Online se Stanislavem Kauckým
Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik s dlouholetou praxí, absolvent Vojenské akademie v Brně. Vystudoval technický obor radiotechnické zabezpečení letectva. Odborný redaktor, již 28 let publikuje články v časopisech, zabývajících se vojenskou technikou. Specializuje se na elektroniku a senzory ve zbraňových systémech cizích armád. Kritik protiraketové obrany od dob tzv. "hvězdných válek". Do roku 2003 působil na Ministerstvu obrany ČR, nyní podplukovník v záloze, externí spolupracovník redakce ATM, spokojeně žije v Podkrkonoší.
Stanislavu Kauckému můžete pokládat dotazy do pondělka 25.2. do 13 hodin.
OTÁZKA | Olga Budínská
Vážený pane inženýre,
hodně se teď mluví o plánovaném sestřelení amerického satelitu a o tom, že jde o test nové technologie. Před časem úspěšně sestřelila satelit Čína. Prosím o Váš odhad, kdy se dočkáme toho, že ve vesmíru budou umístěny útočné zbraně? Slouží současné satelity jen svým "oficiálním účelům" - navigace, sledování, sběr meteorologických dat, nebo je lze chápat jako maskované zbraně?
Co říkáte návrhu Ruska a Číny na uzavření smlouvy o nemilitarizaci vesmíru? Kdyby se USA vzdaly svých ambicí, myslíte, že Čína a Rusko by na vývoj takových systémů rezignovaly?
Díky za odpověď
Vážený pane inženýre,
hodně se teď mluví o plánovaném sestřelení amerického satelitu a o tom, že jde o test nové technologie. Před časem úspěšně sestřelila satelit Čína. Prosím o Váš odhad, kdy se dočkáme toho, že ve vesmíru budou umístěny útočné zbraně? Slouží současné satelity jen svým "oficiálním účelům" - navigace, sledování, sběr meteorologických dat, nebo je lze chápat jako maskované zbraně?
Co říkáte návrhu Ruska a Číny na uzavření smlouvy o nemilitarizaci vesmíru? Kdyby se USA vzdaly svých ambicí, myslíte, že Čína a Rusko by na vývoj takových systémů rezignovaly?
Díky za odpověď
ODPOVĚD | 13:01
Dobrý den všem návštěvníkům této stránky a zájemcům o problematiku protiraketové obrany z vojensko-technického hlediska. Budu se snažit odpovídat spíš populární formou, aby tomu většina z vás porozuměla. Odborníci, nechť mi prominou použití některých neodborných termínů.
Vážená paní/slečno Budínská,
Vše nasvědčuje tomu, že pojem „nové technologie“ při nedávném sestřelení neovladatelné americké špionážní družice je dílem novinářů. Samotný pojem je relativní, protože celý systém protiraketové obrany je vlastně přehlídkou nových a nutno podotknout i špičkových technologií. Spíš než o novou technologii šlo o ověření nové schopnosti, protože tento systém na družici ještě nikdy nestřílel. Toto byl první pokus. A úspěšný. K tomuto účelu byly speciálně upraveny tři střely SM-3, použita byla údajně jen jedna.
Asi bude dobré připomenout, že k mnoha sestřelům družic již v minulosti došlo. Sovětský svaz už v 80. letech využíval zcela odlišný způsob zničení družice – obrovským výbuchem v kosmu ve vzdálenosti přibližně do 1 kilometru od družice. Výbuchem vzniklý shluk úlomků narazil do družice a kinetickou energií ji rozbil. Těchto případů byly desítky. Čína je záležitost poměrně nová. Tady šlo hlavně o to, že Čína předvedla svou schopnost Americe, což zejména ve vojenských kruzích vyvolalo hotové pozdvižení – jestliže Čína umí sestřelit svou družici ve výšce 800 km nad Zemí, pak dokáže sestřelit libovolnou podobnou družici (i americkou), i desítky družic a možná i celé kosmické systémy. Američtí specialisté si uvědomili hrozbu ztráty své nadřazenosti v kosmu, resp. relativně snadnou zranitelnost svých družic a celých systémů (průzkumných, navigačních, komunikačních), na kterých jsou jejich ozbrojené síly životně závislé. Nyní usilovně přemýšlejí, jak se s tím vypořádat.
Nedávný sestřel americké průzkumné družice je zejména podobným varováním dalším státům, provozujícím své družice. Závažné na celé věci je ale to, že USA vlastně prakticky dokázaly, že jejich obranný protiraketový systém může být vzhledem ke kosmickým objektům považován za určitých okolností za útočný. I v tomto případě platí podobné – jestliže mohou sestřelit vlastní družici, mohou zrovna tak sestřelit jakýkoli jiný objekt v kosmu.
Člověka mrazí v zádech při pomyšlení, že lidstvo se opět nachází na pomyslné křižovatce a stojí před osudovou volbou, zda se vydat cestou umísťování zbraňových systémů v kosmu, či zda kosmos zůstane i nadále mírový. Zatím žádné klasické zbraně (v pravém slova smyslu, ani maskované v jiných družicích) v kosmu nejsou, což se může rázem změnit zaváděním kosmických protidružicových a posléze i protizemních systémů. Takové zbraně můžete snadno dostat nad stát či místo, které chcete a získat výraznou strategickou výhodu. Rusko a Čína předložily svůj společný návrh mírového řešení. Moc si přeji, aby společně s USA dospěly k dohodě a upustily od vývoje a umísťování zbraní v kosmu. V opačném případě by nastal nekontrolovaný proces, který lze těžko odhadnout.
Dobrý den všem návštěvníkům této stránky a zájemcům o problematiku protiraketové obrany z vojensko-technického hlediska. Budu se snažit odpovídat spíš populární formou, aby tomu většina z vás porozuměla. Odborníci, nechť mi prominou použití některých neodborných termínů.
Vážená paní/slečno Budínská,
Vše nasvědčuje tomu, že pojem „nové technologie“ při nedávném sestřelení neovladatelné americké špionážní družice je dílem novinářů. Samotný pojem je relativní, protože celý systém protiraketové obrany je vlastně přehlídkou nových a nutno podotknout i špičkových technologií. Spíš než o novou technologii šlo o ověření nové schopnosti, protože tento systém na družici ještě nikdy nestřílel. Toto byl první pokus. A úspěšný. K tomuto účelu byly speciálně upraveny tři střely SM-3, použita byla údajně jen jedna.
Asi bude dobré připomenout, že k mnoha sestřelům družic již v minulosti došlo. Sovětský svaz už v 80. letech využíval zcela odlišný způsob zničení družice – obrovským výbuchem v kosmu ve vzdálenosti přibližně do 1 kilometru od družice. Výbuchem vzniklý shluk úlomků narazil do družice a kinetickou energií ji rozbil. Těchto případů byly desítky. Čína je záležitost poměrně nová. Tady šlo hlavně o to, že Čína předvedla svou schopnost Americe, což zejména ve vojenských kruzích vyvolalo hotové pozdvižení – jestliže Čína umí sestřelit svou družici ve výšce 800 km nad Zemí, pak dokáže sestřelit libovolnou podobnou družici (i americkou), i desítky družic a možná i celé kosmické systémy. Američtí specialisté si uvědomili hrozbu ztráty své nadřazenosti v kosmu, resp. relativně snadnou zranitelnost svých družic a celých systémů (průzkumných, navigačních, komunikačních), na kterých jsou jejich ozbrojené síly životně závislé. Nyní usilovně přemýšlejí, jak se s tím vypořádat.
Nedávný sestřel americké průzkumné družice je zejména podobným varováním dalším státům, provozujícím své družice. Závažné na celé věci je ale to, že USA vlastně prakticky dokázaly, že jejich obranný protiraketový systém může být vzhledem ke kosmickým objektům považován za určitých okolností za útočný. I v tomto případě platí podobné – jestliže mohou sestřelit vlastní družici, mohou zrovna tak sestřelit jakýkoli jiný objekt v kosmu.
Člověka mrazí v zádech při pomyšlení, že lidstvo se opět nachází na pomyslné křižovatce a stojí před osudovou volbou, zda se vydat cestou umísťování zbraňových systémů v kosmu, či zda kosmos zůstane i nadále mírový. Zatím žádné klasické zbraně (v pravém slova smyslu, ani maskované v jiných družicích) v kosmu nejsou, což se může rázem změnit zaváděním kosmických protidružicových a posléze i protizemních systémů. Takové zbraně můžete snadno dostat nad stát či místo, které chcete a získat výraznou strategickou výhodu. Rusko a Čína předložily svůj společný návrh mírového řešení. Moc si přeji, aby společně s USA dospěly k dohodě a upustily od vývoje a umísťování zbraní v kosmu. V opačném případě by nastal nekontrolovaný proces, který lze těžko odhadnout.
OTÁZKA | Ing Novotný
může být v Brdech nainstalován tzv aktivní radar, který vyzařuje v úzkém svazku EIRP řádově stovky MW a může způsobit mezikontinentální raketě problémy např s navigací,nebo jinak poškodit elektronické systémy rakety?Je známo ,že USA takové zbraně testují ,ale máteinformace o tom,že by mohly být nasazeny i u nás?
Děkuji
může být v Brdech nainstalován tzv aktivní radar, který vyzařuje v úzkém svazku EIRP řádově stovky MW a může způsobit mezikontinentální raketě problémy např s navigací,nebo jinak poškodit elektronické systémy rakety?Je známo ,že USA takové zbraně testují ,ale máteinformace o tom,že by mohly být nasazeny i u nás?
