Z televizních kanálů sleduji jen ty na ČT, protože jinde je to ještě horší - myslím bulvárnější. Takže ty programy ČT, hlavně pak zpravodajství, znám dobře, a vyzbrojen touto znalostí mohu s dobrým svědomím prohlásit, že to, co ve středečním Hyde Parku předvedl moderátor Bohumil Klepetko (hostem byl Daniel Herman), byl v historii všech dosavadních pořadů zpravodajské redakce ČT tím nejpodlejším a nejohavnějším faulem ze všech předchozích faulů pouze podlých a ohavných. Vzbuzoval totiž nejen dojem, ale oprávněné a zdůvodněné podezření, neřku-li přímo jistotu, že v tomto případě šlo nikoliv o debatu jako férové kladení a zodpovídání diváckých otázek s doplňujícími poznámkami moderátora ať už k tiži hosta či k jeho prospěchu, ale o domluvenou, předem připravenou a šmírácky sehranou komedii, jejíž svrchovaným cílem bylo nechat hosta slavně zvítězit a nezkřivit mu ani vlásek na zátylku. A protože tohle byl jediný smysl předvedeného kusu, nechal tentokrát nezvykle laskavý moderátor hosta vplouvat do dlouhatánsky natažených řečových pasáží(vlastně hotových politických projevů), nechal ho v nich spokojeně brouzdat, zásadně ho v nich jediným slovem nepřerušoval, nepoložil mu přes cestu jediný špílec, který by ho při jakékoli nelogičnosti (a že jich bylo!) mohl chytnout za slovo - a hlavně: z diváckých otázek,jak chodily do redakce Hyde Parku ze serverů, či z těch, které jsme si v horním poli obrazovky mohli číst (a že většina z nich by hostu nejspíš tvrdě vyrazila výřečnost z hrdla), pokládal moderátor (samozřejmě ve spolupráci na nečistém díle se štábem v druhé místnosti), hostu zásadně jen ty otázky, které mu šly mimořádně vybraně k tělu, a znovu a znovu mu dávaly možnost předvádět, jak se naučil plynně mluvit.
A člověk zíral, vzpomínal jak tentýž moderátor, když měl před sebou levicového politika, útočil, hledal v jeho projevu sebemenší skulinku, přerušoval ho, nenechal ho nadechnout ani vydechnout - a teď, před bývalým panem páterem, byl nevinnost a neškodnost sama. A možná že ani ne tak ze své vlastní vůle, ale z vůle všech, kteří dnes v ČT tvoří duch jeho zpravodajského týmu. Který je prostě takový, jaký je, a nebude už tomu zřejmě nikdy jinak.
Amen.