I já se považuji za odpovědného občana
Tomáš Fiala, 28.1.2009
Článek reaguje na:
Odpovědný Občan - Důvody pro základnu
I já se považuji za odpovědného občana této země, proto mne tento článek zaujal. Domnívám se však, že to není tak jednoduché, že se na celou záležitost lze dívat také jinak.
Samozřejmě se nedomnívám, že by se o obranu naší země měl starat výhradně někdo jiný. Na druhou stranu považuji za nepřijatelné, aby za obranné akce byly považovány preventivní masivní vojenské útoky, které mají za následek smrt a utrpení velkého množství civilistů, jak jsme toho byli svědky v Afghánistánu, Iráku či v poslední době v pásmu Gazy. Právě militantní politika USA v nedávné době je hlavním důvodem, proč odmítám existenci vojenské základny této země na území ČR
Domnívám se, že tak malá země jako ČR by měla zajišťovat svoji obranu v rámci většího celku, zřejmě Evropy. Pokud by tedy někdy v budoucnu byl zmíněný systém opravdu nutný pro zvýšení bezpečnosti Evropy, měla by se na jeho budování podílet celá Evropa, jednání s USA by neměla vést ČR, ale řekněme Evropská unie a systém by měl být pod velením NATO, nikoli pouze USA. Evropa by měla navíc garantovat, že by systém nebyl nikdy zneužit při eventuální individuální vojenské akci USA pro eliminaci obrany napadené země.
Souhlasím s názorem, že proti Rusku lze mít řadu výhrad. Na druhou stranu se domnívám, že rozšiřování NATO směrem k jeho hranicím a zvyšování vojenského potenciálu USA demokratickým silám v Rusku nejen nepomůže, ale dokonce uškodí, protože může zvýšit podporu militantních politiků, kteří jsou většinou autoritativní. (I ve starém Římě prý v době války „střídal“ konzula diktátor.)
Pokud Rusko nebude mít možnost vybudovat vlastní obranný systém tohoto typu ani spolupodílet se na kontrole systému evropského, bude se logicky cítit ohroženo a může zcela logicky zařadit prvky našeho systému na „seznam“ cílů prvního úderu v případě konfliktu či dokonce v případě hrozby konfliktu. (viz například Britské listy 31.5.2007)
http://www.blisty.cz/art/34533.html
Takže i v případě klamného poplachu by mohlo být rizikem, že se Rusko pokusí „preventivně“ zničit prvky protiraketové obrany. A to by samozřejmě zvýšení bezpečnosti Evropy nepomohlo.
Před kým by nás měl tento systém chránit? Považuji za absurdní domnívat se, že by tento systém byl schopen ochránit Evropu před rizikem teroristického útoku. Teroristé jistě balistickými raketami nedisponují a ani disponovat nebudou. Tyto rakety budou schopny vyvíjet spíše jen velmoci a jiné země s dostatečným ekonomickým potenciálem. A ty možná by také byly schopny vyvíjet prostředky, které účinky štítu eliminují.
Cestu k míru a bezpečnosti vidím spíše v úsilí o snižování počtu balistických raket. Pokud by byl štít opravdu vybudován, je naivní se domnívat, že Rusko nebo jiné velmoci, které do tohoto projektu nebudou zapojeny, by byly ochotny na jednání o snižování svého raketového potenciálu vůbec přistoupit, spíše je nebezpečí, že budou svůj vojenský potenciál posilovat.
Hodně se v poslední době hovoří o terorismu. Domnívám se, že kromě vyslovených fanatiků jsou mezi sympatizanty či dokonce vykonavateli teroristických činů zoufalí lidé žijící ve velmi špatných ekonomických podmínkách. A proto mne napadá, zda by jednou z možných forem boje proti terorismu nebylo právě hledání (jistě nelehkých) cest jak snížit rostoucí rozdíly mezi bohatým Severem a chudým Jihem než vynalézání stále dokonalejších zbraní.
