Stínový ministr zahraničních věcí a místopředseda Poslanecké sněmovny PhDr. Lubomír Zaorálek (ČSSD) vystoupil na konci ledna v pořadu Otázky Václava Moravce:



Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jedna věc ale znepokojuje Washington i Prahu. Až sedmdesát procent české veřejnosti je podle průzkumu veřejného mínění proti radaru. Ani situace v Severoatlantické alianci k možnému umístění radaru v Česku a antiraket v Polsku není zdaleka jednoduchá.

Podle diplomatických zdrojů můžou mít v dubnu na summitu Severoatlantické alianci v Bukurešti zásadní problém se schválením rozšíření systému americké protiraketové obrany na střední a východní Evropu Francie a Německo. A nejen o ni. Hlavními hosty dnešních Otázek jsou ministr zahraničí, senátor Karel Schwarzenberg. Vítejte, hezký dobrý den.

(…)

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme u vás, pane ministře, vy můžete svým způsobem vyloučit, že by se smlouvy ratifikovaly či podepisovaly, smlouva česká a smlouva americká, tyto vzájemné smlouvy, před dubnovým summitem Severoatlantické aliance? Je to možné vyloučit?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
Vyloučit to nelze, ale naprosto bych to nevyloučil. Ale možné to je, ale předpokládám, že to bude ještě trošku trvat. Ostatně není smlouva americká, smlouva česká, máme smlouvy spolu. Jsou to dohody /“dohoda“ není totéž co “smlouva“, to už ale Schwarzenberg – radši – nevysvětlí - pozn. NeZa/ mezi Spojenými státy a Českou republikou. Na tom pracujeme společně.

(…)

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já si ale od summitu Aliance neslibuji odpověď takového typu, jaká by mohla ten postoj sociální demokracie změnit, protože my jsme řekli, že to by muselo být závazné rozhodnutí NATO, které by muselo být doprovázeno určitými i časovými představami, strategickou analýzou, financemi a podobně. To si myslím, že na to Aliance nemá, ale hlavně já si nejsem jist, jestli na to mají Spojené státy. Já bych vás chtěl upozornit na jednu věc.

Ta poslední návštěva pana Oberinga, ta měla hlavní poselství akcelerujme jednání o smlouvách, dokonce zaznělo z Pentagonu během několika týdnů, že by měly být hotové.

Ale já bych chtěl upozornit, že včera dal rozhovor Le Mondu pan, pan Holbrook, tedy uvažovaný ministr zahraničí v potenciální administrativě Hillary Clinton v případě jejího úspěchu, a to stanovisko, když to zjednodušeně, zjednoduším, tak zní tak, že Írán nepředstavuje nebezpečí žádné zásadní, zásadní problém je terorismus a pokud by byl součástí výkonné moci, tak říkal Holbrooke, že by zastavil program missile defense.

To je podle mě zajímavý tón v té prezidentské kampani a potvrzuje to, že v současné době ty výhrady, které jsou vůči tomu systému, které nedávno v České republice zmínil třeba odborník Philip Coyle, kde se mluví o jeho neefektivitě, o tom prostě, že to je systém, který bude působit placebo efektem, ale ve skutečnosti nedává bezpečnost. Všechny ty výhrady, které se týkají i toho, že není jasné, kde je vlastně nepřítel, protože tady bylo řečeno panem Coylem přednedávnem, že celé to nebezpečí těch long-range missiles se velice přehrání, že se to ...

(…) (…)

