Toto prohlášení (viz níže) bylo ráno 17. listopadu v New Yorku předáno Martinu Paloušovi na české misi při OSN. Dopis je reakcí na výzvu, kterou po světě rozeslala skupina Ne základnám.

Tento americký protest podepsala řada lidí, kteří před listopadem 1989 organizovali protesty proti sovětským raketám SS20 a proti věznění českých mírových a lidskoprávních aktivistů z Charty 77 i z Nezávislého mírového hnutí.

Tyto protesty tenkrát organizovala Campaign for Peace and Democracy East and West vedená aktivistkou Joanne Landy. Dnes se tato organizace jmenuje trochu jinak, vyškrtla ze svého názvu East a West a pod vedením stejných lidí znovu reaguje na výzvu českých domácích aktivistů. Je historickou ironií, že protestní dopis od této delegace přebíral velvyslanec Martin Palouš, bývalý mluvčí Charty 77, kterého se tito Američané zastávali za totalitního režimu, vysvětluje z Kalifornie Jan Kavan.


Přicházíme dnes, abychom vyjádřili svou solidaritu se zítřejším protestem iniciativy Ne základnám v České republice, kde se bude konat demonstrace proti plánům české vlády umístit [do ČR] radar pro americký protiraketový systém.

Iniciativa Ne základnám si zvolila datum 17.listopadu, protože, jejich slovy symbolizuje toto datum svržení nedemokratického režimu v bývalém Československu a návrat zastupitelské demokracie. K této změně došlo v důsledku protestů statisíců lidí v ulicích Prahy před osmnácti lety. Podle názoru českých aktivistů je odpor proti plánované výstavbě nových zahraničních vojenských základen nejvhodnějším způsobem, jak si připomenout toto výročí.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že podstatná většina lidí v České republice se staví proti americkým vojenským základnám, ale česká vláda flagrantně ignoruje veřejné mínění. Jak konstatuje iniciativa Ne základnám: "Politikové věděli celou řadu let o amerických plánech postavit na českém území vojenskou základnu, ale utajili tyto informace před veřejností. Nepovažovali ani za důležité informovat o tom voliče před posledními parlamentními volbami." Tuto sobotu budou čeští aktivisté požadovat lidové referendum, které by mělo hlasovat o této klíčové věci.

Navrhovaná nová americká základna v České republice a s ní spojené antirakety, které mají být rozmístěny v Polsku, znamenají nebezpečnou eskalaci. Jak na to poukázali aktivisté z České republiky a z Polska, stejně jako z Maďarska, z Belgie, Řecka, Francie, Itálie, Německa a Spojeného království, realizace amerického plánu nepovede k posílení bezpečnosti. Naopak - povede to k novým nebezpečím a nejistotám. I když je [systém] charakterizován jako "obranný", ve skutečnosti umožní Spojeným státům útočit na jiné země bez obav z odvety. Také [systém] umístí "hostitelské" země na frontovou linii budoucích amerických válek. (Pražská deklarace: "Mír nepotřebuje nové rakety - Odmítáme americký protiraketový systém v Evropě, květen 2007).

A vskutku: oznámení, že mají být postaveny v České republice a v Polsku vojenské základny, už vyvolalo zlověstnou reakci z Ruska. Plánovaný americký radar pro Českou republiku a 10 antiraket pro Polskou netvoří bezprostřední hrozbu proti ruskému jadernému deterentu s jeho tisíci jaderných hlavic, ale jak letos 10. října zdůraznil list New York Times, činitelé v Kremlu se prý obávají, že systém ve střední Evropě povede k vybudování modernější raketové obrany, která by dokázala zneutralizovat ruskou jadernou moc.

Ruští činitelé pohrozili, že zaměří své střely proti Evropě, pokud Spojené státy budou tento systém realizovat. Uvedli také, že suspendují účast na jiné smlouvě, která omezuje rozmístění konvenčních zbraní v Evropě. Je to neospravedlnitelná reakce, která ohrožuje nevinné obyvatelstvo, ale je to součástí šílené logiky konfrontace supervelmocí, kterou americké rozhodnutí [postavit protiraketovou obranu] posiluje.

Washington tvrdí, že nové základny v Polsku a v České republice mají reagovat na raketovou hrozbu z Íránu, ale neexistují žádné důvěryhodné důkazy, že by dnes taková hrozba existovala. A militaristický postoj Spojených států, který Ameriku ani Evropu před takovou hrozbou zdaleka neochraňuje, jen její pravděpodobnost zvyšuje. Stačí se podívat na příklad Severní Koreje, kde dlouhé roky vojenských hrozeb ze Spojených států poskytly silnou pobídku, aby si zajistila na obranu jaderné zbraně.

