Americká raketová obrana v Evropě: ukvapené a nerozumné
9.1.2008 - Robert G. Gard, Center for Arms Control and Non-Proliferation
Bushova administrativa oznámila svůj úmysl postavit komplex národní raketové obrany v Evropě k doplnění stávajícího rozmístění komponentů systému, které zahrnuje sila s antiraketami na Aljašce a Kalifornii. Toto rozhodnutí je předčasné, chybné, mrhá miliardami dolarů a poškozuje americké vztahy s našimi evropskými spojenci a s Ruskem.
Plánem na nový evropský komplex je přemístit XBR radar (a narrow-beam X-band midcourse tracking radar) z Pacifiku do České republiky a v Polsku rozestavět až 10 v silách umístěných antiraket proti raketám dlouhého doletu (long-range interceptor missiles).
Program rovněž vyžaduje zřízení předsunutého „akvizičního radaru“ (an acquisition radar) – zkonstruovaného na zajišťování detekce, počátečního sledování (rakety) a předávání informací – do oblasti zatím neurčené (Gruzie? - pozn. Ne základnám).
Systém národní raketové obrany, nyní nazývaný „Pozemní systém raketové obrany proti střelám ve střední fázi letu“ (Ground-Based Midcourse Missile Defense System, GMD), je vyvíjen, aby ochránil Spojené státy před omezeným útokem hlavic s náloží vystřelených na balistických raketách dlouhého doletu takzvanými „darebáckými státy“. Záměrem je zničit přicházející zbraně během jejich letu ve vesmíru, označovaném „střední“ fáze trajektorie.
Avšak GMD je stále ve fázi vývoje, v žádném případě připraven k rozmístění. Nepředvedl schopnost zničit za realistických podmínek cíl ve vesmíru a operační testování systému zatím nebylo ještě ani naplánováno. Erudovaní vědci na obranu jsou přesvědčeni, že systém nebude nikdy schopen zmařit protiopatření, která bude moci snadno uplatnit (zapojit) jakýkoliv národ (již) schopný postavit složitou mezikontinentální balistickou raketu.
Při počátečním zaměření na obranu před potenciální hrozbou ze Severní Koreje, Missile Defense Agency (MDA) si uvědomila, že by existovaly mezery v krytí (zaměření) raket odpálených z Íránu, které by bylo možné zaplnit evropskou instalací.
Nedávno však agentura MDA došla k závěru, že (i) bez rozmístění prvků GMD v Evropě, ostatní komponenty systému mohou ochránit celé Spojené státy před íránským útokem do roku 2011, (tedy) dlouho předtím než tato země bude schopna postavit interkontinentální raketu.
Takže nyní MDA uvádí nedělitelnost amerických a evropských bezpečnostních zájmů jako zdůvodnění pro rozmístění komplexu raketové obrany v Evropě. Přesto administrativa jedná přímo (pouze) s českou a polskou vládou bez širší konzultace, čímž vyvolává značné zděšení napříč evropským kontinentem a narušuje spojenectví v NATO. Jak (to) kriticky vyjádřil generální tajemník NATO, „NATO je tím pravým místem pro tuto diskusi o raketové obraně.“
Rovněž fakt, že plánovaná instalace nepokryje velkou část jihovýchodní Evropy je potenciálně rozvratný.
(…)
MDA rovněž tvrdí, že instalace GMD v Evropě podpoří regionální stabilitu. Avšak oznámení (těchto) instalací a reakce na to vytvořila ve skutečnosti značnou nestabilitu. Ruský prezident Vladimir Putin tyto instalace rozhněvaně odsoudil. Chápe je jako další americký a alianční (NATO) vojenský zásah do bývalých zemí Varšavské smlouvy blízkých ruské západní hranici, navzdory dřívějším ujištěním USA, že se NATO neposune na východ, pokud do něj bude moci vstoupit sjednocené Německo.
Putin se rovněž obává, že další rozvoj evropského komplexu GMD může v budoucnu ohrozit ruskou bezpečnost.
Rusko provedlo, čím Putin předtím hrozil: 14. července formálně suspendovalo účast na Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Politický konzultant Kremlu uvedl, že Smlouva o likvidaci raket krátkého a středního doletu by mohla být další na řadě. Tyto činy hluboce znepokojují naše evropské spojence.
Putin dále navrhl, že antirakety GMD by měly být umístěny v Turecku nebo Iráku a nabídl k využití ruský radar včasné výstrahy v Ázerbajdžánu jako náhradu za plánovanou instalaci radaru v České republice, který oprávněně (sic!) pokládá za potenciálně dotěrný (rušivý) /intrusive/.
V nejlepším případě, ruský radar může vykonávat funkci předsunutého „akvizičního radaru“, ale nemá schopnosti více pokročilého „tracking radaru“ zamýšleného k instalaci v České republice.
