Liberálové a progresivisté se proti zvolenému prezidentovi a proti americkému lidu dávají dohromady s korupčnickou oligarchií, a ze všech sil se pokoušejí vyvolat celostátní hysterický pokřik o Trumpově autoritářství. Vzkaz, který se svým povykem směrem k veřejnosti snaží vyslat, je tento: Pozor, fašisté přicházejí!
Už předem naříkali a fňukali nad tím, že Trump jistojistě sestaví vládu jen z bílých mužů, ale pak protáhli obličeje, když předběžně vyhlášené složení budoucí vlády vyšlo najevo: dvě ženy, jeden černoch, jeden homosexuál a jeden Trumpův kritik.
Samozřejmě se tím zášť vůči Trumpovi neumenšila. S ještě větším zápalem povzbuzují dnes oligarchové své liberálně-progresívní frontové bojůvky k narušení Trumpovy prezidentské inaugurace, a zcela záměrně tak napodobují protestní hnutí v Kyjevě, kterým byla s pomocí placených demonstrantů svržena řádně zvolená vláda Ukrajiny.
A jaký je cíl všech těch snah? Nepochybně, aby se prezidentkou nakonec přece jen stala Hillary.
Co o ní víme? Např. to, že je agentem jednoho procenta. Osobní majetek manželů Clintonových činí 120 milionů dolarů a 1,6 bilionu dolarů disponuje jejich nadace. Což obojí poskytuje jasný důkaz o tom, že byli koupeni a že jsou placeni. Víme, že Hillary je zodpovědna za zničení Libye, za zničení velké části Sýrie, i za svržení demokraticky zvolené vlády na Ukrajině. Víme též, že sankce Clintonova režimu proti Iráku měly za následek smrt půl milionů dětí. To jsou válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Víme též, že Hillary využívala vládní úřad pro své osobní zájmy.
Co však nevíme je, proč skupiny, které jsou údajně liberálně-progresívní či dokonce levicové, tak horlivě Hillary stále ještě podporují.
Jednou z možných odpovědí je, že tyto skupiny jsou pouze zástěrkou jistých partikulárních zájmů a skutečné vlastní motivy svého jednání postrádají.
Nebo mají za to, že podstatným problémem není nalézt zaměstnání pro miliony Američanů a vyhnout se nukleární válce, ale výhradně jen práva transexuálů, homosexuálů a nelegálních cizinců.
Anebo se prostě skládají z lidí jen málo informovaných, či rovnou na hlavu padlých.
To, co tyto skupiny a lidé v nich sdruženi vidí na Trumpově silné osobnosti jako hrozbu, je ve skutečnosti jeho ctností. Obama nikdy neměl a nemá větší schopnost postavit se oligarchii, než měl Bush ml. postavit se Dicku Cheneymu. Nic menšího než autoritativní styl a osobnost nemůže uspět proti dobře zakořeněné vládnoucí oligrachii a tupým neokonzervativcům. Kdyby byl Trump uvadadající fialkoui, voličstvo by ho ignorovalo už ve volbách.
Trump je rozhodný – je ale jen jeden. Oligarchové jsou též rozhodní – ale je jich mnoho.
Trumpovy miliardy dolarů působí – ale oligarchové jich mají biliony.
Kongres v rukou republikánů může v lecčems Trumpovi pomoct – ale Kongres je též v rukou zájmových oligarchických skupin.
Jakkoli je úřad prezidenta mocný, bez jednoty ve vládě se změny uskutečnit nedají.Zvlášť v situaci, kdy se prezident nalézá v křížku s amádou, stále poukazující na údajnou hrozbu ze strany Ruska a Číny.
Trump říká, že chce mír s nukleárními mocnostmi. Ale vojensko-bezpečnostní komplex potřebuje pro svůj rozpočet nepřítele.
Pro Ameriku dneška je absolutně nezbytné, aby se na napětí mezi nukleárními mocnostmi nasadilo víko, a aby se Američanům znovu otevřely pracovní příležitosti.
Trump nezíská nic válkou či dalším vývozem amerických pracovních příležitostí do ciziny, a je proto rozumné, jej v jeho strategii podporovat.
Jestliže Trump dokáže porazit oligrachii a tak Ameriku zachránit, vejde do historie jako Trump Veliký.
Mám za to, že tato vyhlídka je pro něj čímsi mnnohem cennějším, než je jeho bohatství. Zaslouží si proto podporu co nejširší. S Trumpovou rozhodností a podporou lidí je změna odshora dolů možná. Jinak půjde změna odspoda nahoru, která se už bez krve na ulicích neobejde.