Někdejší zobchodování (či prodání) poslaneckého mandátu, zrealizovaný před časem rebelujícími poslanci ODS Fuksou, Tluchořem a Šnajdrem na straně prodávajících, a Nečasem, Kubou a Nagyovou na straně nakupujících, se až dodatečně a fakticky až poté, co do věci sáhla policie a státní zastupitelství, stalo nejžhavějším jablkem sváru naší doby. Politikům ODS, kteří za obchodem stojí, je vše jasné: takto se přece u všech čertů dělá politika, která není ničím jiným než polem dohadování, výměn a vyvažování. Označte obchod třech rebelů za kriminální čin a zničíte tím politiku, běsnil v úterý např. na obrazovce ČT poslanec Marek Benda se stejnou nasupeností i tupostí, jako když kdysi národu tvrdil, že půlstrany jeho rigorózní práce jsou vlastně plnostranami - a dal tak znovu na odiv nejen své pojetí morálky i politiky, ale svým vystoupením odlomil další kus z voličské základny příznivců ODS, na němž až dosud stáli ti, kteří přece jen myslí i cítí o poznání jinak. V tomto případě tak, že v obchodě se třemi rebely se neprodávalo jen tak něco, ale to nejcennější, co v demokratickém systému máme - totiž víra a důvěra voličů. Protože tuto svou víru a důvěru svěřili voliči oněm třem poslancům - a oni ji beze všech cavyků prodali za funkce, ať už v dozorčích radách či kdesi jinde, aniž by na své voliče a o důvěru jimi na sebe vloženou, zavadili koutkem myšlenky. V tom je je jejich selhání a selhání všech, kteří se na tomto kšeftu podíleli a do dnešních dnů jej nestoudně dál a zarputile hájí. Ve vedení ODS - jak to zatím vypadá - doslova všichni. Když jde o obranu špinavosti, nenajete zkrátka na světě stranu konzolidovanější.