Prezident Klaus jednotvárný až nudný
lubomir Man, 26.3.2012
Stereotypně se prezident Klaus vyjadřuje k probíhajícím aférám v koaličních stranách. Nejdřív se pohorší nad korupční aférou ve straně Věcí veřejných, jejíž otevření označí za ničení demokracie a dává nám tak na vědomí, že ON by poklop nad žumpou věcí veřejných nezvedl. Že by to znamenalo další a další houstnutí smrádečku pod poklopem až do okamžiku, kdy by výbuch pod poklopem zlikvidoval i ten nejposlednější zbytek důvěry našich lidí v demokratické uspořádání, už nezmínil, ale naši lidé si tento logický výsledek domysleli sami.
Že k němu nedospěl náš nejvyšší politický představitel je smutné a smutnější i o to, že naprosto totožně zareagoval i o několik dnů později, když na veřejnost vybublala další aféra - tentokrát z lůna Občanské demokratické strany o telefonních hovorech mezi Bémem a lobbistou Janouškem. A prezident znovu označuje její zveřejnění pro demokracii nejen za škodlivé ale přímo zničující - a to prý docela vrcholově. Vnucuje se poznamenat, že má zřejmě naprostou pravdu - pokud ovšem má na mysli demokracii, jak ji nosí v hlavě on, a nikoli tak, jak o ní uvažuje většina našich - a nejen našich - lidí. Protože mezi těmito dvěma chápáními existuje velký a zcela zásadní rozdíl. Protože jakýto typ demokracie má prezident na mysli? Dávat lidem na odiv a ke sluchu jen věci příjemné a ty opačné schovávat nejdůmyslněji i nejdéle, jak to jen jde? Kde je pak požadavek pravdy, která má být pro každého slušného člověka a demokrata požadavkem nejvyšším, jak nás to učil T.G. Masaryk? Neměl by si na tento jeho odkaz vzpomenout i náš současný prezident ještě před tím, než na to či ono vyjádří svůj názor? Anebo si jeho poslední výroky máme vyložit tak, že jeho pravda nezajímá? Či tak, že má být přístupná jen pro někoho, ale před lidmi je ji třeba zakopat nejlépe tři metry pod zem? Je tohle ona prezidentova představa demokracie? A pokud ano, copak si neuvědomuje, že takováto představa se kryje jedině a zcela výhradně s praxí, kterou si pamatujeme z těch nejtruchlivějších (a rozhodně ne demokratických) období naší historie?
Že k němu nedospěl náš nejvyšší politický představitel je smutné a smutnější i o to, že naprosto totožně zareagoval i o několik dnů později, když na veřejnost vybublala další aféra - tentokrát z lůna Občanské demokratické strany o telefonních hovorech mezi Bémem a lobbistou Janouškem. A prezident znovu označuje její zveřejnění pro demokracii nejen za škodlivé ale přímo zničující - a to prý docela vrcholově. Vnucuje se poznamenat, že má zřejmě naprostou pravdu - pokud ovšem má na mysli demokracii, jak ji nosí v hlavě on, a nikoli tak, jak o ní uvažuje většina našich - a nejen našich - lidí. Protože mezi těmito dvěma chápáními existuje velký a zcela zásadní rozdíl. Protože jakýto typ demokracie má prezident na mysli? Dávat lidem na odiv a ke sluchu jen věci příjemné a ty opačné schovávat nejdůmyslněji i nejdéle, jak to jen jde? Kde je pak požadavek pravdy, která má být pro každého slušného člověka a demokrata požadavkem nejvyšším, jak nás to učil T.G. Masaryk? Neměl by si na tento jeho odkaz vzpomenout i náš současný prezident ještě před tím, než na to či ono vyjádří svůj názor? Anebo si jeho poslední výroky máme vyložit tak, že jeho pravda nezajímá? Či tak, že má být přístupná jen pro někoho, ale před lidmi je ji třeba zakopat nejlépe tři metry pod zem? Je tohle ona prezidentova představa demokracie? A pokud ano, copak si neuvědomuje, že takováto představa se kryje jedině a zcela výhradně s praxí, kterou si pamatujeme z těch nejtruchlivějších (a rozhodně ne demokratických) období naší historie?
Zhlédnuto 1102 x