The Independent: Americká a britská armáda zřizuje trvalé základny v Iráku
4.12.2007 - The Independent
Navzdory řečem o stahování „až bude práce hotová“, existují znamení, že koaliční vojska zůstanou dlouhodobě
Pentagon odhalil, že koaliční vojska utrácejí milióny dolarů na zřizování minimálně šesti „trvalých“ základen v Iráku …
Stává se stále jasnějším, že Pentagon a ministerstvo obrany se připravují na to, podržet si nějaké ozbrojené síly v Iráku delší dobu.
(…)
Vláda USA a Spojeného království říká, že zůstávají v Iráku na pozvání (ach, ta důvěrně známá melodie – nepříjemně známá… pozn. Ne základnám) prozatímní irácké vlády (kterou sami dosadili – pozn. NZ) a odejdou, pokud o to budou požádáni (nikdy neměli přijít – pozn. NZ).
Více jak 280 miliónů dolarů již bylo utraceno na výstavbu leteckých základen Al Asad, Balad, Camp Taji a Tallil a Bushova administrativa tento rok požádala o dalších 175 miliónů na jejich rozšíření. Tyto základny, které v současnosti ubytovávají více jak 55 000 vojáků, mají vlastní autobusové trasy, pizzerie a supermarkety.
Někteří analytici se domnívají, že přání zavést dlouhodobou americkou vojenskou přítomnost v Iráku bylo vždy jedním z důvodů za invazí z roku 2003. Joseph Gerson, historik amerických vojenských základen, říká: „Záměr Bushovy administrativy je mít dlouhodobou vojenskou přítomnost v regionu … Mnoho let se USA snažily využít množství prostředků k zajištění dominance na Blízkém východě … Bushova administrativa pohlíží na Irák jako na nepotopitelnou (mateřskou) letadlovou loď pro své vojáky a základny pro nadcházející roky.“
Zoltan Grossman, geograf z Evergreen State College ve Washingtonu, říká: „Po každé americké vojenské intervenci od roku 1990 Pentagon zanechal nahromadění nových základen v oblastech, kde nikdy předtím neměl opěrné body. Nový řetězec základen se rozprostírá od Kosova (důvod, proč USA podporuje jeho „nezávislost“ – pozn. NZ) a přilehlých balkánských zemí, k Iráku a dalším zemím Perského zálivu, (až) do Afghánistánu a dalších středoasijských států … Jediné dvě překážky geograficky kompaktní americké sféry vlivu jsou Írán a Sýrie."
Zdroj: The Independent 02.04.2006
Pentagon odhalil, že koaliční vojska utrácejí milióny dolarů na zřizování minimálně šesti „trvalých“ základen v Iráku …
Stává se stále jasnějším, že Pentagon a ministerstvo obrany se připravují na to, podržet si nějaké ozbrojené síly v Iráku delší dobu.
(…)
Vláda USA a Spojeného království říká, že zůstávají v Iráku na pozvání (ach, ta důvěrně známá melodie – nepříjemně známá… pozn. Ne základnám) prozatímní irácké vlády (kterou sami dosadili – pozn. NZ) a odejdou, pokud o to budou požádáni (nikdy neměli přijít – pozn. NZ).
Více jak 280 miliónů dolarů již bylo utraceno na výstavbu leteckých základen Al Asad, Balad, Camp Taji a Tallil a Bushova administrativa tento rok požádala o dalších 175 miliónů na jejich rozšíření. Tyto základny, které v současnosti ubytovávají více jak 55 000 vojáků, mají vlastní autobusové trasy, pizzerie a supermarkety.
Někteří analytici se domnívají, že přání zavést dlouhodobou americkou vojenskou přítomnost v Iráku bylo vždy jedním z důvodů za invazí z roku 2003. Joseph Gerson, historik amerických vojenských základen, říká: „Záměr Bushovy administrativy je mít dlouhodobou vojenskou přítomnost v regionu … Mnoho let se USA snažily využít množství prostředků k zajištění dominance na Blízkém východě … Bushova administrativa pohlíží na Irák jako na nepotopitelnou (mateřskou) letadlovou loď pro své vojáky a základny pro nadcházející roky.“
Zoltan Grossman, geograf z Evergreen State College ve Washingtonu, říká: „Po každé americké vojenské intervenci od roku 1990 Pentagon zanechal nahromadění nových základen v oblastech, kde nikdy předtím neměl opěrné body. Nový řetězec základen se rozprostírá od Kosova (důvod, proč USA podporuje jeho „nezávislost“ – pozn. NZ) a přilehlých balkánských zemí, k Iráku a dalším zemím Perského zálivu, (až) do Afghánistánu a dalších středoasijských států … Jediné dvě překážky geograficky kompaktní americké sféry vlivu jsou Írán a Sýrie."
Zdroj: The Independent 02.04.2006
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