Děkuji
ODPOVĚD | 13:08
Pokud se zmiňujete o úzkém svazku (0,18°), pak Vás musím poopravit, že nejde o EIRP řádově stovky MW, ale o stovky GW (gigawattů). Zdůrazňuji, že EBR pro Brdy nemá být žádným bezvýznamným radárkem, jak je někdy uváděno, ale o zařízení, které vyzařuje nepředstavitelný impulsní výkon soustředěný do určitého směru (když pomineme parazitní vyzařování do bočních smyček). Již se objevily informace o zkouškách radarů AESA (s plošnou anténní soustavou a elektronickým snímáním) s využitím vysílacích/přijímacích modulů na bojových letounech pro dálkové vyřazení elektroniky (sestřelení) raket a letounů. Radar EBR má využívat velmi podobnou technologii. Působení vysoceenergetickým elektromagnetickým impulsem (EMI) na balistickou raketu je sice teoreticky možné, ale velkou neznámou je efektivnost. Ono té elektroniky je v balistické raketě mnohem méně než třeba v letounu a navíc je ukryta pod relativně silným kovovým pláštěm, který ji před takovými účinky poměrně dobře chrání. Přesto si myslím, že na kratší vzdálenosti by teoreticky bylo možné funkci některých systémů raket a bojových hlavic obrovským vyzářeným výkonem z EBR radaru ovlivnit. Mikrovlnné zbraně v menším provedení se již nyní používají v Iráku k rozehnání davu, jejich účinky na osoby jsou dost nechutné a odporné – tkáň se velmi rychle ohřeje na vysokou teplotu avšak bez trvalých následků. O schopnosti EBR radaru pro Brdy jako mikrovlnné zbraně nejsou zatím žádné důkazy.
Pokud se zmiňujete o úzkém svazku (0,18°), pak Vás musím poopravit, že nejde o EIRP řádově stovky MW, ale o stovky GW (gigawattů). Zdůrazňuji, že EBR pro Brdy nemá být žádným bezvýznamným radárkem, jak je někdy uváděno, ale o zařízení, které vyzařuje nepředstavitelný impulsní výkon soustředěný do určitého směru (když pomineme parazitní vyzařování do bočních smyček). Již se objevily informace o zkouškách radarů AESA (s plošnou anténní soustavou a elektronickým snímáním) s využitím vysílacích/přijímacích modulů na bojových letounech pro dálkové vyřazení elektroniky (sestřelení) raket a letounů. Radar EBR má využívat velmi podobnou technologii. Působení vysoceenergetickým elektromagnetickým impulsem (EMI) na balistickou raketu je sice teoreticky možné, ale velkou neznámou je efektivnost. Ono té elektroniky je v balistické raketě mnohem méně než třeba v letounu a navíc je ukryta pod relativně silným kovovým pláštěm, který ji před takovými účinky poměrně dobře chrání. Přesto si myslím, že na kratší vzdálenosti by teoreticky bylo možné funkci některých systémů raket a bojových hlavic obrovským vyzářeným výkonem z EBR radaru ovlivnit. Mikrovlnné zbraně v menším provedení se již nyní používají v Iráku k rozehnání davu, jejich účinky na osoby jsou dost nechutné a odporné – tkáň se velmi rychle ohřeje na vysokou teplotu avšak bez trvalých následků. O schopnosti EBR radaru pro Brdy jako mikrovlnné zbraně nejsou zatím žádné důkazy.
OTÁZKA | Petr Dolenský
Zdravím Vás pane podplukovníku,
Zastávám názor, že odmítat radar ve skutečnosti znamená podkopávat obranyschopnost nejen naši země, ale celé Evropy. Myslím si, že jde o naivní a krátkozraké postoje, které by se nám mohly jednou vymstít. Do projektu špičkových technologií se mají šanci zapojit i naše české firmy. Nechápu, jak může někdo něco takového odmítat!!!
Blábolem je i teorie, že radar by byl cílem prvního úderu. Strašit obyčejné lidi takovými nesmysly. Radar = oči systému? Vždyť to nemá žádnou logiku. Objekt s radarem má být navíc perfektně střežen a chráněn.
Vyznáte se na rozdíl od většiny běžných lidí ve vojenské problematice, tak prosím pěkně narovinu.
Zdravím Vás pane podplukovníku,
Zastávám názor, že odmítat radar ve skutečnosti znamená podkopávat obranyschopnost nejen naši země, ale celé Evropy. Myslím si, že jde o naivní a krátkozraké postoje, které by se nám mohly jednou vymstít. Do projektu špičkových technologií se mají šanci zapojit i naše české firmy. Nechápu, jak může někdo něco takového odmítat!!!
Blábolem je i teorie, že radar by byl cílem prvního úderu. Strašit obyčejné lidi takovými nesmysly. Radar = oči systému? Vždyť to nemá žádnou logiku. Objekt s radarem má být navíc perfektně střežen a chráněn.
Vyznáte se na rozdíl od většiny běžných lidí ve vojenské problematice, tak prosím pěkně narovinu.
ODPOVĚD | 13:12
Pozdrav i Vám, pane Dolenský. Na toho podplukovníka sice těď už zas tak moc neslyším, ale to není podstatné :-)
Pojďme k věci. No tak fajn, beru, odpovím Vám pěkně na rovinu, jak si přejete. Musím Vás zklamat, ale EBR radar nemá s obranou ČR tímto protiraketovým systémem vůbec nic společného a pokud jde o obranu Evropy, tak ta je velmi diskutabilní, sami Američané již mluví jen o části Evropy. Tak čí obranyschopnost podkopává ten, kdo odmítá radar v Brdech? A vůbec, proti komu a proti čemu má radar stát? Proti íránským fanatikům, což nám rok a půl vehementně vtloukali do hlav ve vládní kampani, proti teroristům, kteří by mohli získat mezikontinentální balistickou raketu i s jadernou hlavicí a namířit ji na Prahu, jak nás přesvědčovala ministryně obrany, nebo dle čerstvé teorie některých našich ministrů, proti Rusku? Nechci se s Vámi přít o tom, čí postoje jsou víc naivní a krátkozraké. A pokud by se nám (myslím Čechům) mohlo něco někdy vymstít, tak právě existence radaru v Brdech. Formulaci „radar je očima systému a s největší pravděpodobností by se stal cílem prvního úderu“ jsem téměř před dvěma roky vymyslel já osobně a nemyslím si ani teď s odstupem času, že se na ní něco zásadního změnilo, spíš se z jiných zdrojů potvrzuje. Nejde o žádnou teorii, ale o logický analytický závěr. Já jsem přesvědčen o tom, že logika v tom je. Že Vy takové tvrzení vnímáte jako blábol, to je Váš problém, nikoliv můj. Nejde vůbec o to, strašit lidi. Lidi by však měli mít právo znát pravdu, ať už je jakákoliv. Podle Vás jsou lepší lži třeba o tom, že radar bude nejbezpečnějším místem v naši republice? Takto vypadá blábol v praxi. O zapojení českých firem je potřeba si uvědomit, že tyto české firmy by spolupracovali výhradně na projektu protiraketové obrany.
K té ochraně radarové základny. To je taky velmi prapodivná věc. Američané si myslí, že jeho obranu si zajistí česká strana, Češi spoléhají na to, že to udělá NATO a NATO od toho dává ruce pryč, protože tento radar není radarem NATO, ale věcí dvoustranného vyjednávání USA-ČR. Když už jste u těch blábolů, tak mám pro Vás ještě jeden blábol našeho tabákového propagátora – EBR radar se prý ubrání sám. Obrana EBR radaru se proto neřeší. Žádné Patrioty, žádné THAADy. V okolí brdského radaru nebude nikdy bezpečno, je rozumnější se mu raději na míle vyhnout.
Nevím jak Vy, ale já doposud neslyšel jediný rozumný důvod, proč by tady ten radar měl stát. Myslím ROZUMNÝ důvod a ne tu hromadu blábolů, nesmyslů, lží a frází z amerických příruček.
Pozdrav i Vám, pane Dolenský. Na toho podplukovníka sice těď už zas tak moc neslyším, ale to není podstatné :-)
Pojďme k věci. No tak fajn, beru, odpovím Vám pěkně na rovinu, jak si přejete. Musím Vás zklamat, ale EBR radar nemá s obranou ČR tímto protiraketovým systémem vůbec nic společného a pokud jde o obranu Evropy, tak ta je velmi diskutabilní, sami Američané již mluví jen o části Evropy. Tak čí obranyschopnost podkopává ten, kdo odmítá radar v Brdech? A vůbec, proti komu a proti čemu má radar stát? Proti íránským fanatikům, což nám rok a půl vehementně vtloukali do hlav ve vládní kampani, proti teroristům, kteří by mohli získat mezikontinentální balistickou raketu i s jadernou hlavicí a namířit ji na Prahu, jak nás přesvědčovala ministryně obrany, nebo dle čerstvé teorie některých našich ministrů, proti Rusku? Nechci se s Vámi přít o tom, čí postoje jsou víc naivní a krátkozraké. A pokud by se nám (myslím Čechům) mohlo něco někdy vymstít, tak právě existence radaru v Brdech. Formulaci „radar je očima systému a s největší pravděpodobností by se stal cílem prvního úderu“ jsem téměř před dvěma roky vymyslel já osobně a nemyslím si ani teď s odstupem času, že se na ní něco zásadního změnilo, spíš se z jiných zdrojů potvrzuje. Nejde o žádnou teorii, ale o logický analytický závěr. Já jsem přesvědčen o tom, že logika v tom je. Že Vy takové tvrzení vnímáte jako blábol, to je Váš problém, nikoliv můj. Nejde vůbec o to, strašit lidi. Lidi by však měli mít právo znát pravdu, ať už je jakákoliv. Podle Vás jsou lepší lži třeba o tom, že radar bude nejbezpečnějším místem v naši republice? Takto vypadá blábol v praxi. O zapojení českých firem je potřeba si uvědomit, že tyto české firmy by spolupracovali výhradně na projektu protiraketové obrany.
