Jak moc potřebuji Radar
Milada Meluzínová, 13.3.2008
Milí moji, tak tu jsem zase s vámi vždycky, když mi je z této společnosti nanic.
Je potřeba našim politikům stále připomínat, že jsou zvoleni z vůle lidu. A že je živí naše těžce vydělané penízky.
Oni mají sloužit a pomáhat ostaním spoluobčanům. Zejména těm nejslabším mezi námi, kteří nemají sílu ani peníze se o sebe postarat. Oni to pojali opačně. A slouží a pomáhají těm nejsilnějším, protože zřejmě každý z nich má nějaký ten škraloup a tudíž je někdo pěkně drží v šachu. A nebo jeden druhého.
Kauza RADAR je toho dokladem. A nejen ta.
Myslím, že kdybychom se dali dohromady a měli všichni společné cíle a zájmy, tak se nemůže stát, že v této republice jsou lidé ovládáni a manipulováni. A většina lidí k tomu mlčí a berou to pouze za nezvratný fakt.
Všude kolem nás vidím prostředky, které slouží k manipulaci veřejného mínění i k manipulaci lidí na všech úrovních. Začíná to už na všech úrovních pracoviští. Na každé úrovni firemního řízení jsou takoví šikulkové, toužící mít ostatní podřízené pod neustálým dohledem a konrolou. Slouží jim k tomu nejrůznější záminky, jako je: vzorně vykonávat přidělenou práci, být pracovitý. To znamená nebýt nemocný. Ne že byste byli skutečně zdraví, ale přiznat si, že jste onemocněli, není v souladu s firemní strategií. (Jednou mi o tomto tématu dělal školení jeden manažer, dnes má těžkou cukrovku, ale tehdy ji ještě neměl.) Prostě pokud jste měli smůlu a narodili se v této společnosti, musíte platit účty a daně. Abyste mohli platit účty a daně, nutně musíte pracovat. Abyste mohli pracovat, musíte být zraví. A abyste byli zdraví, musíte pracovat. Ale po čase zjistíte, že nemocní jste z toho, že pracujete. A taky z toho, jak a kde pracujete.
Operátor v chemičce se nadýchá chemikálií, ale u lékaře zaplatí stejný poplatek jako pan Julínek, nebo Topolánek, který pracuje např. při lyžování v Alpách. A aby nedostal chřipku, nejezdí metrem, ale použije vládní letku.
Prostě tato společnost je totalitní mnohem více, než byla ta předešlá.
Hodně našich spoluobčanů zastává opačné stanovisko k radaru, což svědčí o tom, jak fikaně je vedena vládní politika. Je tu záměrně zneužívána naše neinformovanost. Je tu prostor k manipulaci s informacemi. A zase jsem se přesvědčila, že se tak děje na každé úrovni naší společnosti. Tam, kde jsou zadržovány informace s cílem manipulovat něčí životy, je to zločin.
Přece každý ví, že jsme tu proto, aby jsme chránili život v jakékoli formě. A ne hledat záminky, jak ostatní strašit teroristy a podobnými výmysly.
Jestli má vláda peníze navíc, rozhodně jí rádi poradíme, kam je možno je investovat, aby se to projevilo na zlepšní funkce celé společnosti. A že těch nedostatků stále narůstá, si nemusíme říkat, to každý vidí kolem sebe.
My nemlžíme, ale zastánci radaru mají v hlavách namlženo z úplatků.
Prostě ať už jsme pro nebo proti, měli bychom si uvědomit, že se vzájemně potřebujeme a že tu spolu chceme žít. A že jsme tu spolu žili bez radaru a bylo nám dobře. A že jestli nám něco chybí, tak to tedy určitě není RADAR!
Je potřeba našim politikům stále připomínat, že jsou zvoleni z vůle lidu. A že je živí naše těžce vydělané penízky.
Oni mají sloužit a pomáhat ostaním spoluobčanům. Zejména těm nejslabším mezi námi, kteří nemají sílu ani peníze se o sebe postarat. Oni to pojali opačně. A slouží a pomáhají těm nejsilnějším, protože zřejmě každý z nich má nějaký ten škraloup a tudíž je někdo pěkně drží v šachu. A nebo jeden druhého.
Kauza RADAR je toho dokladem. A nejen ta.
Myslím, že kdybychom se dali dohromady a měli všichni společné cíle a zájmy, tak se nemůže stát, že v této republice jsou lidé ovládáni a manipulováni. A většina lidí k tomu mlčí a berou to pouze za nezvratný fakt.
Všude kolem nás vidím prostředky, které slouží k manipulaci veřejného mínění i k manipulaci lidí na všech úrovních. Začíná to už na všech úrovních pracoviští. Na každé úrovni firemního řízení jsou takoví šikulkové, toužící mít ostatní podřízené pod neustálým dohledem a konrolou. Slouží jim k tomu nejrůznější záminky, jako je: vzorně vykonávat přidělenou práci, být pracovitý. To znamená nebýt nemocný. Ne že byste byli skutečně zdraví, ale přiznat si, že jste onemocněli, není v souladu s firemní strategií. (Jednou mi o tomto tématu dělal školení jeden manažer, dnes má těžkou cukrovku, ale tehdy ji ještě neměl.) Prostě pokud jste měli smůlu a narodili se v této společnosti, musíte platit účty a daně. Abyste mohli platit účty a daně, nutně musíte pracovat. Abyste mohli pracovat, musíte být zraví. A abyste byli zdraví, musíte pracovat. Ale po čase zjistíte, že nemocní jste z toho, že pracujete. A taky z toho, jak a kde pracujete.
Operátor v chemičce se nadýchá chemikálií, ale u lékaře zaplatí stejný poplatek jako pan Julínek, nebo Topolánek, který pracuje např. při lyžování v Alpách. A aby nedostal chřipku, nejezdí metrem, ale použije vládní letku.
Prostě tato společnost je totalitní mnohem více, než byla ta předešlá.
Hodně našich spoluobčanů zastává opačné stanovisko k radaru, což svědčí o tom, jak fikaně je vedena vládní politika. Je tu záměrně zneužívána naše neinformovanost. Je tu prostor k manipulaci s informacemi. A zase jsem se přesvědčila, že se tak děje na každé úrovni naší společnosti. Tam, kde jsou zadržovány informace s cílem manipulovat něčí životy, je to zločin.
Přece každý ví, že jsme tu proto, aby jsme chránili život v jakékoli formě. A ne hledat záminky, jak ostatní strašit teroristy a podobnými výmysly.
Jestli má vláda peníze navíc, rozhodně jí rádi poradíme, kam je možno je investovat, aby se to projevilo na zlepšní funkce celé společnosti. A že těch nedostatků stále narůstá, si nemusíme říkat, to každý vidí kolem sebe.
My nemlžíme, ale zastánci radaru mají v hlavách namlženo z úplatků.
Prostě ať už jsme pro nebo proti, měli bychom si uvědomit, že se vzájemně potřebujeme a že tu spolu chceme žít. A že jsme tu spolu žili bez radaru a bylo nám dobře. A že jestli nám něco chybí, tak to tedy určitě není RADAR!
Zhlédnuto 1449 x