Pane Mocku
výraz škatulkování jsem zvolil, proto, že mi přišlo, že jste vypsal seznam negativ náboženství a to takový, se kterým se člověk běžně setkává a který mi připadal příliš zjednodušující. Nechtěl jsem Vás označit za dítě komunismu, ale uznejte, že v ĆR vztah společnosti k náboženství není příliš standartní a to právě díky komunismu. Proto si myslím, že je společnost ohledně náboženství polarizovaná, na jedné straně odpor k náboženství a na druhé straně konzervativní věřící, chci říci, že postrádáme takový ten standartní střed. Mířím tedy k tomu, že kdyby u nás byl standartní vývoj, tak byste možná vzpomínal jak jste si v kostele hrál na honěnou,později utíkal z pobožnosti a kouřil za kostelem a později byste tam měl rande s první holkou atd. (berte to jako modelový příklad). Takto vypadá běžný věřící v zemích, které neprošly vývojem jako my. Čili žádný dogmaticky uvažující člověk. On ví, že je bůh, že je něco po životě, a že by se měl chovat slušně, ale moc neřeší jestli tenhle kardinál nesouhlasí s prezervativy a hrozil se nad tím, že minulou neděli nebyl v kostele. Proto jsou jich v těch zemích desítky procent dané populace. Myslím, že u nás díky našemu komunismu tato dominantí skupina chybí.
Problém církve je spíš v tom, že ji řídí staří lidé, kteří většinou nejsou příliš liberální, čili dle mého názoru je to problém spíše generační.

Nevím přesně co máte na mysli boží pravdou, ale sám asi cítíte, že je to tak široký pojem, že si ho lze asi vyložit více způsoby. V tom asi bude zakopán pes, protože většina zásad, zákonů atd. je dána dosti nejednoznačně, takže se nabízí velký prostor pro různé výklady. Myslím si, že není jedno z jakého proudu je papež. Myslím si, že bylo neskutečné štěstí, že se papežem stal Wojtyla, protože zahajil cestu dialogu a jednoznačné tolerance, což v církvi bylo zcela převratné a revoluční.
Samozřejmě možné kandidáty na papeže neznám, ale nevěřil byste jaké mouhou být rozdíly mezi venkoskými faráři, tak počítám, že na nejvyšších místech to bude podobné. Vemte si jen rozdíl v osobnostech jako jsou T. Halík a M. Vlk.
Chápu, že počet svatých ve Vašich očích může nahlodávat monoteismus, ale myslím, že je to skutečně detail.

Za Klause se omlouvám, bylo to spíše takové popíchnutí, či žert...

Ve svém předchozím příspěvku jsem nepsal jen o křesťanství, ale o náboženstvích obecně, či-li co jsem napsal platí samozřejmě i pro protestanty, judaismus, islám, budhismus, hinduismus ...

Podstatou křesťanství je příchod Ježíše Krista, to je "nevypustitelné". Jelikož je jeho existence historicky doložena, tak je i nezpochybnitelný. Pro někoho je však jen šikovný řečník a politik, který přišel s něčím novým co se ujalo a mělo širokou podporu, pro někoho Prorok a pro někoho Spasitel.
Neformuloval bych to jako, že z Bible něco vypouštíte, ale jistě např. Jonáš a Velryba nejsou tak zásadní jako Ježíš, tudíž není nutné na nich bazírovat, protože nejsou podstatou tohoto náboženství. Setkal jsem se s tím, že i docela konzervativní (z mého pohledu) věřící byl ochoten připustit jinou možnost vzniku člověka (samozřejmě na začátku bal bůh). Není podstatné jestli bůh stvořil zvíře ze kterého se vyvinul člověk, nebo jestli stvořil rovnou člověka. Ale o Ježíši byste, takto nemohl spekulovat, protože byste "shodil" podstatu náboženství.
Možná znáte "Inteligentní plán" což je jakási kombinace evoluce a zásahu vyšší moci - poměrně zajímavá myšlenka...

Nemyslím si, že bůh chce či nechce abychom vedli války. Dal nám dar života a mi bychom s ním měli co nejlépe naložit. Dal nám možnost o sobě rozhodovat a mi se chováme jak chceme. Tak to vidím já. Lidé nevidí dál než za svou galaxii (nebo kam, to je jedno), tak není možné pochopit co chce Bůh proč jedná tak a tak, to je jako kdybychom chtěli pochopit podstatu všeho...

Omlouvám se za délku příspěvku, už skoro dosahuji velikosti p. Herclíka :-)