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
Já vycházím z velmi prosté úvahy, že odcházející administrativa chce ještě dosáhnout jistého úspěchu, tudíž, a mám na to už omezený čas, takže bude asi vstřícnější vyjednaná administrativa, která potom, zase je čtyři roky čas, to je docela normální, každý by v jednání s každým jiným obchodním partnerem uvažoval obdobně, rozumíte.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Je mi líto, že my do této chvíle vlastně ve sněmovně neznáme ty podmínky, ty údajné tvrdé podmínky, které chceme vyjednat nebo ty výhodné podmínky. Tu informaci opravdu jsme nedostali za celou tu dobu, co vlastně vyjednáváme. Když to porovnám s polskou stranou, tak Poláci aspoň vědí, co polská strana klade jako podmínky, to není tajemství. U nás to tajemství je. Takže můžeme se jenom dohadovat, co jsou ty výhody, které bychom mohli získat. Ale ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nebo nám je, promiňte, nebo nám je tady může pan ministr teď prozradit, když se budeme bavit, pane místopředsedo, o jednotlivých podmínkách a zároveň tím, jak česká vláda vyjednává, tak byť má svého vládního zmocněnce pro radar, tak počet odpůrců radarové základny Spojených států v České republice nepatrně roste a dál převyšuje počet zastánců radaru. Tady jsou data z Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle průzkumu se základnou rozhodně a spíše nesouhlasí sedmdesát procent dotázaných. Opačný názor zastávalo dvacet tři procent lidí. Sedm procent dotázaných nemá na umístění amerického radaru v Brdech názor, alespoň podle prosincového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Pane místopředsedo Zaorálku, vy jasně naznačujete, že Poláci, když už vyjednávají, tak vyjednávají lepší podmínky, že například chtějí zajištění svého vzdušného prostoru, bezpečnostní záruky a podobně. To byste očekával i od české vlády? Měla by toto chtít po Američanech?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ne, já si myslím, že v tom problém není a já vůbec nesouhlasím s tím, aby z celé věci udělal handl. Ta věc je příliš vážná na to, aby se stala předmětem nějakého obchodu. Ale musím říci, že to, co tady řekl pan ministr, zdá se mi, že v každém případě polská vláda dnes uvažuje jinak, i z hlediska toho času, a můj pocit byl, že když tedy přijel polský premiér, tak dokonce spíš naléhal na českou vládu a českého premiéra, aby stvrdili svůj postoj vůči Spojeným státům.

Takto na mě působilo a na mě udělalo velký dojem, když mi pan premiér Tusk nebo nám sdělil ve sněmovně během své návštěvy sněmovny, že bychom se možná my sociální demokraté divili, kdybychom, kdyby nám řekl svůj postoj, že by byl bližší sociální demokracii, než si tady leckdo myslí. Takže ty výhrady, které my jsme mu říkali, tak vlastně vůči nim neprotestoval. A ty výhrady, chápete, podle mě se nedají překonat tím, že budeme zvyšovat cenu. Já si myslím, že my jsme především součástí Evropské unie, jsme součástí Aliance, máme spojence a tohle bychom neměli prodat za jakoukoliv cenu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, klade si česká strana v těch smlouvách podobné podmínky, jako si kladou Poláci, že chtějí větší bezpečnostní zajištění svého území, možná nějaké rakety a tak dále?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
Popravdě řečeno, o rakety nestojím /jenže, nejde o to, zda Schwarzenberg o něco stojí či nestojí, nýbrž zda to potřebujeme, když už se rozhodneme pro tak riskantní krok, jako je umístění amerického radaru/. Dle mého názoru jsme zabezpečeni tím, že jsme plnohodnotní členové NATO /proč jen těm Polákům to nestačí!? Nebo snad na rozdíl od nás nejsou „plnohodnotní členové NATO“??/.

My jsme taky poněkud v odlišné situaci než Polsko, poněvadž u nás by byl jenom radar /sic! - neodpustitelná věcná chyba nebo záměrná manipulace. Onen „jenom radar“, trčící na svahu pár desítek kilometrů od hlavního města, je mnohem důležitější a současně mnohem zranitelnější součástí celého systému než antirakety v podzemních silech! – ministr zahraničí evidentně neví, která bije/a jsme, řekněme, ve vnitrozemí NATO a Evropské unie, tak je to poněkud odlišná situace /viz předchozí poznámka/.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není tedy zapotřební například žádat Američany o posílení a spolupráci při protivzdušné obraně země a podobně?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
Myslím, že v okamžiku to není naše priorita.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co je tedy priorita?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
A já bych se tady ohradil proti panu Zaorálkovi, že to je handl a především jde o to, abychom zůstali věrní členové NATO a Evropské unie. To jsme. S odpuštěním řečeno, já bych na tom přece jenom důrazně trval, že během posledního roku se české diplomacii podařilo, že celý projekt missile defense je mnohem silnější dneska, spojení a propojení s organizací NATO, než se zdálo na začátku roku.