K té ochraně radarové základny. To je taky velmi prapodivná věc. Američané si myslí, že jeho obranu si zajistí česká strana, Češi spoléhají na to, že to udělá NATO a NATO od toho dává ruce pryč, protože tento radar není radarem NATO, ale věcí dvoustranného vyjednávání USA-ČR. Když už jste u těch blábolů, tak mám pro Vás ještě jeden blábol našeho tabákového propagátora – EBR radar se prý ubrání sám. Obrana EBR radaru se proto neřeší. Žádné Patrioty, žádné THAADy. V okolí brdského radaru nebude nikdy bezpečno, je rozumnější se mu raději na míle vyhnout.
Nevím jak Vy, ale já doposud neslyšel jediný rozumný důvod, proč by tady ten radar měl stát. Myslím ROZUMNÝ důvod a ne tu hromadu blábolů, nesmyslů, lží a frází z amerických příruček.
OTÁZKA | Jiří Michnáč
Dobrý den pane Kaucký.
V 70-tých létech jsem na vojně sloužil na radiolokátoru P-35, který asi budete znát. Pamatuji si, že když jsme byli ve výcviku, tak nás školící důstojníci varovali před zářením z tohoto radaru. Jako odstrašující příklad nám uváděli případ, kdy na letišti v Malackách jistá posádka radaru prováděla potraty mladým ženám tím, že je cca na 15 mint postavili před zapnutý radar. Když srovnám impulzní výkon 6MW v pásmu 4GHz a dosah 350km radaru P-35 s radarem, co má stát v Brdech a jeho dosah cca 4000km, pracujícím v pásmu 8-12GHz, asi musí mít impulzní výkon řádově vyšší. Proto se ptám, mám věřiit vládní propagandě, že ten radar bude zdraví neškodný, nebo mám spíše věřit varováním důstojníku ve výcviku? Ještě takovou drobnou poznámku na konec. Jednou na mne ze vzdálenosti asi 20m zářilo naplno PRV-11. Je to sice "jenom" 2MW impulzního výkonu, ale asi deset dnů jsem se cítil jako po silné opici.
Díky za odpověď.
Dobrý den pane Kaucký.
V 70-tých létech jsem na vojně sloužil na radiolokátoru P-35, který asi budete znát. Pamatuji si, že když jsme byli ve výcviku, tak nás školící důstojníci varovali před zářením z tohoto radaru. Jako odstrašující příklad nám uváděli případ, kdy na letišti v Malackách jistá posádka radaru prováděla potraty mladým ženám tím, že je cca na 15 mint postavili před zapnutý radar. Když srovnám impulzní výkon 6MW v pásmu 4GHz a dosah 350km radaru P-35 s radarem, co má stát v Brdech a jeho dosah cca 4000km, pracujícím v pásmu 8-12GHz, asi musí mít impulzní výkon řádově vyšší. Proto se ptám, mám věřiit vládní propagandě, že ten radar bude zdraví neškodný, nebo mám spíše věřit varováním důstojníku ve výcviku? Ještě takovou drobnou poznámku na konec. Jednou na mne ze vzdálenosti asi 20m zářilo naplno PRV-11. Je to sice "jenom" 2MW impulzního výkonu, ale asi deset dnů jsem se cítil jako po silné opici.
Díky za odpověď.
ODPOVĚD | 13:22
Dobrý den pane Michnáči.
I já v 70. letech sloužil v provozu na letišti, kde jsem se den co den kamarádil s letištním přistávacím radarem RPL-4. Radar P-35 mám celkem dobře přečtený, studoval jsem ho mimo jiné na vojenské akademii v Brně. Těch historek s energií radarů jsem slyšel, některé z nich se skutečně staly, některé byly výplodem bujné fantazie. Studoval jsem také stovky jiných radarů prakticky z celého světa a musím říct jedno – neznám žádný, zdůrazňuji ŽÁDNÝ radar, který by byl pro člověka a životní prostředí naprosto neškodný. Dá se říct, že jsou méně škodlivé či více škodlivé radary a záleží na mnoha okolnostech, provozních parametrech, charakteru signálu, vyzařování, apod. Jestliže jde o aktivní a nikoliv pasivní radar, pak vyzařuje elektromagnetickou energii do prostoru. Ani technologický zázrak zvaný EBR není výjimkou, i když mezi P-35 a EBR je propastný technologický rozdíl.
Pane Michnáči, pokud Vás ale někdo bude s kamenou tváří tvrdit, že radar o tak vysokém impulsním výkonu, jaký má mít právě radar v Brdech, že bude absolutně zdraví neškodný, pak buďte ve střehu a maximálně obezřetný. Já bych spíš věřil varování důstojníka z výcviku a raději bych se té obludě na kopci 718 na míle vyhýbal. Oba víme, o čem mluvíme, že? Co ale ti, kteří pod tím kopcem trvale žijí? Slyšel jsem, že přímo kolem radaru povede turistická cesta No to je super!
Dobrý den pane Michnáči.
I já v 70. letech sloužil v provozu na letišti, kde jsem se den co den kamarádil s letištním přistávacím radarem RPL-4. Radar P-35 mám celkem dobře přečtený, studoval jsem ho mimo jiné na vojenské akademii v Brně. Těch historek s energií radarů jsem slyšel, některé z nich se skutečně staly, některé byly výplodem bujné fantazie. Studoval jsem také stovky jiných radarů prakticky z celého světa a musím říct jedno – neznám žádný, zdůrazňuji ŽÁDNÝ radar, který by byl pro člověka a životní prostředí naprosto neškodný. Dá se říct, že jsou méně škodlivé či více škodlivé radary a záleží na mnoha okolnostech, provozních parametrech, charakteru signálu, vyzařování, apod. Jestliže jde o aktivní a nikoliv pasivní radar, pak vyzařuje elektromagnetickou energii do prostoru. Ani technologický zázrak zvaný EBR není výjimkou, i když mezi P-35 a EBR je propastný technologický rozdíl.
Pane Michnáči, pokud Vás ale někdo bude s kamenou tváří tvrdit, že radar o tak vysokém impulsním výkonu, jaký má mít právě radar v Brdech, že bude absolutně zdraví neškodný, pak buďte ve střehu a maximálně obezřetný. Já bych spíš věřil varování důstojníka z výcviku a raději bych se té obludě na kopci 718 na míle vyhýbal. Oba víme, o čem mluvíme, že? Co ale ti, kteří pod tím kopcem trvale žijí? Slyšel jsem, že přímo kolem radaru povede turistická cesta No to je super!
OTÁZKA | sasa
Bylo prijato narizeni vlady 1/2008 Sb. o ochrane zdravi pred neionizujicim zarenim, ktere zmenilo stavajici narizeni 480/2000 Sb. Rozdil spociva ve zmene povinnosti dodrzovat nejvyssi pripustne hodnoty absorbovane energie na doporucujici omezeni. Tato zmena se tyka impulsu kratsich nez 30mikrosekund. Jake je pozadi teto zmeny?
Bylo prijato narizeni vlady 1/2008 Sb. o ochrane zdravi pred neionizujicim zarenim, ktere zmenilo stavajici narizeni 480/2000 Sb. Rozdil spociva ve zmene povinnosti dodrzovat nejvyssi pripustne hodnoty absorbovane energie na doporucujici omezeni. Tato zmena se tyka impulsu kratsich nez 30mikrosekund. Jake je pozadi teto zmeny?
ODPOVĚD | 13:25
Nejsem sice v této oblasti doma, ale stačí si jen uvědomit, kdy a za jakých okolností k těmto změnám s jediným cílem - „změkčit“ doposud platná nařízení vlády o ochrane zdravi dochází. To je ale náhodička, že? Nemohu se zbavit dojmu, že radar EBR se prostě do hygienického limitu musí vejít i kdyby na chleba nebylo. A kdyby přece jen ty hodnoty nakonec přelezly o nějakou tu desetinku přes, tak limit ještě posuneme. Je nějaký problém? Není. Čeho všeho se ještě asi tak dočkáme?
Nejsem sice v této oblasti doma, ale stačí si jen uvědomit, kdy a za jakých okolností k těmto změnám s jediným cílem - „změkčit“ doposud platná nařízení vlády o ochrane zdravi dochází. To je ale náhodička, že? Nemohu se zbavit dojmu, že radar EBR se prostě do hygienického limitu musí vejít i kdyby na chleba nebylo. A kdyby přece jen ty hodnoty nakonec přelezly o nějakou tu desetinku přes, tak limit ještě posuneme. Je nějaký problém? Není. Čeho všeho se ještě asi tak dočkáme?
OTÁZKA | Miroslav Kučera ml.
Dobrý den.
Prosím Vás pane Kaucký, kdybyste mi jako člověk znalý armádní problematiky mohl nějak polopaticky vysvětlit k čemu a na co vlastně naše malá země a česká armáda z vojenského hlediska potřebuje tak výkonný radar v Brdech? K tomu kousek od Prahy a eště s americkou obsluhou? Ale fráze prosím stranou, těch už bylo dost. Děkuji Vám.
Dobrý den.
Prosím Vás pane Kaucký, kdybyste mi jako člověk znalý armádní problematiky mohl nějak polopaticky vysvětlit k čemu a na co vlastně naše malá země a česká armáda z vojenského hlediska potřebuje tak výkonný radar v Brdech? K tomu kousek od Prahy a eště s americkou obsluhou? Ale fráze prosím stranou, těch už bylo dost. Děkuji Vám.