Existují další vážné problémy ohledně GMD raketové obrany v Evropě, které by měly být zváženy:
- antirakety plánované k rozmístění v Polsku vyžadují náročnou a méně testovanou technologii než antirakety v současnosti rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoli první letové zkoušky nejsou plánovány do roku 2010, rozmístění až 10 operačních raket by mělo být dokončeno v roce 2013. Tento přehnaně optimistický scénář předpokládá, že MDA zase jednou bude rozmísťovat raketu, která je stále v rané fázi vývoje.
- komplex v Evropě bude mít pouze 20 minut k zjištění, stopování a odchycení rakety vypálené z Íránu. To by představovalo vysoce náročnou zkoušku (i) pro systém, který vyhověl přísným zkušebním normám a je osazen posádkou vysoce trénovanou na připravenost k rychlé reakci. Avšak základní operační testy k potvrzení účinnosti evropského systému se zatím ještě ani nenaplánovaly.
- evropské instalace se v současnosti odhadují, že budou stát o něco více jak 4 miliardy. … Toto číslo významně poroste.
Každý marginální přínos, jenž snad uvidíme, že přibyl instalováním evropské části GMD je jasně převážený svými náklady, jak finančními tak politickými. Vzhledem k tomu, že Írán nebude schopen vyvinout rakety dlouhého doletu dřív jak v příštím desetiletí, jak hodnotí tajné služby, je plno času pro pokračování vývoje systému GMD, aby se zjistilo, zda může nějak fungovat.
Bylo by také nerozumné (neopatrné) spěchat s instalací systému bez důkladné konzultace, a souhlasu, našich spojenců v NATO a Ruska.
Protože odpálení balistické rakety může být vystopováno až ke svému zdroji, zdá se vysoce pochybné, že by Írán zvolil tento způsob útoku na Spojené státy nebo Evropu a tím na sebe přivolal zdrcující odvetný úder.
Dokonce i v nepravděpodobném případě, že se systém GMD a jeho evropská komponenta nakonec ukáží jako funkční, náklady ušlé příležitosti (the opportunity cost) jeho rozmístění by měly být posuzovány v porovnání se zvětšením financí na obranu před více pravděpodobnými hrozbami americké a evropské bezpečnosti.
Konečný součet je víc než snadný: třetí komplex GMD raketové obrany, určený k rozmístění v Evropě, by měl být puštěn k ledu.
Zdroj: Gard, Robert G. National Missile Defense in Europe: Premature and Unwise. Center for Arms Control and Non-Proliferation, červenec 2007
Generálporučík Robert G. Gard jr. je bývalým rektorem National Defense University ve Washingtonu. Působil rovněž jako asistent dvou ministrů obrany. V současnosti je vedoucím vojenským spolupracovníkem amerického Centra pro kontrolu zbrojení a nonproliferace.
Plánem na nový evropský komplex je přemístit XBR radar (a narrow-beam X-band midcourse tracking radar) z Pacifiku do České republiky a v Polsku rozestavět až 10 v silách umístěných antiraket proti raketám dlouhého doletu (long-range interceptor missiles).
Program rovněž vyžaduje zřízení předsunutého „akvizičního radaru“ (an acquisition radar) – zkonstruovaného na zajišťování detekce, počátečního sledování (rakety) a předávání informací – do oblasti zatím neurčené (Gruzie? - pozn. Ne základnám).
Systém národní raketové obrany, nyní nazývaný „Pozemní systém raketové obrany proti střelám ve střední fázi letu“ (Ground-Based Midcourse Missile Defense System, GMD), je vyvíjen, aby ochránil Spojené státy před omezeným útokem hlavic s náloží vystřelených na balistických raketách dlouhého doletu takzvanými „darebáckými státy“. Záměrem je zničit přicházející zbraně během jejich letu ve vesmíru, označovaném „střední“ fáze trajektorie.
Avšak GMD je stále ve fázi vývoje, v žádném případě připraven k rozmístění. Nepředvedl schopnost zničit za realistických podmínek cíl ve vesmíru a operační testování systému zatím nebylo ještě ani naplánováno. Erudovaní vědci na obranu jsou přesvědčeni, že systém nebude nikdy schopen zmařit protiopatření, která bude moci snadno uplatnit (zapojit) jakýkoliv národ (již) schopný postavit složitou mezikontinentální balistickou raketu.
Při počátečním zaměření na obranu před potenciální hrozbou ze Severní Koreje, Missile Defense Agency (MDA) si uvědomila, že by existovaly mezery v krytí (zaměření) raket odpálených z Íránu, které by bylo možné zaplnit evropskou instalací.
Nedávno však agentura MDA došla k závěru, že (i) bez rozmístění prvků GMD v Evropě, ostatní komponenty systému mohou ochránit celé Spojené státy před íránským útokem do roku 2011, (tedy) dlouho předtím než tato země bude schopna postavit interkontinentální raketu.
