Bezpočtukrát jsme mohli slyšet, že bezpečnostní otázky nepatří do referenda. Bez sebemenší kritické reflexe omílá tuto frázi nejen vládní koalice, ale bohužel i značná část novinářů, komentátorské politology nevyjímaje. Nikdo si nevzpomíná, že o vstupu do NATO rozhodovali občané v referendech například v Maďarsku a ve Slovinsku. U nás to tehdy nebylo možné i „díky“ Václavu Havlovi, který si dnes nepřeje ani referendum o radaru. Severoatlantická aliance je přitom vojensko-politický pakt a rozhodnutí o přičlenění je tedy otázkou bezpečnostní. Současně je však otázkou politickou a tím spíš patří do referenda, protože potřebuje silnou demokratickou politickou legitimitu.

Ještě více zarážející je však skutečnost, že dosud nikdo neinformoval veřejnost o tom, že v zahraničí již proběhlo i referendum přímo o protiraketové obraně! V roce 2004, na Tchajwanu, který jinak rozhodně nemůže být vzorem demokracie. Proč o této události mlčí veřejnoprávní média?! K čemu tehdy došlo:

Dne 20. března 2004 se na Tchajwanu současně s prezidentskou volbou konalo i celostátní konzultativní referendum, které se dotýkalo nedořešeného vztahu ostrova k Čínské lidové republice. Jedna z položených otázek se vztahovala k zamýšlenému pořízení nových raket protivzdušné obrany. Hlasovací otázka zněla následovně: „Obyvatelé Tchajwanu požadují, aby otázka Tchajwanského průlivu (the Taiwan Strait issue) byla vyřešena mírovými prostředky. Pokud pevninská (komunistická) Čína odmítne stáhnout rakety zamířené na Tchajwan a veřejně se nezřekne použití síly proti nám, souhlasíte s tím, že vláda (Tchajwanu) pořídí dokonalejší protiraketové zbraňové systémy (anti-missile weapons) k posílení (schopností) Tchajwanské sebeobrany?“

Drtivá většina hlasujících (téměř 92%) podpořila tuto tezi: vláda má podle nich zvýšit nákup protiraketové výzbroje (ve hře byla hlavně verze amerického protiraketového systému Patriot) proti čínským raketám. K platnosti referenda však byla nutná nadpoloviční účast všech oprávněných voličů, čehož se těsně nepodařilo dosáhnout (účast byla něco přes 45%). V neposlední řadě proto, že tehdejší koalice vyzvala své příznivce k bojkotu referenda.

Přesto citujme slova pracovníka Tchajwanského výzkumného institutu Holmes(e) Liao, která o referendu řekl pro deník Taipei Times (21.3.04): „Představuje výzvu dlouhodobému vojenskému vyloučení laiků z diskusí o důležitých otázkách jako jsou nákupy zbraní“. A my dodáváme, jako je národní bezpečnost obecně.

Referendum na Tchajwanu je dalším argumentem ve prospěch konání referenda v České republice. Pokud mohou občané Tchajwanu hlasovat o raketách (navzdory nevoli Číny i USA!), nevidíme důvod, proč by nemohli totéž učinit Češi a Poláci.

Byli to liberální političtí myslitelé markýz de Condorset a Immanuel Kant, kteří již na konci 18. století navrhovali, aby občané rozhodovali i o nejzávažnější bezpečnostní otázce, a sice zda země půjde do války. Protože koho jiného se války či přípravy na válku týkají více, než lidu, na nějž vždy dopadnou ty nejhorší následky?

A byly to Spojené státy americké, kde se „válečné referendum“ těšilo velmi silné veřejné podpoře během celých 30. let a kde diskuse o této myšlence sahá až do roku 1914 a znovu se objevuje na počátku 70. let v reakci na válku ve Vietnamu. Známá je snaha poslance Louis Ludlowa prosadit ústavní dodatek, jenž by stanovil povinnost vypsat celostátní referendum k jakémukoliv vyhlášení války mimo případy, kdy USA budou napadeny jako první. Ludlow věřil, že pokud se podaří vtělit Kantovu myšlenku do americké ústavy, další národy budou následovat tento příklad a svět se přiblíží vytouženému míru.

A tak se ukazuje, že hranice toho, co (ještě) patří do referenda a co do referenda (už) nepatří, není apriorně daná, tím méně objektivně stanovitelná, ale je prostě výsledkem celospolečenského konsensu či chcete-li, výsledkem politického boje.

Tento boj Češi bohužel dlouhodobě prohrávají tváří v tvář vrchnostenské ODS, která nepřeje široké účasti lidí na správě věcí veřejných. Tento boj přesto můžeme vyhrát – ovšem ne jako iniciativa Ne základnám, ale jako široké společenství občanů, kteří tolikrát podvedeni chtějí si vzít rozhodovací pravomoc zpět do svých rukou. Vyzýváme tímto všechny k účasti na demonstraci 17. listopadu.


Tiskoví mluvčí:
Jan Májíček, tel. 604 357 215, email: maja_konf@yahoo.co.uk
Ivona Novomestská, tel. 777 232 883, email: ivona.n@email.cz
Ing. Jan Tamáš, Ph.D., tel. 776 785 839, email: jan.tamas@humanisti.cz