Připojili jsme se k sankcím proti Rusku a tím jsme se připojili ke zlu. Protože zlo nerozšklebilo svoji tvář na Krymu, ale na Majdanu. Tam byl začátek dnešní světové krize a dnešního umírání lidí na východní a jižní Ukrajině. Na dlažbu Majdanu poslal Washington svého pološíleného kovboje McCaina a vhodil na ni pět miliard svých dolarů s cílem svrhnout legální Janukovyčovu vládu a nastolit zde svou loutku. S jediným cílem: dostrkat Ukrajinu do NATO. A to vůbec ne proto, aby Ukrajina byla v NATO tak, jak jsou v něm Česko nebo Maďarsko nebo Belgie, ale aby v něm byla tak plnohodnotně a významně, jako je v něm už dnes Polsko, a jak v něm má v budoucnu být např.i Gruzie. TO ZNAMENÁ, ABY V NĚM BYLA COBY ODPALIŠTĚ RAKET, NAMÍŘENÝCH Z CO NEJVĚTŠÍ BLÍZKOSTÍ NA RUSKO. Raket, které na Rusko nebudou pochopitelně stále jen mířit, ale které jednoho dne - až Washington dokončí obkolesení Ruska dalšími odpališti v dalších zemích - budou též odpáleny. V prvním úderu, který bude dle představ amerických generálů tak ničivý, že znemožní Rusům odvetu, čili odpálení raket vlastních.. A pokud by se jim to i podařilo, zneškodní je – zas dle propočtú těchto generálů - už v začátku jejich letu rakety amerického tzv. obranného štítu, odpálené ze stejných odpališť, ze kterých předtím vyletěly rakety útočné.
Nejde tedy o nic menšího, než vymazání Ruska z mapy světa, po kterém bude následovat triumfální pochod amerických ropných a i jiných společností k bohatým přírodním zdrojům na Kavkaze a na Urale. Tohle a jenom tohle je jediným smyslem toho, co se dnes kolem Ruska děje, a na ilustraci k tomuto tvrzení použijme např. ne tak dávné vyjádření někdejší zahraniční minystryně USA Albrightové o tom, že Rusko má příliš mnoho přírodního bohatství a že to tak není spravedlivé. Pochopitelně, co je nespravedlivé, je třeba napravit! A tak se v zájmu této šílené logiky jde na Kavkaz a na Ural, aby tak zřejmě bylo spravedlnosti učiněno zadost. A nikdo z živých si nevzpomene, že s přesně stejnou motivací pochodoval na Kavkaz i Hitler (o přírodním hohatství na Uralu totiž ještě nevěděl), a celý svět ho za tuto loupeživou agresi proklínal. A nyní, když se k přesně stejnému připravuje i Washington, nezmůže se lidstvo na slovo odporu. Naopak, jako bezduché loutky se státy EU i světa – mezi nimi i náš - připojují k stále širším sankcím Washingtonem vymáhaným, které jsou už součástí jeho loupeživého tažení do žírných hlubin Ruska.
Mlčí se tak ze strachu, že by američtí loupežní rytíři - kdyby se někdo ozval - přibrali s Ruskem i jeho?
Možné to je. Ale mlčet by se ani tak nemělo! Dělat a připojovat se ke zlu jen proto, že je většinové, protože je přece prosazuje i EU, NATO a já nevím kdo ještě, je bezpáteřnické i zbabělé. A mám za to, že prezident Masaryk, který nás vedl k mravnosti ve všech časech a za všech okolností, by se v hrobě musel obrátit, kdyby viděl, že na jeho mravnost a spravedlnost kašleme, protože my se se musíme ohlížet na to, kam a do jakých organizací patříme. Čili na to, jak smýšlí a jak dělá Washington, naši sousedi a vůbec většina. A když ona bude kývat, budeme kývat také, když bude bombardovat a vraždit, budeme bombardovat a vražit též. A když pújde na Rusy, co se dá dělat, patříme do spolku a pújdeme na ně – v rámci odplaty za to, že dosud žijeme – taky.
To je stádnost a nemravnost nedůstojná jak lidí, tak vlád. Což pochopitelně platí i pro vládu naši.