A jestli měl k uvedenému pověření od ministra zahraničí a předsedy vlády či od kohokoli jiného, musejí jít i oni. Protože to, co se na setkání devíti představitelů zemí východního bloku NATO ve středu v Bukurešti schválilo a podepsalo, je nejhanebnější válečnou provokací od doby zvacího dopisu z r. 68, žádajícího Moskvu o zásah proti našemu obrodnému procesu. Inspirováni a pod taktovkou zástupce generálního tajemníka NATO Alexandra Vershbowa osm prezidentů Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, Rumunska, Maďarska, Slovenska a Bulharska, a spolu s nimi i náš předseda poslanecké sněmovny Hamáček vyhlásili, že by NATO mělo posilovat své východní křídlo, protože prý působení Ruska na Ukrajině a v regionu „podkopává bezpečnostní architekturu Evropy“. V tomto smyslu pak uvedení prezidenti osmi států a pan Hamáček za ČR podepsali „Společnou deklaraci o spojenecké solidaritě a sdílené odpovědnosti“.
Protože požadavek „posilování východního křídla NATO“ nemůže být ničím jiným než požadavkem vstupu vojsk NATO na území jmenovaných devíti států včetně ČR, jedná se v případě Hamáčkova podpisu na uvedené deklaraci o vlastizrádný čin, který by měl být příslušnými úřady takto posouzen. A naskýtá se i další otázka: Jak mohl náš účastník litevského zasedání devíti zemí mlčet ke lživé formulaci, že „působení Ruska na Ukrajině a v regionu podkopává bezpečnostní architekturu Evropy“ když musí přece dobře vědět, že Majdan, jež ukrajinskou krizi vyvolal, nezorganizovali Rusové, ale pět miliard dolarů vhozených do akce Washingtonem, a podpořených osobní intervencí proslulého válečného štváče senátora McCaina v Kyjevě i ohnivými vystoupením našich výtečníků Schwarzenberga, Füleho, Kocába a Štětiny přímo v pekelném kotli majdanského náměstí?
Cožpak tohle všechno Hamáček neví? Nebo ví a je mu to jedno? Kde zůstalo jeho svědomí? A kde uvědomění, že podepsal něco, k čemu větší polovička našeho národa nemůže nikdy dát svůj souhlas? Anebo sociální demokracie už přestala být demokracií?