ODPOVĚD | 13:36
Dobrý den Miroslave. Přijměte prosím moji pochvalu, prostě Vám to „pálí“. Tomu se říká trefa do černého. Vysvětlení podstaty toho, na co se ptáte, by bylo na celou knihu. Takže v tomto případě jen stručně. A jen tak na okraj, nemám ve zvyku mluvit ve frázích.
K té první části Vaší otázky:
1) ČR ani její armáda radar EBR a jiný radar této kategorie k ničemu nepotřebuje. Má se totiž jednat o AMERICKÝ radar s AMERICKOU obsluhou, jde o AMERICKÝ projekt AMERICKÉHO systému k ochraně především AMERIKY.
2) V naší obranné dokríně není ani zmínka o nějaké hrozbě ze strany tzv. darebáckých států. Jak tedy zdůvodnit nutnost vybudování systému PRO a navíc tak rychle, jako by nám hořela koudel u zadku? Americkými domněnkami snad?
3) Při analýze hrozeb pro ČR a Evropu v souvislosti s americkým záměrem postrádám jakoukoliv logiku. Přece evropské bezpečnostní orgány by měly důkladně vyhodnotit současné i budoucí hrozby a na základě odborné analýzy navrhnout příslušná opatření při zajištění kolektivní bezpečnosti v Evropě.
4) Radar v Brdech + 10 antiraket v Polsku nemůže obranu ČR zabezpečit ani náhodou – k tomu je v tomto prostoru málo místa a málo času na reakci. Museli bychom najít zcela jiné, komplexní a hlavně spolehlivé technické řešení, které si myslím že je reálné. Ale to nelze řešit takovou partyzánštinou, kterou nám tu předvádějí.
EBR radarem nelze ani kontrolovat pohyb letadel ve vzduchu, ani říční dopravu na Labi, ani vyhodnocovat srážky nad republikou, ani řídit palbu dělostřelectva, ani střežit hranici. Tímhle technologickým zázrakem můžete akorát tak detailně sledovat objekty v kosmu a navádět na ně antirakety. Pokud se zajímáte o to, jak tento radar může být ČR a její armádě prospěšný a k čemu, pak se dá stručně říci, že EBR radar v Brdech by naší zemi a jeho armádě byl, jak říkával už můj táta, tak akorát na dvě věci.
No a k té druhé části Vaší otázky o instalaci v blízkosti Prahy: víte, mně by ani tak nevadila americká obsluha jako taková, ale spíš charakter její činnosti a v čí prospěch by ji prováděla. Pokud jde o tu vzdálenost nějakých 60 km od okraje Prahy, tak abych se přiznal, nevím, jak Vám mám odpovědět. EBR není nějaký bezvýznamný radárek, ale klíčový prvek, který v systému sehrává skutečně velmi významnou roli. Pokud někdo bude mít neskonalou touhu přemoci systém PRO a nebude to žádný blb, pak zcela jistě zničí klíčový a nejbližší radar. Kterýpak to asi bude? Zatím by to měl být ten v Brdech. A hned po něm druhý, vzdálenější. Ten, kdo o tomto faktu pochybuje, nebo ho dokonce popírá, tak nečetl jedinou analýzu moderních ozbrojených konfliktů. Co bylo v irácké válce jako první rozmetáno na kousky hned v první fázi? Radary protivzdušné obrany. No a myšlenku postavit radar tohoto těžkého kalibru tak blízko Prahy mohl zplodit snad jen chorobný mozek. Normálně uvažující zdravý člověk by na takovou do nebe volající blbost nikdy nepřišel. Je zcela jasné, že rizika jsou značná. On je rozdíl, zda v ose vyzařování (resp. z potenciálního směru útoku) je tisíce kilometrů jen samá voda, nebo hustá evropská populace. Není vůbec pravda, že všechny úlomky po zásahu shoří v atmosféře. Okolo 5-10 procent neshoří ale spadne. A kampak by asi tak spadly? Nahoru těžko.
Dobrý den Miroslave. Přijměte prosím moji pochvalu, prostě Vám to „pálí“. Tomu se říká trefa do černého. Vysvětlení podstaty toho, na co se ptáte, by bylo na celou knihu. Takže v tomto případě jen stručně. A jen tak na okraj, nemám ve zvyku mluvit ve frázích.
K té první části Vaší otázky:
1) ČR ani její armáda radar EBR a jiný radar této kategorie k ničemu nepotřebuje. Má se totiž jednat o AMERICKÝ radar s AMERICKOU obsluhou, jde o AMERICKÝ projekt AMERICKÉHO systému k ochraně především AMERIKY.
2) V naší obranné dokríně není ani zmínka o nějaké hrozbě ze strany tzv. darebáckých států. Jak tedy zdůvodnit nutnost vybudování systému PRO a navíc tak rychle, jako by nám hořela koudel u zadku? Americkými domněnkami snad?
3) Při analýze hrozeb pro ČR a Evropu v souvislosti s americkým záměrem postrádám jakoukoliv logiku. Přece evropské bezpečnostní orgány by měly důkladně vyhodnotit současné i budoucí hrozby a na základě odborné analýzy navrhnout příslušná opatření při zajištění kolektivní bezpečnosti v Evropě.
4) Radar v Brdech + 10 antiraket v Polsku nemůže obranu ČR zabezpečit ani náhodou – k tomu je v tomto prostoru málo místa a málo času na reakci. Museli bychom najít zcela jiné, komplexní a hlavně spolehlivé technické řešení, které si myslím že je reálné. Ale to nelze řešit takovou partyzánštinou, kterou nám tu předvádějí.
EBR radarem nelze ani kontrolovat pohyb letadel ve vzduchu, ani říční dopravu na Labi, ani vyhodnocovat srážky nad republikou, ani řídit palbu dělostřelectva, ani střežit hranici. Tímhle technologickým zázrakem můžete akorát tak detailně sledovat objekty v kosmu a navádět na ně antirakety. Pokud se zajímáte o to, jak tento radar může být ČR a její armádě prospěšný a k čemu, pak se dá stručně říci, že EBR radar v Brdech by naší zemi a jeho armádě byl, jak říkával už můj táta, tak akorát na dvě věci.
No a k té druhé části Vaší otázky o instalaci v blízkosti Prahy: víte, mně by ani tak nevadila americká obsluha jako taková, ale spíš charakter její činnosti a v čí prospěch by ji prováděla. Pokud jde o tu vzdálenost nějakých 60 km od okraje Prahy, tak abych se přiznal, nevím, jak Vám mám odpovědět. EBR není nějaký bezvýznamný radárek, ale klíčový prvek, který v systému sehrává skutečně velmi významnou roli. Pokud někdo bude mít neskonalou touhu přemoci systém PRO a nebude to žádný blb, pak zcela jistě zničí klíčový a nejbližší radar. Kterýpak to asi bude? Zatím by to měl být ten v Brdech. A hned po něm druhý, vzdálenější. Ten, kdo o tomto faktu pochybuje, nebo ho dokonce popírá, tak nečetl jedinou analýzu moderních ozbrojených konfliktů. Co bylo v irácké válce jako první rozmetáno na kousky hned v první fázi? Radary protivzdušné obrany. No a myšlenku postavit radar tohoto těžkého kalibru tak blízko Prahy mohl zplodit snad jen chorobný mozek. Normálně uvažující zdravý člověk by na takovou do nebe volající blbost nikdy nepřišel. Je zcela jasné, že rizika jsou značná. On je rozdíl, zda v ose vyzařování (resp. z potenciálního směru útoku) je tisíce kilometrů jen samá voda, nebo hustá evropská populace. Není vůbec pravda, že všechny úlomky po zásahu shoří v atmosféře. Okolo 5-10 procent neshoří ale spadne. A kampak by asi tak spadly? Nahoru těžko.
OTÁZKA | Jan Neoral, starosta Trokavce
Není tajemstvím, že se již dlouho osobně známe. Chci říci čtenářům zde, že jsem se přesvědčil, že Vaše technické připomínky, komentáře, závěry, výpočty, bývaly příznivci radaru zprvu napadány, aby se pak za nějaký čas vždy zjistilo, že jste se ve zdrcující většině případů velmi blížil pravdě, či jste ji měl. Nakonec to potvrdily i závěry Ph. Coyla v ČR. Dotaz: Jste mimo službu od roku 2003. Považuji za hloupé od tabákového propagátora Klvani tvrdit, že ten, kdo není v centru dění a vývoje a zkoušek radaru a systému, nemůže nic vědět. Nejste v centru - a přesto jste mnohé odhaloval. Jak hodnotíte slaboduché poznámky "odborníků" Klvani, generála Šedivého, Vondry, MUDr. Bednarčíka, politiků k americkému expertovi Ph. Coylemu, že je už "mimo mísu"? Zejména po tom, co Pentagon dodal Kongresu USA výroční zprávu 2007, co do nefunkčnosti systému podobnou závěrům Coylovým? Dík a zdravím!
Není tajemstvím, že se již dlouho osobně známe. Chci říci čtenářům zde, že jsem se přesvědčil, že Vaše technické připomínky, komentáře, závěry, výpočty, bývaly příznivci radaru zprvu napadány, aby se pak za nějaký čas vždy zjistilo, že jste se ve zdrcující většině případů velmi blížil pravdě, či jste ji měl. Nakonec to potvrdily i závěry Ph. Coyla v ČR. Dotaz: Jste mimo službu od roku 2003. Považuji za hloupé od tabákového propagátora Klvani tvrdit, že ten, kdo není v centru dění a vývoje a zkoušek radaru a systému, nemůže nic vědět. Nejste v centru - a přesto jste mnohé odhaloval. Jak hodnotíte slaboduché poznámky "odborníků" Klvani, generála Šedivého, Vondry, MUDr. Bednarčíka, politiků k americkému expertovi Ph. Coylemu, že je už "mimo mísu"? Zejména po tom, co Pentagon dodal Kongresu USA výroční zprávu 2007, co do nefunkčnosti systému podobnou závěrům Coylovým? Dík a zdravím!