Možná by to bylo i finančně méně nákladné a v každém případě by to bylo humánnější.
Samozřejmě se nedomnívám, že by se o obranu naší země měl starat výhradně někdo jiný. Na druhou stranu považuji za nepřijatelné, aby za obranné akce byly považovány preventivní masivní vojenské útoky, které mají za následek smrt a utrpení velkého množství civilistů, jak jsme toho byli svědky v Afghánistánu, Iráku či v poslední době v pásmu Gazy. Právě militantní politika USA v nedávné době je hlavním důvodem, proč odmítám existenci vojenské základny této země na území ČR
Domnívám se, že tak malá země jako ČR by měla zajišťovat svoji obranu v rámci většího celku, zřejmě Evropy. Pokud by tedy někdy v budoucnu byl zmíněný systém opravdu nutný pro zvýšení bezpečnosti Evropy, měla by se na jeho budování podílet celá Evropa, jednání s USA by neměla vést ČR, ale řekněme Evropská unie a systém by měl být pod velením NATO, nikoli pouze USA. Evropa by měla navíc garantovat, že by systém nebyl nikdy zneužit při eventuální individuální vojenské akci USA pro eliminaci obrany napadené země.
Souhlasím s názorem, že proti Rusku lze mít řadu výhrad. Na druhou stranu se domnívám, že rozšiřování NATO směrem k jeho hranicím a zvyšování vojenského potenciálu USA demokratickým silám v Rusku nejen nepomůže, ale dokonce uškodí, protože může zvýšit podporu militantních politiků, kteří jsou většinou autoritativní. (I ve starém Římě prý v době války „střídal“ konzula diktátor.)
Pokud Rusko nebude mít možnost vybudovat vlastní obranný systém tohoto typu ani spolupodílet se na kontrole systému evropského, bude se logicky cítit ohroženo a může zcela logicky zařadit prvky našeho systému na „seznam“ cílů prvního úderu v případě konfliktu či dokonce v případě hrozby konfliktu. (viz například Britské listy 31.5.2007)
http://www.blisty.cz/art/34533.html
Takže i v případě klamného poplachu by mohlo být rizikem, že se Rusko pokusí „preventivně“ zničit prvky protiraketové obrany. A to by samozřejmě zvýšení bezpečnosti Evropy nepomohlo.
Před kým by nás měl tento systém chránit? Považuji za absurdní domnívat se, že by tento systém byl schopen ochránit Evropu před rizikem teroristického útoku. Teroristé jistě balistickými raketami nedisponují a ani disponovat nebudou. Tyto rakety budou schopny vyvíjet spíše jen velmoci a jiné země s dostatečným ekonomickým potenciálem. A ty možná by také byly schopny vyvíjet prostředky, které účinky štítu eliminují.
Cestu k míru a bezpečnosti vidím spíše v úsilí o snižování počtu balistických raket. Pokud by byl štít opravdu vybudován, je naivní se domnívat, že Rusko nebo jiné velmoci, které do tohoto projektu nebudou zapojeny, by byly ochotny na jednání o snižování svého raketového potenciálu vůbec přistoupit, spíše je nebezpečí, že budou svůj vojenský potenciál posilovat.
Hodně se v poslední době hovoří o terorismu. Domnívám se, že kromě vyslovených fanatiků jsou mezi sympatizanty či dokonce vykonavateli teroristických činů zoufalí lidé žijící ve velmi špatných ekonomických podmínkách. A proto mne napadá, zda by jednou z možných forem boje proti terorismu nebylo právě hledání (jistě nelehkých) cest jak snížit rostoucí rozdíly mezi bohatým Severem a chudým Jihem než vynalézání stále dokonalejších zbraní.
Možná by to bylo i finančně méně nákladné a v každém případě by to bylo humánnější.
Zhlédnuto 1855 x