Nepřetržitě se jedná tedy ovšem v NATO samotným /jaké jsou dosavadní výsledky těchto jednání?! Kdo je vede, kdo nás o nich (ne)informuje!?/, neboť i Spojené státy jsou samozřejmě členové NATO, na to se někdy tady zapomíná v té diskusi /ano, na to se skutečně zapomíná a za to se schovávají ti "Zelení", jejichž hlavní podmínkou není veřejná podpora projektu, ale souhlas NATO, které je přitom – jak Schwarzenberg cudně naznačuje – jen svého druhu prodlouženou rukou USA/, že o tom vedeme velmi úzké diskuse, jak tedy ten celý projekt zabezpečení Evropy /ten projekt „zabezpečení Evropy“ stoprocentně nezabezpečí velkou část jihovýchodní Evropy – která je pro íránské rakety přitom nejdosažitelnější – a podle všeho ani Evropu střední…/proti raketám, ať je to krátkého, středního, nebo daleko nebo interkontinentálních raket, jak bychom to uskutečnili, že to, co se buduje tady, je jenom jeden článek /takže budou následovat „další články“ – a také v České republice!?/ v tom předem konceptu zabezpečení Evropy, ale potažmo taky samozřejmě severoamerického kontinentu.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Pane ministře, to jsou takové sametové řeči, ale realita je jiná. Já jsem v tomto týdnu dostal ... byl jsem v britském parlamentu, protože jsem dostal pozvání od britských poslanců do dolní sněmovny, a byl jsem tam dva dny a jednal s nimi právě o missile defense. A víte, co je na tom zajímá? Jim vadí to, že britská vláda za zády britské sněmovny prosadila rozšíření toho prostoru, který dává k dispozici Spojeným státům, kromě toho Fylingdales, ještě ten i Menwith hill. Oni říkají, že to byla prostě hrubá chyba britského parlamentu něco takového dopustit, říkají, že je zajímá ta česká debata, protože i oni jsou přesvědčeni, že celý projekt je velmi problematický, a dokonce mě požádal, jestli by bylo možné tady ve střední Evropě oslovit poslance dalších parlamentů, v německém, rakouském, slovenském, polském, a společně vést debatu o tom, jestli má mít Evropa, státy NATO zájem na tom, aby tento systém tady byl rozmístěn. Argumenty, které zněly, jsou nám velice známé. Jako oni říkali, že si pokládají za selhání britského parlamentu, že debata v Česku je podle nich dneska dále než v Británii a prostě nám nabídli spolupráci, protože se chtějí této debaty účastnit.

(…)

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
Já myslím, že Francouzi zásadně to nevidí tak zápolně, jak si tady myslej. V Německu je to trošku rozpor, to je pravda. Mají tam, sociální demokracie má trošku odlišný názor než tedy strana CDU a kancléřka Merkelová. Norové mají proti tomu námitky. To je pravda, ta diskuse probíhá. Nicméně ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete, můžete tedy potvrdit informace, které otázky mají k dispozici, že jako vláda jste projednávali tajnou zprávu, kde právě naši diplomaté upozorňují na to, že ať už to jsou Dánové, ať už to jsou Němci, že mají zásadní výhrady a mohou zablokovat diskusi a schválení usnesení na dubnovém summitu? Máte tyto informace k dispozici?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
O tom, že by to zablokovaly, informace nemám. /Schwarzenberg nepopřel Moravcovo tvrzení o tajné zprávě projednávané vládou/ 

(…) (…) 

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale myslíte, že dubnový summit to usnesení přijme, nebo připouštíte variantu, že odsune to téma? Připouštíte ...?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /nestraník/
--------------------
Možné je všechno, ale doufám, že přece jenom k tomu dojdu. Ale například Dánové mají sami takový handl /handl – sic!/ na vlastním území. Teď kdyby se oni proti tomu stanovili, že oni to můžou mít a my ne, tak by to bylo poněkud podivné stanovisko.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ta dohoda nemůže vzniknout. NATO na to rozhodně není připraveno na to, aby nějaké závazné rozhodnutí v té věci přijalo. Ale především víte, že ono se ukazuje, že tady jde o to, že jestli je zájem vést debatu skutečně o hrozbách, o tom, jestli je tady někdo, kdo je nás ochoten nebo připraven ohrozit, anebo jestli je to jenom soupeření o trh v ekonomickém smyslu s novými zbraňovými systémy, protože při poslední návštěvě Oberinga jsem měl právě pocit, že se daleko více posiluje ta ideologická pozice a ta argumentace jakoby ta politicko-ideologická, jako mluví se o zájmech, tady přijely firmy jako Lockheed-Martin a Boeing, a dokonce našim poslancům nabídly večeře jako ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám ale namítl, že to jde ruku v ruce?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
No, myslím si, že to právě nejde, já říkám, že ustupuje ta debata, u pana Oberinga ustupuje to téma hrozeb a toho, proč to stavíme. Jako najednou se daleko více mluví ideologicky, a dokonce ho doprovázejí tyto firmy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, pane místopředsedo, takže máte informace, které tady potvrdil teď Karel Schwarzenberg, že vláda projednávala tajnou zprávu, kde se mluví o tom, že například Dánové, Němci jsou zatím zásadně proti začlenění oné rozšířené, rozšířeného systému?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ano, protože tady jde o to, že se tady jako kdyby najednou snaží vnutit určitý systém ochrany proti raketám dlouhého doletu, jenomže Evropa buduje vlastní systém ochrany protiraketové. Ten má proti, je to ochrana bojiště, je tam prostě spousta peněz investovaných do proti raketám krátkého, středního doletu, to se týká raket do tří tisíce kilometrů. To znamená, určitý systém protiraketové obrany Evropa buduje. Jako je dokonce, má celou ... řada států je na tom výzkumně a vývojově zaangažováno. V případě, že by se rozhodla, to znamená, Evropa je schopna sama dobudovat ten systém z vlastních prostředků, kdyby zjistila, že je nutné budovat ochranu proti raketám dlouhého doletu, tak prostě je schopna to udělat. Je to zakázka asi na dvacet miliard euro jako. A tady někdo přichází a podle expertů názorů, které mám, tak v současné době Spojené státy nejsou v tom vývoji dále než Evropa. Je to někde mezi těmi technologickými demonstrátory na cestě k firemním prototypům. Ale Evropané ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle vašich informací, promiňte, podle vašich informací se summit Severoatlantické aliance se neshodne na začlenění onoho amerického systému v Polsku a v České republice pod Severoatlantickou alianci jako celek?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Podle mě není důvod akceptovat systém, který je nedovyvinutý, který prostě je ve fázi, kdy se ... testy prostě nevycházejí. Máme čerstvou zprávu teďka z Pentagonu, teď kterou byla zveřejněna tím ředitelem pro zkoušení nových zbraňových systémů, ve které se potvrzuje, že ty komponenty, které mají být umisťovány tady, jsou v té nejnižší třetí kategorii z hlediska úspěšnosti.