Jsme přesvědčeni, že by žádný národ neměl vyvíjet jaderné zbraně, které jsou svou podstatou zbraněmi obrovského a všeobecného masového ničení. Spojené státy a další jaderné mocnosti mohou samy nejefektivněji snížit nebezpečí jaderných válek tím, že podniknou podstatné kroky k jadernému i konvenčními odzbrojení a nebudou vést preventivní války, ani jimi nebudou vyhrožovat - ani nebudou rozšiřovat jadernou hrozbu. Takové kroky existujících jaderných mocností by vytvořily politický kontext, který by silně přesvědčil nové země, aby nevyvíjely vlastní jaderné zbraně.

Jako Američané máme zvlášť silnou morální odpovědnost o této věci promluvit na veřejnosti. Americké základny ohrožují svět. Podle respektovaného zahraničněpolitického analytika Chalmerse Johnsona měly Spojené státy r. 2004 v zahraničí 737 vojenských základen a do toho se nepočítají posádky v Kosovu, v Afghánistánu, v Iráku, v Izraeli, v Kyrgyzstánu, v Kataru a v Uzbekistánu, ani americké vojenské a špionážní základny ve Velké Británii. Tato obrovská síť zahraničních základen podporuje zahraniční politiku vojenských intervencí a globálního zastrašování.

Jsme zdrceni, že Česká republika, namísto toho, aby stála jako lucerna míru, spolupracuje s expanzí Pentagonu a dovoluje, aby jí byla vnucena americká vojenská základna. Jsme zdrceni i tím, že Česká republika se nedávno postavila proti rezoluci OSN, která poukazovala na znepokojení ohledně vojenského využívání ochuzeného uranu. Česká republika byla jen jednou ze šesti zemí, které se postavily proti rezoluci, jíž podpořilo 122 států. Takovými činy dělá Česká republika medvědí službu vlastní bezpečnosti, protože proměňuje své vlastní území v terč, a vyhlídkám na mír i duchu 17. listopadu.

Jsme povzbuzeni zásadovými činy lidí v České republice, kteří se vydali do ulic, aby se postavili proti krokům směrem k nové studené válce, které prosazují elity, nereagující na veřejné mínění. Jsme s nimi v našem rozhodnutí spojit lidi všech zemí ve snaze vytvořit mezinárodní hnutí za mír, demokracii a sociální spravedlnost.

Toto prohlášení odevzdala českému velvyslanci Martinu Paloušovi v sobotu dopoledne 17. 11. v New Yorku tato delegace:

1. Joanne Landy, Campaign for Peace and Democracy
2. Margaret W. Crane, Trinity Lutheran Church, Manhattan
3. Cathey Falvo, MD, President, Physicians for Social Responsibility/NYC
4. Leslie Kielson, Coordinator, NYC-United for Peace and Justice
5. Jesse Lemisch, professor emeritus of History, John Jay College of Criminal Justice, City University of New York
6. Rosemarie Pace, Director, Pax Christi Metro New York
7. Stephen R. Shalom, Montclair Campaign for Peace and Justice
8. Barbara Webster, New Jersey Coalition to Bring the Troops Home Now
9. Cheryl Wertz, Executive Director, Peace Action New York State

Následující osoby se nemohly schůzky s velvyslancem Paloušem účastnit. Požádaly, aby byly k prohlášení připojeny jejich podpisy:

1. Thomas Harrison, Co-Director, Campaign for Peace and Democracy
2. Jennifer Scarlott, Co-Director, Campaign for Peace and Democracy
3. Ariel Dorfman, writer
4. Carolyn Eisenberg, Brooklyn for Peace
5. Daniel Ellsberg, Truth-Telling Project
6. Joseph Gerson, Director, Peace & Economic Security Program, American Friends Service Committee
7. Charlotte Phillips, M.D., Chairperson, Brooklyn For Peace (formerly Brooklyn Parents for Peace)
8. Ethan Vesely-Flad, Communications Co-Coordinator, Fellowship of Reconciliation and Editor, Fellowship magazine

Další informace: Joanne Landy, Thomas Harrison, and Jennifer Scarlott, Co-Directors, Campaign for Peace and Democracy, 2790 Broadway, #12, NY, NY 10025. Tel (212) 666-4001, Cell (646) 207-5203, Fax (212) 866-5847. Email: cpd@igc.org Web: www.cpdweb.org


Zdroj: Britské listy, 18.11.2007 


             

             před sídlem české mise při OSN v New Yorku  

            
             
             američtí aktivisté s velvyslancem Paloušem