ODPOVĚD | 13:48
Zdravím Vás pane Neorale a děkuji za uznání.
Pana Philipa Coyleho považuji za odborníka na slovo vzatého. Prostudoval jsem většinu jeho publikovaných článků na téma protiraketové obrany s respektem a úctou. Na řadu otázek v oblasti protiraketové obrany máme velmi podobné názory. K napadání pana Coyleho těmi které uvádíte, já nemám co říct už jen proto, že ani jeden z nich nesahá panu Coylemu ani po kotníky. O to víc je to trapné, když se takové názory dostanou do zahraničí.
Být, či nebýt v centru dění čehokoliv je věc relativní. Pokusím se to vysvětlit na mém případě vojensko-technického analytika a redaktora. Na jaře 2004 jsem sice odešel z ministerstva obrany, ale musím dodat, že nepociťuji ani v nejmenším úbytek informací a omezení možností dalšího studia všech novinek, technologií, výsledků zkoušek, stav vývojových projektů apod. Je to spíš naopak, jako redaktor na volné noze mám totiž mnohem víc času na studium literatury, mám nesrovnatelně lepší podmínky z hlediska přístupu k informacím (mezinárodní výstavy vojenské techniky, rychlý internet o kterém se mi na ministerstvu ani nezdálo) i jako analytik. Drahocené kontakty také člověk nehodí jan tak za hlavu. Samozřejmě, že nemám přístup k utajovaným informacím, které o systému protiraketové obrany poskytla americká strana, kdybych je měl, ušetřilo by mi to spoustu práce. Analytik je svérázná osoba – získá dva důvěryhodné údaje, třetí si vypočte a čtvrtý odvodí z obrázků.
Ti, kteří hlásají teorii o konci odborné kariéry, zřejmě nemají ani tušení, jakým způsobem pracuje analytik a proto vyslovují takové nesmysly. Analytik ve svém oboru se nikdy nemůže ocitnout mimo centrum dění, pokud o to sám neusiluje. A já o to neusiluji. Chodit do parku krmit vrabce mi nějak nesedí. Problém nastává ve chvíli, kdy analytik vysloví něco, co je v rozporu s představami a proti vůli mocných.
Zdravím Vás pane Neorale a děkuji za uznání.
Pana Philipa Coyleho považuji za odborníka na slovo vzatého. Prostudoval jsem většinu jeho publikovaných článků na téma protiraketové obrany s respektem a úctou. Na řadu otázek v oblasti protiraketové obrany máme velmi podobné názory. K napadání pana Coyleho těmi které uvádíte, já nemám co říct už jen proto, že ani jeden z nich nesahá panu Coylemu ani po kotníky. O to víc je to trapné, když se takové názory dostanou do zahraničí.
Být, či nebýt v centru dění čehokoliv je věc relativní. Pokusím se to vysvětlit na mém případě vojensko-technického analytika a redaktora. Na jaře 2004 jsem sice odešel z ministerstva obrany, ale musím dodat, že nepociťuji ani v nejmenším úbytek informací a omezení možností dalšího studia všech novinek, technologií, výsledků zkoušek, stav vývojových projektů apod. Je to spíš naopak, jako redaktor na volné noze mám totiž mnohem víc času na studium literatury, mám nesrovnatelně lepší podmínky z hlediska přístupu k informacím (mezinárodní výstavy vojenské techniky, rychlý internet o kterém se mi na ministerstvu ani nezdálo) i jako analytik. Drahocené kontakty také člověk nehodí jan tak za hlavu. Samozřejmě, že nemám přístup k utajovaným informacím, které o systému protiraketové obrany poskytla americká strana, kdybych je měl, ušetřilo by mi to spoustu práce. Analytik je svérázná osoba – získá dva důvěryhodné údaje, třetí si vypočte a čtvrtý odvodí z obrázků.
Ti, kteří hlásají teorii o konci odborné kariéry, zřejmě nemají ani tušení, jakým způsobem pracuje analytik a proto vyslovují takové nesmysly. Analytik ve svém oboru se nikdy nemůže ocitnout mimo centrum dění, pokud o to sám neusiluje. A já o to neusiluji. Chodit do parku krmit vrabce mi nějak nesedí. Problém nastává ve chvíli, kdy analytik vysloví něco, co je v rozporu s představami a proti vůli mocných.
OTÁZKA | Ondřej Hlávka
Dobrý den,
jak byste odhadl názory uvnitř armády? Kolik lidí je pro radar a kolik proti? Jaké problémy hrozí, pokud by se člověk, který je proti, ozval?
Díky
Dobrý den,
jak byste odhadl názory uvnitř armády? Kolik lidí je pro radar a kolik proti? Jaké problémy hrozí, pokud by se člověk, který je proti, ozval?
Díky
ODPOVĚD | 13:54
Dobrý den pane Hlávko.
Já jsem sice odešel z MO na jaře 2004, ale jsem přesvědčen, že uvnitř armády jsou názory hodně podobné názorům veřejnosti. Co já vím, žádný ani anonymní průzkum se uvnitř armády nedělal, ale byl by určitě zajímavý. Ale znáte to, "koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Kdo byl na vojně, taky zná to proslulé "držet hubu a krok". Těžko hovořit o konkrétních postizích vojáků za odlišný názor. Už jste někdy někde slyšel nebo četl nějaký názor vojáka v činné službě na systém PRO, myslím tedy mimo těch propagátorů? No tak vidíte. Ostatní se s nimi přece chlubit nebudou, že? Nehledě k tomu, že tento problém je spíš o politice, než o armádě. Jak jsem už odpovídal – z čistě vojenského hlediska nemá radar pro naši zem a armádu žádný praktický význam.
Dobrý den pane Hlávko.
Já jsem sice odešel z MO na jaře 2004, ale jsem přesvědčen, že uvnitř armády jsou názory hodně podobné názorům veřejnosti. Co já vím, žádný ani anonymní průzkum se uvnitř armády nedělal, ale byl by určitě zajímavý. Ale znáte to, "koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Kdo byl na vojně, taky zná to proslulé "držet hubu a krok". Těžko hovořit o konkrétních postizích vojáků za odlišný názor. Už jste někdy někde slyšel nebo četl nějaký názor vojáka v činné službě na systém PRO, myslím tedy mimo těch propagátorů? No tak vidíte. Ostatní se s nimi přece chlubit nebudou, že? Nehledě k tomu, že tento problém je spíš o politice, než o armádě. Jak jsem už odpovídal – z čistě vojenského hlediska nemá radar pro naši zem a armádu žádný praktický význam.
OTÁZKA | Marek Lohr
Dobrý den!
Odhaduji, že pokud by byl plánovaný radar v Brdech instalován, bude nutné na našem území rozmístit i další vojenské prostředky ozbrojených sil USA (letadla, rakety) k obraně samotné základny. Zatím se však o nich z oficiálních míst nikdo nezmínil.
Mohl byste jako odborník přibližně určit, kolik prostředků a lidí by taková obrana vyžadovala?
Děkuji.
Dobrý den!
Odhaduji, že pokud by byl plánovaný radar v Brdech instalován, bude nutné na našem území rozmístit i další vojenské prostředky ozbrojených sil USA (letadla, rakety) k obraně samotné základny. Zatím se však o nich z oficiálních míst nikdo nezmínil.
Mohl byste jako odborník přibližně určit, kolik prostředků a lidí by taková obrana vyžadovala?
Děkuji.
ODPOVĚD | 14:09
Zdravím Vás.
Máte správný odhad. Už jsem taky o tom psal - další radar, komunikační systémy, datové systémy, družicové systémy, technické zázemí a hlavně obranné prostředky. O té obraně EBR radaru v Brdech jsem už odpovídal panu Dolenskému (viz výše). Pokud si někdo bláhově myslí, že se tu postaví radar a je vymalováno, tak se mýlí. K tomu ale musím dodat, že dokonale radar nikdy neubráníte. Ono to zní dost hloupě, avšak při úrovni dnešních zbraní a jejich možností je to prakticky nemožné. Riziko jde snížit na nějakou mez nasazením Patriotů, či THAADů, letectva, PVO, ale odstranit úplně? Nebuďme naivní. Co Vám mám tedy říct na otázku kolik prostředků by obrana vyžadovala? Na odhad si netroufám. I kdybyste k nám nastěhoval všechny Patrioty z celého světa, bude to houbelec platné, půjde spíš jen o jakousi morální podporu našich obyvatel. Tak to chtějí Poláci.
Naše oficiální místa takticky mlčí a tváří se jak tajemný hrad v Karpatech. Moje konkrétní a jasné dotazy na toto téma vyvolaly jen údiv a bludné tápání. Prý v případě vyhrocení situace bude posíleno letectvo. Že by nám Íránci před odpálením rakety poslali faxem 3 dny dopředu varování? Tomu moc nevěřím.
Zdravím Vás.
Máte správný odhad. Už jsem taky o tom psal - další radar, komunikační systémy, datové systémy, družicové systémy, technické zázemí a hlavně obranné prostředky. O té obraně EBR radaru v Brdech jsem už odpovídal panu Dolenskému (viz výše). Pokud si někdo bláhově myslí, že se tu postaví radar a je vymalováno, tak se mýlí. K tomu ale musím dodat, že dokonale radar nikdy neubráníte. Ono to zní dost hloupě, avšak při úrovni dnešních zbraní a jejich možností je to prakticky nemožné. Riziko jde snížit na nějakou mez nasazením Patriotů, či THAADů, letectva, PVO, ale odstranit úplně? Nebuďme naivní. Co Vám mám tedy říct na otázku kolik prostředků by obrana vyžadovala? Na odhad si netroufám. I kdybyste k nám nastěhoval všechny Patrioty z celého světa, bude to houbelec platné, půjde spíš jen o jakousi morální podporu našich obyvatel. Tak to chtějí Poláci.