To znamená, ten vývoj prostě není dostatečně daleko a přesto se to nabízí tady jako zboží. A já mám stanovisko z evropských států, britské, francouzské, německé, kteří vyvíjejí podobné věci a říkají, že nejsou v tom výzkumu zpožděni za Američany a nechápu, proč Američané tady nutí určitý systém. Jedná se o dvacet miliard euro prostě a je to prostě konkurenční boj. Ani nejde o hrozby, nejde najednou o to, kdo je nepřítel. Jde o to, uplatnit určité výrobky.

(…) (…) 

Já ale opakuji, v Evropě ale zásadní pochybnost s tím, že je třeba ten systém protiraketové obrany dobudovat do ochrany proti raketám dlouhého doletu. Protože hrozba Severní Koreje a Íránu je prostě iluzorní. Takže je otázka ... jestli ty peníze se mají vydávat tímto směrem, anebo jestli se v NATO a Evropě dohodneme, že jsou jiná rizika, třeba boj s terorismem, otázka ... kde je prostě třeba, aby se budovaly kapacity.

(…)

Podstatné je to, že se dopouštíme v Evropě chyby, pokud nemáme jednotný postoj. Pokud třeba přistupujeme na tu politiku bilaterálních smluv, tak s tím vlastně děláme politiku, kdy naháníme vodu na mlýn právě Rusům. Podívejte se, jestli se ... dneska přece jednou z priorit předsednictví francouzského je mimo jiné společná evropská obrana. Já jsem, když jsem o tom teď mluvil v Británii, tak i když se pokládá Británie za euroskeptickou zemi, tak my samozřejmě řekli, společná bezpečnostní politika, společná zahraniční a bezpečnostní politika je prostě nutností, jinak se prostě Evropa nehne. To znamená, a dokonce i to, o čem jsem jednal s britskými poslanci, že takovou věc, jako je budování systému protiraketové obrany příště, nemůže řešit každý sám. Já vám řeknu, že podle nové lisabonské smlouvy, tak jak jsem ji četl, nebude možné v budoucnosti podobnou věc projednávat jenom jako bilaterálně. Podobná věc příště, od 1. ledna 2009 podle mě bude muset se projednávat na Evropské radě.

...

A mně vadí, když víte, vlastně ve skutečnosti už nejde o bezpečnost toho světa, ale když jde spíš o ten obchod. To Japonsko, to je zajímavý příklad. Tam se také ... Spojené státy tam začaly stavět radar, poskytly první systém patriot, to je ochrana na úrovni asi deseti kilometrů, ale další patrioty už nakupují Japonci sami jako a další systémy. A v případě tady tohoto systému budovaného tady ve střední Evropě, když jsem mluvil o těch dvacet miliard euro, tak to už by neplatily Spojené státy. Podívejte se, to je tak, že oni tady za čtyři miliardy investují do radarového systému a interceptoru deseti, ale ten systém by měl mít v konečné fázi dvě stě padesát až tři sta interceptorů a další radarové systémy. A to už by platilo NATO. V tom je ten obchod.


Zdroj: Otázky Václava Moravce, 27.01.2008 (ČT 1/ČT 24)

Úplný textový přepis »