Z tiskové konference iniciativy www.referendum2007.cz

Je těžké najít jakékoli relevantní studie o vojenských radarech a ještě těžší je najít zemi, jejíž vláda by umístila vojenský radar do hustě obydlené oblasti. Přece jen byl ale takový případ popsán. V Lotyšsku u města Skrunda byl v roce 1970 spuštěn radar určený k časnému varování, při útoku balistickými raketami.

Po asi 20 letech provozu se začaly projevovat negativní vlastnosti zařízení na zdraví obyvatel žijících kolem základny. Situace byla natolik vážná, že byl nařízen detailní výzkum dopadů uvedeného zdroje na zdraví obyvatel žijících poblíž základny.

Výsledky jednotlivých studií byly citovány mnohokrát jinde a v publikaci je rozebrána podrobně celková problematika nízkoúrovňového neionizujícího záření (pod 2 µW/ cm2) s množstvím odkazů. Jsou v ní uvedeny nejen závěry studií o radaru u Skrundy, ale i sledování vlivu záření jiných radarů na osoby v dalších zemích - např. Polsko. Situace u Skrundy se přirovnává k "živé laboratoři" dlouhodobého působení vlivu záření s nízkou intenzitou. Z více různých pozorování se uvádějí zejména následující zjištění:

Motorické a psychologické funkce dětí ve školním věku, které žijí v oblasti radiolokační stanice Skrunda v Lotyšsku

A. A. Kolodynski, V. V. Kolodynska

V článku jsou prezentovány výsledky experimentů, jež se zabývaly zkoumáním dětí ve školním věku, které žijí v oblasti radiolokační stanice (RLS) Skrunda v Lotyšsku. Mezi exponovanou a kontrolní skupinou byly zjištěny významné rozdíly motorické funkce, paměti a pozornosti. Děti žijící před radiolokační stanicí vykazovaly méně vyvinutou paměť a pozornost, jejich reakční doba byla pomalejší a odolnost neuromuskulárního aparátu snížená. Do studie bylo zařazeno 966 dětí (425 chlapců a 541 dívek) ve věku 9 – 18 let. Celkem 609 z těchto dětí žilo v oblastech Kuldíga a Saldus, jež se nacházejí ve vzdálenosti do 20 km od RLS Skrunda, přičemž 224 z nich žilo přímo v exponovaných oblastech. Kontrolní skupina 357 dětí žila v regionu Preiļi.

• Děti měly méně vyvinutou paměť a pozornost, vyznačovaly se pomalejšími reakcemi a menší výkonností motorických funkcí ve srovnání s kontrolní neozářenou skupinou,
• projevilo se až 6x více zlomů na chromozomech erytrocytů ozářených krav oproti neozářeným.
• od roku 1970, kdy byl radar uveden do plného provozu, se zpomalil růst borovic v okolí 4 km,
• při modelové studii ozařování závitky mnohokořenné, zástupce místní vodní flóry (vyskytuje se běžně i v České republice), vybrané pro svůj poměrně krátký životní cyklus. se při intenzitě záření odpovídající provozu radaru snížila délka života.

To jsou závažné informace. Nebudeme se v žádném případě snažit porovnat oba radary po technické stránce. Nebylo by to ani možné, ale jisté společné body tu jsou.
• I tehdy byli lidé žijící v okolí radaru ujištěni, že jim žádné nebezpečí nehrozí a radar vyhovoval potřebným normám.
• Nikdo dnes nemůže na základě nepřesných stále se měnících informací a údajů říct, zda radar v centru České republiky bude méně škodlivý než ten ve Skrundě či naopak jeho dopad bude ještě horší.
• Jisté ale je, že ani ve Skrundě nikdo za nic nenese zodpovědnost. 

Kolodynski A.A., Kolodynska V.V. Motor and psychological functions of school children living in the area of the Skrunda Radio Location Station in Latvia. The Science of the Total Environment, 180 (1996), 87-93.

Zdroj: Britské listy