Před půl rokem, kdy se zde, na Václavském náměstí sešlo na 5000 lidí, bylo hrozné horko. Přál jsem si tehdy alespoň trošku mrazu. Přiznávám, že to byl opravdu špatný nápad.

Dnes tu nejsme kvůli mé zpovědi, ale kvůli něčemu jinému. Jak už zde bylo několikrát řečeno, jsme v situaci, kdy demokracie je téměř vyprázdněný pojem a kdy prakticky znamená jen jedno: jedenkrát za 4 roky jít k volbám a poté utrum.

Hnutí proti základnám dokázalo přinutit politiky o radaru mluvit, dokázalo je usvědčit ze lži a pokrytectví a teď je musí přinutit plán vybudovat zde vojenskou základnu vzdát.

Ve včerejších zprávách zaznělo, že 45% obyvatel ČR je nespokojeno s vývojem v naší zemi po roce 1989. Pocit podvedení je patrný celkem jasně.

Současná vláda toto hluboké zklamání jen umocňuje. Proti vůli většiny obyvatelstva prosadila reformu a dále jedná o vybudování cizí vojenské základny.

Německý dramatik a básník Bertolt Brecht se v jedné ze svých básní, ve které popisuje divy světa a tažení velkých vojevůdců, ptá: na čí účet toto všechno? Dnes jsme tu také od toho, abychom řekli: ,,už nikdy na náš účet“. Hlásíme se o slovo jako nová politická generace. Nikoliv rozdělená podle věku, ale podle toho, kdo je důsledný a kdo jen řeční.

Nemohu se nezmínit o Straně zelených. Iniciativa Ne základnám na billboardech upozorňuje, že SZ se svou současnou politikou přispívá k vybudování radaru a rozvoji supermoderních zbraňových systémů. Netrvalo dlouho a stali jsme se terčem agresivní reakce vedení SZ. Nu, postřelená husa se ozvala. Byli to Zelení, kteří několikrát zabránili vzniku zákona o referendu k radaru. Ze svého programu obětovali pro zachování vládních křesel postupně téměř vše. Je to současné vedení SZ a jejich poslanci, kdo zrazují volební program, voliče i své členy. Jsou to Bursíkové, Liškové a Kateřiny Jacques, kteří pracují ze všech sil, aby se SZ do poslanecké sněmovny už nedostala. Já bych zde chtěl obzvláště přivítat ty členy SZ, kteří tu jsou se svými transparenty. Jsou tu společně s hnutím proti základnám, proti svému vlastnímu vedení a za to si zasluhují naši podporu a solidaritu.

Nemíříme naší kritiku pouze na Zelené. Sledujeme a budeme sledovat hlasování každého jednotlivého poslance a poslankyně. Vystavíme potom všem stranám účet. 

Dosáhli jsme společně jedné věci: záměr vybudovat základnu v ČR není v očích drtivé většiny obyvatel legitimní. Není pro něj jiný důvod než posilování mocenských pozic USA. Všechny ty řeči o Íránu a začlenění do struktur NATO odvádějí jen pozornost od tohoto prostého faktu.

Vždy jsme v Iniciativě Ne základnám zdůrazňovali mezinárodní rozměr celého problému. Nejedná se o záležitost České republiky a USA. Jako má roztáčení nového kola militarizace podobu mezinárodní, musí mít takovou podobu i odpor proti němu.

To je důvod, proč jsme se rozhodli podpořit celoevropskou mobilizaci do italského města Vicenza. Tam čelí problému, kterému bychom mohli jednou čelit také – dosavadní základna USA se rozšiřuje o další tisíce vojáků.

To, jak bude svět vypadat, ale zcela jistě záleží i na nás. Jedno staré protiválečné heslo říká: „no justice – no peace“, bez spravedlnosti nemůže být míru. Proto bychom chtěli vyzvat všechny, aby podpořili protestní akce, které pořádají odbory.

To hlavní ale zůstává: musíme se organizovat, debatovat a hledat alternativy, abychom mohli proti aroganci našich mocných postavit alternativu, která bude vycházet zdola. Alternativu, která bude uskutečněním našich snů.


Student filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Jan Májíček je spoluzakladatel a mluvčí iniciativy NE základnám