Třesu se někdy o svou vlast, když pomyslí, že Bůh je spravedlivý.
Thomas Jefferson J

Musíme mít nesilnější vojenskou sílu na Světě a musíme – příležitostně - z ruce zemí, které by nedělaly, to, co my potřebujeme, aby dělaly.
Barrack Obama

A stojíme na ní víceméně poprvé v naší historii. Vždy předtím – s jedinou výjimkou období stalinizmu - jsme byli tam, kde byla spravedlnost, čistota mysli a pravda. Teď stojíme na straně protilehlé, kde vládne lež, chamtivost po cizím a nespravedlnost. A stojíme na ní ruku v ruce s ďáblem, který podle Robertsových slov obsadil vládní budovy ve Washingtonu, jen v tomto století napadl a případně i zbombardoval 18 zemí, a jeho žádostivost po cizím ho po celou tu dobu nejneodbytněji vtahovala a dodnes vtahuje na místa, kde čichá ropu – to znamená zatím (pak přijde na řadu i Sibiř), do téměř všech zemí Středního východu. A aby tu ropu měl pro sebe, vyvolal v celé oblasti tzv. arabské jaro, jež proniklo žilami tamních obyvatel s tak třeskutým mrazem, že před ním s hlavou na krku anebo i bez ní, prchají ze svých domovů někam, kde je snesitelněji, a kde se, dle návodu Rumsfeldova poradce Thomase Barnetta, mají promísit s tamním obyvatelstvem, svým krevním příspěvkem omladit tamější bílou rasu a vytvořit tak rasu novou – světle hnědou. Původní hegemonní státy tak mají zmizet, padnou hranice mezi nimi – a vytvoří se nový evropský národ – světle hnědý. Ten se spojí s jinými podobně zbarvenými národy ve světě a globalizace tak bude dovršena. Vznikne národ světový s jedním náboženstvím, jednou kulturou a jednou barvou kůže, a komu se tahle jednotvárnost nebude líbit, bude, jak Barnett srozumitelně píše, „zabit“.
Jsme částí společenství, které k tomuto cíli kráčí, a vše, co se dnes kolem nás děje, včetně onoho děsivého proudu, valícího se k nám od jihovýchodu a jihu, není historickým omylem či vybočením z cesty, ale právě cestou, kterou se má ke splnění naznačeného cíle dojít. Vždyť Barnett už v roce 2002 řekl, že Evropa má ročně přijmout 1,5 milionů uprchlíků, takže se jeho vize – která určitě není jen jeho - pouze začíná naplňovat. Nic víc. A že uprchlíci velmi často mluví o amerických lodích, které je k břehům Evropy dopravily, je dokladem toho, že je Barnett ve své domovině. stále „in“.
Zatímco my jsme totálně „out“. S vědomím, že tohle jsme nikdy nechtěli a nikdy to nebudeme chtít. A to tak dlouho, pokud v nás zůstane srdce a pokud budeme cítit a vědět, že zabíjení lidi za nesouhlas se zlem, či kroucení ruce národům za to, že nedělají to, co národ velký, nepostradatelný a výjimečný potřebuje aby, dělaly, je zlotřilost, na kterou jako národ Husův a Masarykův nemůžeme nikdy přistoupit.