Takže nyní MDA uvádí nedělitelnost amerických a evropských bezpečnostních zájmů jako zdůvodnění pro rozmístění komplexu raketové obrany v Evropě. Přesto administrativa jedná přímo (pouze) s českou a polskou vládou bez širší konzultace, čímž vyvolává značné zděšení napříč evropským kontinentem a narušuje spojenectví v NATO. Jak (to) kriticky vyjádřil generální tajemník NATO, „NATO je tím pravým místem pro tuto diskusi o raketové obraně.“
Rovněž fakt, že plánovaná instalace nepokryje velkou část jihovýchodní Evropy je potenciálně rozvratný.
(…)
MDA rovněž tvrdí, že instalace GMD v Evropě podpoří regionální stabilitu. Avšak oznámení (těchto) instalací a reakce na to vytvořila ve skutečnosti značnou nestabilitu. Ruský prezident Vladimir Putin tyto instalace rozhněvaně odsoudil. Chápe je jako další americký a alianční (NATO) vojenský zásah do bývalých zemí Varšavské smlouvy blízkých ruské západní hranici, navzdory dřívějším ujištěním USA, že se NATO neposune na východ, pokud do něj bude moci vstoupit sjednocené Německo.
Putin se rovněž obává, že další rozvoj evropského komplexu GMD může v budoucnu ohrozit ruskou bezpečnost.
Rusko provedlo, čím Putin předtím hrozil: 14. července formálně suspendovalo účast na Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Politický konzultant Kremlu uvedl, že Smlouva o likvidaci raket krátkého a středního doletu by mohla být další na řadě. Tyto činy hluboce znepokojují naše evropské spojence.
Putin dále navrhl, že antirakety GMD by měly být umístěny v Turecku nebo Iráku a nabídl k využití ruský radar včasné výstrahy v Ázerbajdžánu jako náhradu za plánovanou instalaci radaru v České republice, který oprávněně (sic!) pokládá za potenciálně dotěrný (rušivý) /intrusive/.
V nejlepším případě, ruský radar může vykonávat funkci předsunutého „akvizičního radaru“, ale nemá schopnosti více pokročilého „tracking radaru“ zamýšleného k instalaci v České republice.
Existují další vážné problémy ohledně GMD raketové obrany v Evropě, které by měly být zváženy:
- antirakety plánované k rozmístění v Polsku vyžadují náročnou a méně testovanou technologii než antirakety v současnosti rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii. Ačkoli první letové zkoušky nejsou plánovány do roku 2010, rozmístění až 10 operačních raket by mělo být dokončeno v roce 2013. Tento přehnaně optimistický scénář předpokládá, že MDA zase jednou bude rozmísťovat raketu, která je stále v rané fázi vývoje.
- komplex v Evropě bude mít pouze 20 minut k zjištění, stopování a odchycení rakety vypálené z Íránu. To by představovalo vysoce náročnou zkoušku (i) pro systém, který vyhověl přísným zkušebním normám a je osazen posádkou vysoce trénovanou na připravenost k rychlé reakci. Avšak základní operační testy k potvrzení účinnosti evropského systému se zatím ještě ani nenaplánovaly.
- evropské instalace se v současnosti odhadují, že budou stát o něco více jak 4 miliardy. … Toto číslo významně poroste.
Každý marginální přínos, jenž snad uvidíme, že přibyl instalováním evropské části GMD je jasně převážený svými náklady, jak finančními tak politickými. Vzhledem k tomu, že Írán nebude schopen vyvinout rakety dlouhého doletu dřív jak v příštím desetiletí, jak hodnotí tajné služby, je plno času pro pokračování vývoje systému GMD, aby se zjistilo, zda může nějak fungovat.
Bylo by také nerozumné (neopatrné) spěchat s instalací systému bez důkladné konzultace, a souhlasu, našich spojenců v NATO a Ruska.
Protože odpálení balistické rakety může být vystopováno až ke svému zdroji, zdá se vysoce pochybné, že by Írán zvolil tento způsob útoku na Spojené státy nebo Evropu a tím na sebe přivolal zdrcující odvetný úder.
Dokonce i v nepravděpodobném případě, že se systém GMD a jeho evropská komponenta nakonec ukáží jako funkční, náklady ušlé příležitosti (the opportunity cost) jeho rozmístění by měly být posuzovány v porovnání se zvětšením financí na obranu před více pravděpodobnými hrozbami americké a evropské bezpečnosti.
Konečný součet je víc než snadný: třetí komplex GMD raketové obrany, určený k rozmístění v Evropě, by měl být puštěn k ledu.
Zdroj: Gard, Robert G. National Missile Defense in Europe: Premature and Unwise. Center for Arms Control and Non-Proliferation, červenec 2007
Generálporučík Robert G. Gard jr. je bývalým rektorem National Defense University ve Washingtonu. Působil rovněž jako asistent dvou ministrů obrany. V současnosti je vedoucím vojenským spolupracovníkem amerického Centra pro kontrolu zbrojení a nonproliferace.
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
