"Havel se na dotaz z publika rovněž jasně přihlásil k podpoře amerického radaru v Brdech a odmítl názory, že jeho výstavba by byla obdobou někdejšího ruského vojenského vlivu v komunistickém Československu" (1).


Bývalý český prezident Václav Havel měl pravdu: Výstavba amerického radaru v Čechách by nebyla "obdobou někdejšího ruského vojenského vlivu." Jeden z důvodů proč ne je ten, že Spojené Státy jsou dnes jedinou hypermocí ("hyperpower"), silnější než Rusko.

Je zajímavé porovnat postoj Havla a Ekvadorkského prezidenta k americké vojenské základně v jejích vlastních zemích. Rafael Correa řekl:

"Obnovíme základnu za jednu podmínku: že oni nás nechají stavět základnu v Miami" (2).

Correy postoj je aspoň do určité míry v souladu s principem univerzality. (Jen "do určité míry" protože co dokáže Ekvador se základnou ve Spojených Státech je zanedbatelné v porovnání s tím, co Spojené Státy se základnou v Ekvadoru.)


Vzhledem k válce v Kavkazu si Havel, aspoň v citovaném článku, při obviňování jen ruské strany--a za předpokladu, že i Gruzii kritizoval jinde--nekladl dvě relevantní otázky:
1. Jak pravděpodobné to je, že Gruzie začala vojenskou akci bez aspoň implikovaného souhlasu ("a nod and a wink," jak to vyjádřil jeden žurnalista) hypermoci, s kým její dnešní vláda těsně spolupracuje?
2. A jak velký by k tomu byl koho motiv?

Za předpokladu, že vojenská výhra Ruska proti Gruzie byla při konfliktu relativně předvídatelná, nemohl být úmyslem pak spíš porazit Rusko politicky? A z toho vycházející zesnadnění zvětšování NATO? A podhrabení odporu většiny lokálních občanů (třeba na rozdíl od elit)--teda odporu demokratické většiny--k výstavbě vojenských základen USA v Polsku a ČR (3,4)?


Nemáme si klást otázku kam to všechno vede? K smrti nevinných v mocné hře dvou mocností (jedné větší, druhé menší), v podmanění mezinárodního práva (do různých měr oběma velmocemi a jejich klienty, celkově zhruba přímo úměrně jejich mocí), k znovumilitarizaci Evropy? Koho je tohle vše v zájmu?

A nemáme se ptát, podobně jak se ptal americký disident Noam Chomsky, jak by reagovalo USA kdyby bylo obkrouženo "ochrannými" vojenskými základny Ruska? (5) Odpověd' dokonce mame z dějin: jak ukázaly relativně nedávno uveřejněné dokumenty, vedlo to málem k vyhubení lidstva na zemi ([Americko-]Kubánská krize v roce 1962) (6).

A tak je zajímavé, že, ve vztahu k základnám, právě jedna z nejdůležitějších otázek se v hlavních médiích klade spíš jen zřídkakdy.


Poznámky
1. "Havel v Trutnově mluvil o 68´ i Gruzii," Lidovky.cz, 23. srpna 2008, 17:34 hod.
http://www.lidovky.cz/havel-v-trutnove-mluvil-o-68-i-gruzii-d7d-/ln_domov.asp?c=A080823_173433_ln_domov_mel
2. "We'll renew the base on one condition: that they let us put a base in Miami"--Rafael Correa citován v Phil Stewart, "Ecuador wants military base in Miami," Reuters UK, Oct 22, 2007 3:38pm BST
http://uk.reuters.com/article/reutersEdge/idUKADD25267520071022
3. Ramzy Baroud, "The Saakashvili Experiment," Countercurrents.org, 23 August, 2008
http://www.countercurrents.org/baroud230808.htm
4. Michel Chossudovsky, "War in the Caucasus: Towards a Broader Russia-US Military Confrontation?" Global Research, August 10, 2008
http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=9788
5. "We can imagine how the US would respond if a Russian anti-missile system were erected in Canada. The Russians have good reason to regard an anti-missile system as part of a first-strike weapon against them. It is generally understood that such a system could never block a first strike, but it could conceivably impede a retaliatory strike. On all sides, "missile defense" is therefore understood to be a first-strike weapon, eliminating a deterrent to attack." --Noam Chomksy, "Cold War II," ZNet, August 27, 2007
http://www.zmag.org/znet/viewArticle/14625
6. Noam Chomsky, Hegemony Or Survival: America's Quest for Global Dominance (New York: Metropolitan Books, 2003), pp. 73-80.

Modifikace: 26.08.2008