přijdou ČSSD draze - v podobě stovek milionů korun vyhozených za volební kampaň. Anamnéza je jasná. V partaji řádí právní nihilismus již od úrovně schůzí místních organizací a je veřejným stranickým tajemstvím, že tyto schůze jsou často neusnášeníschopné a jejich usnesení tudíž nelegitimní. Když se někdo ozve a žádá uvést do zápisu, že schůze byla neusnášeníschopná, místní atamani, mafiání a jejich klienti to vnímají jako vzpouru!

V rámci ČSSD tento právní nihilismus vyvrcholil trapným předsjezdem, jehož delegáti naprosto ostudné posvětili porušení stanov, spáchané dokonce Ústředním výkonným výborem a za Paroubkova otcovského dohledu. ČSSD je přesycena členy s právním vzděláním přičemž tito JUDři a Mgři shlíželi na porušování stanov s naprostou blahovolností. Jediný, kdo alespoň polohlasně protestoval, však nebyl právník, nýbrž Ing., předseda Ústřední kontrolní komise M. Starec. Jak to, že se nikdo ze socdem JUDrů, Mgrů a zodpovědných funkcionářů k jeho protestu nepřipojil? Jak to, že nikdo se socdem JUDrů, Mgrů a zodpovědných funkcionářů neprotestoval alespoň jako publicista?

Po svržení Topolánkovy vlády tento právní nihilismus - zákon jsme přece my! - dospěl k orgasmu v podobě neústavního vyhlášení nových voleb (zda Topolánek onen aspekt neústavnosti vnímal a hrál jej jako kartu, která by k legislativní moci dostala pravicový Senát, lze pouze hádat). Přitom nejrychlejší a ústavní cestou k rozpuštění sněmovny bylo vyslovení nedůvěry Fischerově vládě, podle Ústavy Článek 35 (1) „Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,“ A tak byl zmíněný právní nihilismus napaden „právními puristy" typu Melčáka a Kalvody, což by ovšem lékaři označili jako komplikaci původní choroby.

Fakt, že se ÚS s názorem těchto „právních puristů" ztotožnil těžko komentovat, do hlav soudců nikdo nevidí. V právně nihilistickém státě typu ČR ovšem tato ústavně-soudcovská hranice sahá od státotvorného úmyslu až po nejhanebnější účelovost. (Dokončení na):

http://stoces.blog.idnes.cz/c/102323/Orgie-Paroubkova-pravniho-nihilismu.html#http://stoces.blog.idnes.cz/c/102323/Orgie-Paroubkova-pravniho-nihilismu.html