Naše oficiální místa takticky mlčí a tváří se jak tajemný hrad v Karpatech. Moje konkrétní a jasné dotazy na toto téma vyvolaly jen údiv a bludné tápání. Prý v případě vyhrocení situace bude posíleno letectvo. Že by nám Íránci před odpálením rakety poslali faxem 3 dny dopředu varování? Tomu moc nevěřím.
OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den, velmi si vážím vašeho odborného pohledu na téma a nemám důvod o Vaši práci pochybovat. Nedokážu se ani odborně ptát. Otázka tedy zní: Dospěl jste s vaší znalostí situace k nějakému osobnímu rozhodnutí, které s tématem souvisí? Např. ve smyslu občanské neposlušnosti, obrácení se na soud občan vs. stát? Je to vhodný krok v situaci, v které společnost dnes je? ... Jste osobnost, která má svoji váhu a může motivovat ostatní. Přál bych Vám spokojený život v Podkrkonoší i nadále, podobně jako bych ho nepřál panu Vondrovi v jeho rezidenci na Ústecku. Doufám tedy, že tu váhu svých sdělení a činů později nevyměníte úplně za ten spokojený život.
Dobrý den, velmi si vážím vašeho odborného pohledu na téma a nemám důvod o Vaši práci pochybovat. Nedokážu se ani odborně ptát. Otázka tedy zní: Dospěl jste s vaší znalostí situace k nějakému osobnímu rozhodnutí, které s tématem souvisí? Např. ve smyslu občanské neposlušnosti, obrácení se na soud občan vs. stát? Je to vhodný krok v situaci, v které společnost dnes je? ... Jste osobnost, která má svoji váhu a může motivovat ostatní. Přál bych Vám spokojený život v Podkrkonoší i nadále, podobně jako bych ho nepřál panu Vondrovi v jeho rezidenci na Ústecku. Doufám tedy, že tu váhu svých sdělení a činů později nevyměníte úplně za ten spokojený život.
ODPOVĚD | 14:11
Dobrý den Jiří. Díky za hodnocení mého pohledu. K tomu má snad jen tohle. Já jsem vojensko-technický analytik (vidíte, píšu jsem a ne byl jsem) a to i přestože žiji ve skromných podmínkách na malinké chaloupce v Podkrkonoší. Já to vidím tak, že mou povinností je sdělovat všem, kterří o to projevují zájem pravdivě a otevřeně své názory. To, zda a jak je kdo využije, či nevyužije, je věcí jednotlivců. Nemíním nikomu své názory vnucovat, už vůbec ne někomu záměrně lhát, ani mazat med kolem huby. To je mé osobní rozhodnutí, ke kterému jsem dospěl před lety a nemám důvod jej měnit.
Jsem přesvědčen o tom, že projev nesouhlasu široké veřejnosti je tou nejsprávnější formou, jak vyjádřit svůj zásadní nesouhlas s tím, co se tady děje. Vláda půjde dál i proti vůli většiny občanů, to je jisté. Zachytil jsem však zprávu o tom, že Američané již hledají altarnativní místo pro radar i antirakety v Británii, prý tam, kde si toho údajně budou „více vážit“, než lidé v Česku a Polsku.
K tomu spokojenému životu. Když vojenský analytik řekne, že „spokojeně žije v Podkrkonoší“, tak tím míní naprosto ideální podmínky pro analytickou práci. Žádné zdržování úřednickými úkony, stále dokola drnčícím telefonem, otravnými poradami. Žádná MHD, žádná pracovní doba od – do. Místo toho klid, dělám si kdy chci, na čem chci a jak dlouho chci. Hlavně v létě, když si s notebookem sednu na zahradě pod smrky, to se to analyzuje v lůně přírody …
Dobrý den Jiří. Díky za hodnocení mého pohledu. K tomu má snad jen tohle. Já jsem vojensko-technický analytik (vidíte, píšu jsem a ne byl jsem) a to i přestože žiji ve skromných podmínkách na malinké chaloupce v Podkrkonoší. Já to vidím tak, že mou povinností je sdělovat všem, kterří o to projevují zájem pravdivě a otevřeně své názory. To, zda a jak je kdo využije, či nevyužije, je věcí jednotlivců. Nemíním nikomu své názory vnucovat, už vůbec ne někomu záměrně lhát, ani mazat med kolem huby. To je mé osobní rozhodnutí, ke kterému jsem dospěl před lety a nemám důvod jej měnit.
Jsem přesvědčen o tom, že projev nesouhlasu široké veřejnosti je tou nejsprávnější formou, jak vyjádřit svůj zásadní nesouhlas s tím, co se tady děje. Vláda půjde dál i proti vůli většiny občanů, to je jisté. Zachytil jsem však zprávu o tom, že Američané již hledají altarnativní místo pro radar i antirakety v Británii, prý tam, kde si toho údajně budou „více vážit“, než lidé v Česku a Polsku.
K tomu spokojenému životu. Když vojenský analytik řekne, že „spokojeně žije v Podkrkonoší“, tak tím míní naprosto ideální podmínky pro analytickou práci. Žádné zdržování úřednickými úkony, stále dokola drnčícím telefonem, otravnými poradami. Žádná MHD, žádná pracovní doba od – do. Místo toho klid, dělám si kdy chci, na čem chci a jak dlouho chci. Hlavně v létě, když si s notebookem sednu na zahradě pod smrky, to se to analyzuje v lůně přírody …
OTÁZKA | Ondra
Vážený pane inženýre,
předně děkuji za Váš občanský postoj ve věci radaru. Chci se zeptat, jestli (se) znáte Ing. Milana Hlobila, bývalého pedagoga na Univerzitě obrany v Brně (obor radiolokace), který teď na Britských listech (a v rozhovoru pro Haló noviny) publikoval další články proti radaru a lžím a manipulacím současné vlády? I on je již penzionovaný, protože jinak by takto otevřeně asi nehovořil.
Co jsem viděl, nikdo se Vás zatím nezeptal, zda by mohl uvažovaný americký radar v Brdech fungovat jako tzv. elektromagnetická zbraň (můžete popsat, co to přesně znamená?)? Jsou to jen čiré spekulace, že by mohl sloužit k ovlivňování vědomí lidí (eventuelně třeba i počasí)?
Na co se Vás ale již diskutující zeptali a co jste zmínil ve svém článku „Záhadná obrana XBR radaru v Brdech“ (BL a ATMonline) je podivné mlčení české vlády o tom, jak bude chráněn samotný radar. Ta situace je komická, protože oni tvrdí, že celý ten systém ochrání sám sebe, současně ale Polsko, kde má být jiná součást systému, žádá dodatečnou protivzdušnou, protiraketovou obranu, takže asi příliš nevěří, že ten systém ochrání sám sebe - zejména před případným útokem raket krátkého či středního doletu (či s plochou dráhou letu) z oblasti Ruska. Přitom a to také zmiňujete, ten útok by nešel na antirakety uložené v podzemních silech, ale právě na trčící radar na kopci, kolem kterého nebudou ani ty Patrioty…
Ale oni tam třeba časem budou, Američané nám to sem musí nacpat postupně, začne to jedním radarem a 200 vojáky, teď už to má být ještě jeden radar na Kavkaze, pak další na Ukrajině, pak další antirakety do Polska atd. (všechno samozřejmě proti Íránu :-))
Já jsem opakovaně narazil na tvrzení, že tento typ protiraketové obrany, které USA plánují rozmístit i ve střední Evropě je proti MEZIKONTINENTÁLNÍM balistickým raketám, které by byly vystřeleny na USA, nikoli proti raketám krátkého a středního doletu, které by byly použity v případě útoku na Evropu (z oblasti Blízkého východu). Je to zcela zásadní a mělo by v tom být jasno než se učiní jakékoliv rozhodnutí. Můžete mi v tom prosím udělat jasno?
Víte o studiích, komentářích a výrocích nějakých odborníků, pokud možno zahraničních, kteří by říkali, že americký radar v ČR spolu s obdobnými zařízeními v Japonsku má za cíl primárně špehovat Eurasii, ruský kosmodrom Pleseck atd.? To tvrdí v on-line Týdnu Lubomír Zaorálek „s odvoláním na odborníky“, ale žádné nezmiňuje, tak se chci zeptat Vás.
A POSLEDNÍ:
„Zaměstnanci norského vojenského letectva byli možná vystaveni nebezpečnému záření z radarových zařízení od 50. let do doby, než byla místa uzavřena v roce 1991. Několik osob již zemřelo a u řady dalších byla diagnostikována rakovina poté, co sloužily u základen s raketami NIKE v kraji Oestfold, uvedl (deník) Dagbladet.“ To je překlad relevantní pasáže
z kraťoučké noticky norských novin ( prosím koukněte na to –
http://www.norwaypost.no/cgi-bin/norwaypost/imaker?id=16282 ) Je zřejmé, že záření radarů – mnohem méně výkonných než je plánovaný XBR radar v Brdech – není neškodné, jak zde ostatně na základně osobní zkušenosti referuje jeden diskutující. Můžete mi doporučit nějaké zdroje, kde bych se o tom dozvěděl víc – o těch možných zdravotních následcích třeba s ohledem na větší výskyt rakoviny apod.? Děkuji a omlouvám se, že jsem Vás zahltil
Vážený pane inženýre,
předně děkuji za Váš občanský postoj ve věci radaru. Chci se zeptat, jestli (se) znáte Ing. Milana Hlobila, bývalého pedagoga na Univerzitě obrany v Brně (obor radiolokace), který teď na Britských listech (a v rozhovoru pro Haló noviny) publikoval další články proti radaru a lžím a manipulacím současné vlády? I on je již penzionovaný, protože jinak by takto otevřeně asi nehovořil.
