Řeč byla o čipování. Dovolte mi příspěvek do diskuse - i když z "jiného soudku".

CITACE:

"...Pak jsem viděl jinou šelmu, která vystupovala ze země. Měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak.(.....)
A nutí (šelma) také všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby si nechali udělat na pravou ruku nebo na čelo znamení, takže nikdo nemůže kupovat nebo prodávat, kdo nemá jako znamení jméno té šelmy nebo číslo, které (v součtu) dává její jméno. Tady je třeba moudrosti - kdo má rozum, ať sečte číslo té šelmy. Je to číslo člověka - jeho číslo je šestset šedesát šest."

Úryvek je z Bible - ze Zjevení sv. Jana, poslední knihy, která pojednává o viděních "na konci času", které měl v závěru svého života poslední žijící apoštol Jan. Jakou to má souvislost s dobou, v níž žijeme, ponechám vlastnímu úsudku případných čtenářů.

EPILOG:
Doba nám pokročila a opět se přihoustlo. Na reakcích blogerů je to jasně znát. Všiměte si, že dnes už se vůbec nemluví o míru. Bílé holubice a mírové básně zmizely z čítanek a slabikářů našich dětí, řeči politiků a zaplacených médií se točí o obraně a bipolárním světě domnělých spojenců a domnělých nepřátel. Podobnost s osmičkovými roky..? Jen s tím rozdílem, že technologicko-manipulativní možnosti této doby jsou daleko větší...
Řeknu to otevřeně - nelíbí se mi to. Zlo jakoby vytahovalo své poslední trumfy.
Za řadu měsíců, během kterých jsem často sledovala tento server, jsem zde přečetla řadu blogů. A nabyla jsem přesvědčení, že mnoho lidí nenechává chladným destruktivné moc egoismu a nenávisti, arogance těch, kterým se zalíbil hřejivý pocit moci a vůně peněz. Že existují lidé, kteří se nezabývají jen svými všedními problémy, ale dovedou přemýšlet a trápí je problémy dnešního sněta. To je cenné - zvlášť proto, že ve vysoce sekularizované české společnosti ještě zcela nevymizelo vědomí transcendentálního přesahu lidského konání. Přeji Vám, ať za všech okolností - ať se v budoucnu bude dít cokoli - vytrváte ve svém postoji - k lásce k pravdě a spravedlnosti.

POST SKRIPTUM (o zlu a naději):

Jan Pavel II. ve své poslední knize "Paměť a identita" v závěru píše : Každé lidské utrpení, každá bolest a nemoc v sobě skrývá příslib spásy a radosti. To platí o každém utrpení způsobené zlem - platí to i o nesmírném společenském a politickém zlu, které dnes rozděluje a rozvrací svět - o zlu válek, útlaku jednotlivců i národů, o zlu sociální nespravedlnosti, pošlapávání lidské důstojnosti, rasové a náboženské diskriminace, o zlu násilí, terorismu, závodů ve zbrojení - všechno to zlo existuje ve světě také proto, aby v nás vzbudilo lásku... V lásce, která má svůj pramen v Kristově srdci, je naděje na budoucnost světa. Kristus je vykupitel světa : "Jeho ranami jsme byli uzdraveni" (Iz 53,5).