Ing. Milan Hlobil vystudoval obor radiolokace v Dělostřeleckém technickém učilišti v Martině a na Vojenské akademii v Brně. V oboru radiolokace pracoval v systému inženýrsko-technické služby protivzdušné obrany a v oblasti výuky a výcviku v armádě, naposledy v roce 2005 jako učitel na katedře radiolokace Vojenské akademie (Univerzity obrany) v Brně. Spolupracoval na modernizaci radiolokační techniky a při vojskových zkouškách radiolokátorů. Během více než čtyřicetileté práce v oboru měl možnost poznat oblast radiolokace po teoretické i praktické stránce, publikoval především v oblasti modernizace radiolokační techniky a učebních textů pro výuku systémů třídimenzních radiolokátorů a radiolokační techniky. V současné době je v důchodu.


7. Jaká může být délka a síla expozice v praxi? Bude radar zaměřen na jeden bod, případně se jen málo pootáčet, aby sledoval vzdálené území Íránu, tj. mířit přes jižní Moravu, nebo se bude otáčet, či pootáčet ve velkém rozsahu, aby vykryl území od severu Ruska po Írán na jihu, tj. nahlížet přes Prahu, Krkonoše, Varšavu, Helsinky až po Brno s Bratislavou, Budapeští a Bukureští?

Radar má zorné pole 50Ę x 50Ę (50Ę v horizontální rovině, 50Ę ve vertikální rovině), v němž je prostor snímán elektronicky rozmítaným svazkem. Rychlost tohoto snímání je značná - řádově 104rad/s. Celá základna antény je otočná, obsluha natáčet antény v horizontální rovině, a tedy zorné pole 50Ę x 50Ę libovolně do zájmového sektoru, tj. do všech vámi uvedených směrů. Této vlastnosti je možno využít při spolupráci s radary včasné výstrahy UEWR (Upgraded Early Warning Radar) pro dosažení vysoké pravděpodobnosti detekce cílů.

V případě zachycení cíle radar XBR soustředí všechen výstupní výkon do jediného svazku, popř. do několika nezávislých svazků a může tak sledovat několik cílů současně; v této fázi může začít střelecká úloha. Na www.army.cz - Radar pod lupou - je udáván pouze sektor rozmítání svazku radaru + 13Ę - to je pouze jeden z možných režimů. Parametr možnost vyhledávání cílů v zorném poli 50Ę x 50Ę není uveden. Šířka svazku je zde uváděna cca 0,5Ę, ačkoliv předchozí oficiální informace MO ČR uváděly 0,18Ę. To nepřispívá k věrohodnosti informací.

Při expozici osob odraženým paprskem od letadel bude záležet na impulsní výkonové hustotě. Při expozici do 6 min. je přípustná hodnota výkonové hustoty elmag. energie nepřímo úměrná době expozice a roste až do hodnoty 10 kW/m2, která nesmí být dle norem ČR překročena při jakkoliv krátké expozici. Pokud by osoby byly ozařovány elmag. energií s výkonovou hustotou řádově pouze stovek W, byla by přípustná doba spojité expozice (odhadem) cca desítky sekund. Vzhledem k tomu, že radar pracuje impulsně, nedošlo by v tomto případě k překročení povolené doby expozice.

Pro výpočty mezních vzdáleností letounů od terénu a jiných letounů a z toho vyplývajících bezletových zón jsem ve své studii použil záměrně reálných situací, kdy je dosaženo mezní hodnoty impulsní výkonové hustoty 10 kW/m2. Tyto případy jsou dostatečně průkazné a nezpochybnitelné. V tomto případě by již zřejmě docházelo k nevratným změnám v lidském organismu. Nejsem ale lékař, tak se zdržuji dalších komentářů.

(...) (...)

10. Považujete plánovaný radar za vojensky potřebný? Je nutný ve středu Evropy? Nebyl by výhodnější jako mobilní na lodi? Nedomníváte se, že jsou jiné, ale nezdůrazňované důvody pro jeho vybudování?

Systém protiraketové obrany - jako celek - považuji za nespolehlivý, jeho testy byly, dle dostupných pramenů, prováděny za naprosto nereálných podmínek a ani za těchto měkkých podmínek se nepodařilo prokázat funkčnost systému a oprávněnost jeho operačního zasazení. Perspektivně není velká naděje, že dojde k nějakému zlepšení. Tím ztrácí opodstatnění i zasazení radaru v Brdech. Jedním z vedlejších důvodů prosazování protiraketového systému by mohlo být jeho použití pro ničení satelitů - tato funkce je dle vyjádření americké strany blokována. Dalším důvodem může být obrana amerických radarů ve Velké Británii a v Grónsku.

S použitím námořní verze - typem SBX - USA počítají. Radar je menší, má menší dosah - 4800 km, ale umístění na plovoucí plošině umožňuje ho přesunout rychle do vhodných míst. Radar SBX by měl být umístěn, dle dostupných pramenů, do oblasti západní části Aleutských ostrovů, která má být ideální pro sběr dat o hrozbě z asijského směru, zejména z KLDR a Číny. Nicméně radar SBX je součástí výše uvedeného systému protiraketové obrany, jehož efektivita je velmi sporná, takže jeho zasazení nepřinese podstatné zlepšení.


Celý rozhovor s Ing. Milanem Hlobilem »