Co jsem viděl, nikdo se Vás zatím nezeptal, zda by mohl uvažovaný americký radar v Brdech fungovat jako tzv. elektromagnetická zbraň (můžete popsat, co to přesně znamená?)? Jsou to jen čiré spekulace, že by mohl sloužit k ovlivňování vědomí lidí (eventuelně třeba i počasí)?
Na co se Vás ale již diskutující zeptali a co jste zmínil ve svém článku „Záhadná obrana XBR radaru v Brdech“ (BL a ATMonline) je podivné mlčení české vlády o tom, jak bude chráněn samotný radar. Ta situace je komická, protože oni tvrdí, že celý ten systém ochrání sám sebe, současně ale Polsko, kde má být jiná součást systému, žádá dodatečnou protivzdušnou, protiraketovou obranu, takže asi příliš nevěří, že ten systém ochrání sám sebe - zejména před případným útokem raket krátkého či středního doletu (či s plochou dráhou letu) z oblasti Ruska. Přitom a to také zmiňujete, ten útok by nešel na antirakety uložené v podzemních silech, ale právě na trčící radar na kopci, kolem kterého nebudou ani ty Patrioty…
Ale oni tam třeba časem budou, Američané nám to sem musí nacpat postupně, začne to jedním radarem a 200 vojáky, teď už to má být ještě jeden radar na Kavkaze, pak další na Ukrajině, pak další antirakety do Polska atd. (všechno samozřejmě proti Íránu :-))
Já jsem opakovaně narazil na tvrzení, že tento typ protiraketové obrany, které USA plánují rozmístit i ve střední Evropě je proti MEZIKONTINENTÁLNÍM balistickým raketám, které by byly vystřeleny na USA, nikoli proti raketám krátkého a středního doletu, které by byly použity v případě útoku na Evropu (z oblasti Blízkého východu). Je to zcela zásadní a mělo by v tom být jasno než se učiní jakékoliv rozhodnutí. Můžete mi v tom prosím udělat jasno?
Víte o studiích, komentářích a výrocích nějakých odborníků, pokud možno zahraničních, kteří by říkali, že americký radar v ČR spolu s obdobnými zařízeními v Japonsku má za cíl primárně špehovat Eurasii, ruský kosmodrom Pleseck atd.? To tvrdí v on-line Týdnu Lubomír Zaorálek „s odvoláním na odborníky“, ale žádné nezmiňuje, tak se chci zeptat Vás.
A POSLEDNÍ:
„Zaměstnanci norského vojenského letectva byli možná vystaveni nebezpečnému záření z radarových zařízení od 50. let do doby, než byla místa uzavřena v roce 1991. Několik osob již zemřelo a u řady dalších byla diagnostikována rakovina poté, co sloužily u základen s raketami NIKE v kraji Oestfold, uvedl (deník) Dagbladet.“ To je překlad relevantní pasáže
z kraťoučké noticky norských novin ( prosím koukněte na to –
http://www.norwaypost.no/cgi-bin/norwaypost/imaker?id=16282 ) Je zřejmé, že záření radarů – mnohem méně výkonných než je plánovaný XBR radar v Brdech – není neškodné, jak zde ostatně na základně osobní zkušenosti referuje jeden diskutující. Můžete mi doporučit nějaké zdroje, kde bych se o tom dozvěděl víc – o těch možných zdravotních následcích třeba s ohledem na větší výskyt rakoviny apod.? Děkuji a omlouvám se, že jsem Vás zahltil
ODPOVĚD | 14:25
Tedy Ondro, fakt jste mě zahltil, musím se z toho trochu vydýchat :-)
Tak jdem na to. Vzhledem k tomu, kde a v jaké odborné oblasti jsem působil, znám nejen Ing. Milana Hlobila, ale desítky nebo spíš stovky dalších špičkových odborníků, zejména vojáků, zrovna tak jsem za ty desítky let mého vymetání kdejakých mezinárodních vojenských a leteckých výstav navázal kontakty s více jak 1500 odborníky z různých zemí světa a to včetně specialistů na protiraketovou obranu. Proto ve mně vyvolává úsměv, když někdo prohlásí, že od roku 2004 jsem mimo centrum dění
Elektromagnetická zbraň – už jsem se částečně vyjádřil výše. Obvykle jde o impuls nahromaděné energie (skupinu impulsů) jednorázově vyslaný úzkým svazkem do prostoru cíle. Efekt v cíli je srovnatelný s EMI, průvodním jevem při jaderném výbuchu. Ničí zejména polovodiče, ale obecně veškerou elektroniku zbraňových systémů, protože po vodičích se dostane prakticky všude po celém zařízení. V případě EBR radaru v Brdech o tom nejsou žádné údaje a já nechci spekulovat.
K ovlivňování lidí – no, asi podobně jako mikrovlnný systém ADS proti lidem v Iráku – už jsem se výše zmínil. Nevolnost, nesnesitelné pálení pokožky, závratě až ztráta vědomí, zvracení. Jde o neletální zbraň, tzn. zbraň, která nezabíjí.
K obraně radaru, rozšiřování základny, určení proti MEZIKONTINENTÁLNÍM balistickým raketám – už jsem též odpovídal.
Ke špehování Eurasie, ruského kosmodromu Pleseck: ano. Mám stejné poznatky, ale konkrétní údaje/zdroje teď z fleku nevím. Pokud jde o mě, jsem o tom přesvědčen. Ano, a umí to velice dobře. Jen nám chybí to oficiální potvrzení z příslušných míst, ale toho se asi nikdy nedočkáme :-)
A díky za linky, mrknu na ně.
Tedy Ondro, fakt jste mě zahltil, musím se z toho trochu vydýchat :-)
Tak jdem na to. Vzhledem k tomu, kde a v jaké odborné oblasti jsem působil, znám nejen Ing. Milana Hlobila, ale desítky nebo spíš stovky dalších špičkových odborníků, zejména vojáků, zrovna tak jsem za ty desítky let mého vymetání kdejakých mezinárodních vojenských a leteckých výstav navázal kontakty s více jak 1500 odborníky z různých zemí světa a to včetně specialistů na protiraketovou obranu. Proto ve mně vyvolává úsměv, když někdo prohlásí, že od roku 2004 jsem mimo centrum dění
Elektromagnetická zbraň – už jsem se částečně vyjádřil výše. Obvykle jde o impuls nahromaděné energie (skupinu impulsů) jednorázově vyslaný úzkým svazkem do prostoru cíle. Efekt v cíli je srovnatelný s EMI, průvodním jevem při jaderném výbuchu. Ničí zejména polovodiče, ale obecně veškerou elektroniku zbraňových systémů, protože po vodičích se dostane prakticky všude po celém zařízení. V případě EBR radaru v Brdech o tom nejsou žádné údaje a já nechci spekulovat.
K ovlivňování lidí – no, asi podobně jako mikrovlnný systém ADS proti lidem v Iráku – už jsem se výše zmínil. Nevolnost, nesnesitelné pálení pokožky, závratě až ztráta vědomí, zvracení. Jde o neletální zbraň, tzn. zbraň, která nezabíjí.
K obraně radaru, rozšiřování základny, určení proti MEZIKONTINENTÁLNÍM balistickým raketám – už jsem též odpovídal.
Ke špehování Eurasie, ruského kosmodromu Pleseck: ano. Mám stejné poznatky, ale konkrétní údaje/zdroje teď z fleku nevím. Pokud jde o mě, jsem o tom přesvědčen. Ano, a umí to velice dobře. Jen nám chybí to oficiální potvrzení z příslušných míst, ale toho se asi nikdy nedočkáme :-)
A díky za linky, mrknu na ně.
OTÁZKA | Ondra
„Pentagon zvažuje možnost ve středoevropském prostoru perspektivně vybudovat a provozovat pozemní část protiraketového systému pro obranu před raketovým úderem z Blízkého východu nebo jihozápadní Asie. Zatím není rozhodnuto, zda se tak stane v Polsku, Maďarsku či v České republice. Tato iniciativa je vedena mimo rámec NATO na základě dvoustranných jednání Spojených států a jednotlivých zemí, kde by tyto základny mohly v budoucnu stát, přičemž Američané se nyní snaží, aby se NATO do dlouhodobého a náročného projektu protiraketové obrany aktivně zapojilo.“ píšete ve svém článku na Blistech, resp. ATM.
Již víme, že v Maďarsku se tak nestane – je ale pozoruhodně málo informací o tom, proč Maďarsko nebylo osloveno, proč odmítlo (když už tam předtím byla americká základna v Taszáru)! Tady na webu Ne základnám o tom byl krátký článek, kde se říkalo, že se Maďarsko bálo reakce Moskvy, tak dopředu odmítlo a nebylo na rozdíl od ČR a Polska ani oficiálně osloveno. Můžete k tomu něco říct?
Souhlasíte s tím, že „tato iniciativa je vedena mimo rámec NATO na základě dvoustranných jednání USA a jednotlivých zemí“ PROTO, že s jednotlivými zeměmi, notabene slabou ČR a jen o trochu silnějším (a hrdějším) Polskem můžou USA lépe manipulovat, lépe jim diktovat své podmínky, než by to bylo možné ve vztahu k NATO jako celku, kde navíc má každá země při takovýchto rozhodováních právo veta, takže by stačilo, aby se „šprajcli“ Slováci nebo Norové a ten projekt prostě neprojde!? A naopak, tím, že Pentagon získá pro své plány klientelistické režimy v Praze a ve Varšavě, spíš může doufat, že tak přiměje i zbývající členské státy NATO, aby se „do dlouhodobého a náročného projektu protiraketové obrany aktivně zapojili“!? Protože podle mých informací to Američané nejdřív zkoušeli na Západoevropany (mohlo to být kolem r. 2003?), ale Chirack tomu tehdy nebyl nakloněn, takže se obrátili na „novou Evropu“ na Východě – můžete to potvrdit?
