhlížel po co největší kládě, kterou by zatraceným policejním šmírákům hodil pod nohy. A tak se mu doneslo, že při rozkrývání organizovaného zločinu využívá policie též data telefonních operátorů, umožňujících jí sledovat kdy, jak často a s kým se podezřelý subjekt stýká i kudy se pohybuje, čímž se jí otevírá možnost mít ho pod dohledem, a ve správném okamžiku, kdy na sebe případně nabalí další podezřelé, jak jeho, tak teď už i celý zločinecký gang lapit.
Tak takhle tedy ne, a když všude v Evropě ano tak v téhle republice rozhodně ne! zacloumalo to celým občanem a zákonodárcem Bendou, a jal se sepisovat žádost k Ústavnímu soudu, aby takovéto alarmující policejní ničemnosti zaťal tipec. Ten volání Bendy a padesáti jeho poslaneckých kumpánů vyslyšel, zrušil účinnost dosavadní normy, vyžadující na operátorech uchovávat svá data - a v doupatech zločinců i v poslanecké kanceláři poslance Bendy vybuchl jásot i špunty se šampaňským. Zatímco policisté, utápějící se ve stále hustší a neproniknutelnější pěně zločinu, získali o důvod víc rozvažovat, neměli-li by - při svém stávajícím společenském respektu a při neutuchající činnosti pána Bendy - ze svého maglajsu zavčas utéct.