Vojenský analytik William Scott Ritter vidí v americkém raketovém štítu pokus Bushovy vlády izolovat Rusko a varuje Evropu před účastí na tomto kontroverzním projektu. (…)

derStandard.at: Co si myslíte o kontroverzní americké stavbě systému raketové obrany ve východní Evropě?

Ritter: V 80. a 90. letech jsem se jako zbrojní inspektor podílel na jednáních o odzbrojení, která prakticky ukončila ohrožení Evropy jadernými zbraněmi. Rusové demontovali své rakety krátkého a středního doletu, Američané stáhli své Pershingy a řízené střely. Od té doby už Evropa nemusela žít pod neustálou hrozbou ze strany těchto zbraní, což byl velký pokrok.

Pokud se Evropané touží vrátit zpět do těch časů, kdy ruské jaderné zbraně byly namířené na každé větší město, měli by postavit systém raketové obrany. Proti novým zbraňovým technologiím, které by potom Rusové vyvinuli, nenabízí zastaralý americký systém žádnou ochranu.

derStandard.at: Oficiálně je tento systém zamířen proti útokům z Íránu…

Ritter: Toto tvrzení je absurdní. Nejjistější ochranou před takovouto hrozbou jsou diplomatické snahy a žádná modernizovaná Maginotova linie. Bushova vláda chce tímto zařízením izolovat Rusko, Čínu a všechny další státy, které mohou představovat hrozbu americkým zájmům.

(…)

derStandard.at: Kritikové raketového štítu varují před novým závodem ve zbrojení. Skutečně existuje toto nebezpečí?

Ritter: Východní rozšíření NATO až k jeho hranicím a tento zbrojní projekt představují pro Rusko hrozbu. Moskva již oznámila, že nově zváží svůj poměr k Evropě, když (zde) bude postaven systém raketové obrany. Rusové mohou dokonce vystoupit ze smlouvy o likvidací raket středního doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty – pozn. Ne základnám) a spustit nový závod ve zbrojení. Nová generace atomových raket by ohrožovala Evropu.

(…)

Očekáváte, že vám potom Spojené státy pomohou? Evropa by byla bláznivá, kdyby se na to spolehla a měla se postavit za světovládné nároky USA, které stojí za tímto projektem. 


Zdroj: Der Standard 


Scott Ritter sloužil dvanáct let u amerického námořnictva a účastnil se první irácké války. V letech 1991 až 1998 hledal v Iráku jako inspektor OSN zbraně hromadného ničení. Po svém vyhoštění potvrdil americkým médiím zprávy, že se CIA pokusila, posloužit si touto misí OSN ke špionážním účelům.
V otázce, zda Irák představuje hrozbu prostřednictvím zbraní hromadného ničení, se postavil proti pozicím Bushovy vlády a od té doby je znám jako jeden z jejích nejprudších kritiků.