Ukazuje se, že se dostatečně velký kolektiv může rozhodovat lépe než ti nejbystřejší a nejschopnější z něj. Tuto schopnost lze využívat ve výzkumu i v byznysu. Dobrým příkladem jsou třeba kapitálové trhy. „Chytrý dav“ investorů je indikátorem toho, jakou mají ty či ony společnosti hodnotu. Ovšem dav investorů může lehce „zhloupnout“: a to, když se nechá zmanipulovat zavádějícími informacemi nebo chováním části trhu. Vede to pak k investorským bublinám, jako byla ta internetová. A v jejich důsledku může hodně lidí prodělat hodně peněz.
Jaké podmínky je nutné splnit, aby byl dav „chytrý“? Podle Surowieckého musí jít o dostatečně velkou skupinu lidí, kteří mají různé názory a zkušenosti, sami si opatřují fakta, a kteří přemýšlejí i rozhodují se nezávisle. A pak musí existovat mechanismus, jak jejich názory na konkrétní věci zjistit a vyhodnotit.
To jsou důležité postřehy. Mimo jiné dokazují, proč třeba selhávají manažerské nebo vědecké týmy, které ze svého středu vypudí lidi s odlišnými názory. Nezávislost a pestrost názorů je pro zdravou společnost důležitější než schopnosti jejích vůdců. A to i těch moudrých.

Celý článek novináře Miloše Čermáka, Co potřebujeme? Moudrý dav je

http://www.lidovky.cz/co-potrebujeme-moudry-dav-09i-/ln_noviny.asp?c=A070726_000038_ln_noviny_sko&klic=220540&mes=070726_0



ZDE