Jak by podle Vás byl případný americký radar v Brdech napájen? Z normální elektrické sítě, jak si dovolí tvrdit někteří zastánci?!? Nebo jadernou energií, jak naopak naznačují někteří odpůrci!? Měl by aspoň svůj záložní zdroj energie? A tím by bylo co? Mimochodem, jak je napájen tento radar na ostrově Kwajalein?
„Základna v České republice by byla součástí komplexního systému obrany proti raketám dlouhého doletu a mezikontinentálním balistickým raketám (ICBM) ve střední fázi letu.“ – tedy nikoli proti raketám krátkého a středního doletu, které by letěly na CR!?…
V Polsku je diskuse za poslední rok mnohem živější a hlubší než u nás. K tématu protiraketové obrany byly v Polsku za poslední tři roky vydány tři knihy a zejména od konce roku 2005 v odborném tisku a denících vydány desítky článků o přínosech a možných rizicích zapojení Polska do projektu. – můžete mi dát nějaké linky na ty články?
Opakovaně zmiňujete Američany využívanou anglickou základnu ve Fylingdales, která ale slouží právě i ke špionážním účelům (není-liž pravda?!) … Nebo si to pletu s Menwith Hill? Tak jako tak, můžete popsat, jak takovéto špionážní využití probíhá (jsou sledovány telefony, maily, jak atd.)?
„Agentura MDA tvrdí, že úkolem této základny je obrana Spojených států a evropských radarových základen v Norsku a Grónsku.“ – můžete mi dát link?
„Pentagon zvažuje možnost ve středoevropském prostoru perspektivně vybudovat a provozovat pozemní část protiraketového systému pro obranu před raketovým úderem z Blízkého východu nebo jihozápadní Asie. Zatím není rozhodnuto, zda se tak stane v Polsku, Maďarsku či v České republice. Tato iniciativa je vedena mimo rámec NATO na základě dvoustranných jednání Spojených států a jednotlivých zemí, kde by tyto základny mohly v budoucnu stát, přičemž Američané se nyní snaží, aby se NATO do dlouhodobého a náročného projektu protiraketové obrany aktivně zapojilo.“ píšete ve svém článku na Blistech, resp. ATM.
Již víme, že v Maďarsku se tak nestane – je ale pozoruhodně málo informací o tom, proč Maďarsko nebylo osloveno, proč odmítlo (když už tam předtím byla americká základna v Taszáru)! Tady na webu Ne základnám o tom byl krátký článek, kde se říkalo, že se Maďarsko bálo reakce Moskvy, tak dopředu odmítlo a nebylo na rozdíl od ČR a Polska ani oficiálně osloveno. Můžete k tomu něco říct?
Souhlasíte s tím, že „tato iniciativa je vedena mimo rámec NATO na základě dvoustranných jednání USA a jednotlivých zemí“ PROTO, že s jednotlivými zeměmi, notabene slabou ČR a jen o trochu silnějším (a hrdějším) Polskem můžou USA lépe manipulovat, lépe jim diktovat své podmínky, než by to bylo možné ve vztahu k NATO jako celku, kde navíc má každá země při takovýchto rozhodováních právo veta, takže by stačilo, aby se „šprajcli“ Slováci nebo Norové a ten projekt prostě neprojde!? A naopak, tím, že Pentagon získá pro své plány klientelistické režimy v Praze a ve Varšavě, spíš může doufat, že tak přiměje i zbývající členské státy NATO, aby se „do dlouhodobého a náročného projektu protiraketové obrany aktivně zapojili“!? Protože podle mých informací to Američané nejdřív zkoušeli na Západoevropany (mohlo to být kolem r. 2003?), ale Chirack tomu tehdy nebyl nakloněn, takže se obrátili na „novou Evropu“ na Východě – můžete to potvrdit?
Jak by podle Vás byl případný americký radar v Brdech napájen? Z normální elektrické sítě, jak si dovolí tvrdit někteří zastánci?!? Nebo jadernou energií, jak naopak naznačují někteří odpůrci!? Měl by aspoň svůj záložní zdroj energie? A tím by bylo co? Mimochodem, jak je napájen tento radar na ostrově Kwajalein?
„Základna v České republice by byla součástí komplexního systému obrany proti raketám dlouhého doletu a mezikontinentálním balistickým raketám (ICBM) ve střední fázi letu.“ – tedy nikoli proti raketám krátkého a středního doletu, které by letěly na CR!?…
V Polsku je diskuse za poslední rok mnohem živější a hlubší než u nás. K tématu protiraketové obrany byly v Polsku za poslední tři roky vydány tři knihy a zejména od konce roku 2005 v odborném tisku a denících vydány desítky článků o přínosech a možných rizicích zapojení Polska do projektu. – můžete mi dát nějaké linky na ty články?
Opakovaně zmiňujete Američany využívanou anglickou základnu ve Fylingdales, která ale slouží právě i ke špionážním účelům (není-liž pravda?!) … Nebo si to pletu s Menwith Hill? Tak jako tak, můžete popsat, jak takovéto špionážní využití probíhá (jsou sledovány telefony, maily, jak atd.)?
„Agentura MDA tvrdí, že úkolem této základny je obrana Spojených států a evropských radarových základen v Norsku a Grónsku.“ – můžete mi dát link?
ODPOVĚD | 15:07
K Maďarsku: Ono ani tak nejde o to, zda se Maďaři bojí, či nebojí. Já si myslím, že při hodnocení pro a proti používali hlavu místo opačné části těla a dívali se na věci v souvislostech. Ruské výhrůžky mohu chápat různě – naši tvrdí že jde o předvolební rétoriku a vůbec si nepřipouštějí žádnou možnost (ani teoreticky), že by se mohlo jednat o vojenské opatření ve snaze o zajištění bezpečnosti Ruska. Já jsem přesvědčen o tom, že Rusové o radaru mají mnohem lepší informace než my, abych byl přesnější, o charakteru činnosti a provozních možnostech radaru. Proto se k tomu staví tak radikálně.
K napájení radaru asi toto. 4 hodiny denně (v noci) zkušební a testovací provoz. V tom případě by mohl být napájen z rozvodné sítě za předpokladu zřízení speciálního silového el. vn vedení na místo, který tam dnes přirozeně není. Při mimořádné situaci (v případě výpadku sítě, ale např. i ostré střelby) musí přejít na vlastní zdroj. Tím by měly být pravděpodobně 3 dieselelektrické agregáty. Co jsem si přečetl o radaru na ostrově Kwajalein, tak ten to má řešené podobně. O jaderném podzemním zdroji se Američané nezmiňují. Nechci proto spekulovat a seriózní údaje k tomu nemám. Ono je asi zbytečné zabývat se nějakým záložním zdrojem za situace, kdy by se životnost takového radaru za války počítala nikoliv na hodiny či dny, ale na pouhé minuty. To bude asi i ten pravý důvod, proč si s obranou a napájením radaru nelámou hlavy ani samotní Američané.
Jde o Menwith Hill, více se dočtete na http://www.atmonline.cz/news/2008/unor/250208b.htm
A pokud byste toužil po více informacích, pak doporučuji zde: http://www.atmonline.cz/pro.htm
Děkuji za Vaše dotazy.
Stanislav Kaucký
K Maďarsku: Ono ani tak nejde o to, zda se Maďaři bojí, či nebojí. Já si myslím, že při hodnocení pro a proti používali hlavu místo opačné části těla a dívali se na věci v souvislostech. Ruské výhrůžky mohu chápat různě – naši tvrdí že jde o předvolební rétoriku a vůbec si nepřipouštějí žádnou možnost (ani teoreticky), že by se mohlo jednat o vojenské opatření ve snaze o zajištění bezpečnosti Ruska. Já jsem přesvědčen o tom, že Rusové o radaru mají mnohem lepší informace než my, abych byl přesnější, o charakteru činnosti a provozních možnostech radaru. Proto se k tomu staví tak radikálně.
K napájení radaru asi toto. 4 hodiny denně (v noci) zkušební a testovací provoz. V tom případě by mohl být napájen z rozvodné sítě za předpokladu zřízení speciálního silového el. vn vedení na místo, který tam dnes přirozeně není. Při mimořádné situaci (v případě výpadku sítě, ale např. i ostré střelby) musí přejít na vlastní zdroj. Tím by měly být pravděpodobně 3 dieselelektrické agregáty. Co jsem si přečetl o radaru na ostrově Kwajalein, tak ten to má řešené podobně. O jaderném podzemním zdroji se Američané nezmiňují. Nechci proto spekulovat a seriózní údaje k tomu nemám. Ono je asi zbytečné zabývat se nějakým záložním zdrojem za situace, kdy by se životnost takového radaru za války počítala nikoliv na hodiny či dny, ale na pouhé minuty. To bude asi i ten pravý důvod, proč si s obranou a napájením radaru nelámou hlavy ani samotní Američané.
Jde o Menwith Hill, více se dočtete na http://www.atmonline.cz/news/2008/unor/250208b.htm
A pokud byste toužil po více informacích, pak doporučuji zde: http://www.atmonline.cz/pro.htm
Děkuji za Vaše dotazy.
Stanislav Kaucký
CHAT s osobností
TV Ne základnám
